Nad kolčím štítem s erbem zesnulého, nad nímž je kandelábrový oblouk nesený dvěma nahými okřídlenými putti., Hrubý 2003#, 128-130., and Styl reliéfu souvisí se sochařskou výzdobou portálu zámku v Pardubicích.
V šesté místnosti vlevo od vchodu nástropní freska, v šestiúelníkovém rámu figurální scéna v krajině. Dole sedí žena, hraje si s dětmi, vedle ní leží lev. and Poche 1977#, s. 318-319.
Dámský salonek, jedenáctá místnost zleva od vchodu. Nástropní freska, malý Faun vede kozu, před ním Faun nese na hlavě koš s révou, před ním na koze jede Faunka a její dítě. and Poche 1977#, s. 318-319.
Třetí místnost zleva. Nástropní freska, figurální scéna v tmavých oblacích a sloupové architektuře. U dlouhého stolu sedí olympští bohové, dole pod ním servírují pokrmy vedle lidí i Satyři. Z oblak nad scénou s hostinou háže mezi hodující bohyně sváru zlaté jablko., Poche 1977#, s. 318-319., and Fresková výzdoba stropu byla provedena podle jednoho z grafických listů (Matthaeus Küsel), ilustrace k opeře Zlaté jablko (Lodovico Burnacini, Il Pomo d'Oro, opera uvedena ve Vídni roku 1668).
Lovecký pokoj, třináctá místnost zleva od vchodu. Nástropní freska, scéna na břehu moře s architekturou, v pozadí hradby města a hory. Na moři Neptun v mušli, vezou jej Tritóni, drží trojzubec. Na břehu klečí dívka, kolem její rodina - král (koruna) stojí opřený o sloup. and Poche 1977#, s. 318-319.
Ve čtvrté místnosti vlevo od vchodu nástropní freska, v obdélném štukovém rámu figurální scéna v krajině. Vlevo oblaka s několika figurami, uprostřed v krajině sedící mladík v klobouku, se psem, Paris, za ním stojí Merkur (kaduceus, čapka). Paris podává jablko Venuši, která před ním stojí s Amorem a Minervou, nad nimi se vznáší putto, který Venuši věnčí. Vpravo sedí Juno. and Poche 1977#, s. 318-319.
Na dně je vyryt erb a nápis, z něhož vyplývá, že miska byla zhotovena roku 1508 pro humanistu Augustina Olomouckého - Käsenbrota . Do stěn misky jsou vloženy antické mince a jejich odlitky propojené rytou výzdobou podle grafických předloh Nicoletta de Modena (podle Menzhausena). Dno tvoří italská renesanční plaketa, kterou si Augustinus opatřil s největší pravděpodobností za svého studia v Padově, kde získal v roce 1494 doktorát církevního práva. Ústředním motivem plakety je okřídlené nahé dítě s hroznem vína v levé ruce, jeho pravice spočívá na jablku v misce s ovocem. Dítě sedí na cistě s kulovými nožkami, dole jsou dva spletení hadi, symbol obnovy hada svlékajícího se z kůže. Okolo celého výjevu se obtáčí nápis: GENIO LIBERO QUE PATRI., Menzhausen 1968#, 733 kat. č. 10; Bažant 2002; Konečný 2003#; Bažant 2004#., and Klíčová památka olomouckého humanismu. Bažant 2002 (anglická verze Bažant 2004): plaketu Augustin patrně chápal jako modlitbu za spasení, jako vyjádření víry, že skrz agonii smrti bude tělesnost odhozena a vnitřní člověk bude vzkříšen ve své čistotě, což měl patrně symbolizovat had svlékající se z kůže. Konečný 1999, 71 (obdobně Konečný 2003): plaketa představuje první známé znázornění Bakcha, které vyjadřuje roli tohoto božstva jako zprostředkovatele poetické inspirace a patrona básníků, jak ji na základě antické tradice definovali renesanční humanisté. Stalo se tak prostřednictvím specifického ikonografického typu okřídleného Bakcha, dosud známého jen z Pausániova popisu. Jedná se o pasáž ze třetí knihy (19,6), která však vyšla tiskem řecky až po vzniku misky (řecky v roce 1516 a latinsky v roce 1549). Výše uvedené interpretace se navzájem vylučují, ale není vyloučeno, že jsou obě pravdivé. V prvním případě se mohlo jednat o intrepretaci Augustinovu vycházející z tradičního středověkého náboženského myšlení, ve druhém o původní význam italské plakety pokoušející se o obnovu antické teorie o podstatě umělecké tvorby.