Akvarel zachycuje pohled do pokoje na zámku Obříství, pravděpodobně občasné pracovny barona Františka Kollera. Je zde zachycena vitrína s antickými vázami, bronzy, modely architektury - část rozsáhlé sbírky antických starožitností, kterou baron soustředil v 1. polovině 20. let na zámku. and Antické tradice, s. 67, č.k. 18
Mince s latinským opisem., Lutovský 2001#, 137., and Archeologický nález z lokality Stará Kouřim. Mince s latinským opisem byla patrně vyrobena v Kouřimi a je tedy dokladem existence místní mincovny v 11. stol.
Miskovitá keramická nádoba na nožce. Archeologický nález z lokality Dobřichov - Třebická (Kolín)., Sakař-Kurz 1973, 35., and Doklad existence keramiky typu terra sigillata na území Čech. Provinciální keramika měla vliv na domácí hrnčířskou tvorbu.
Opuková hlava, tvář stylizovaná, naznačený knír a obočí, věnec vlasů, na krku nákrčník (torques s pečetítkovými konci). Archeologický nález z lokality Mšecké Žehrovice (Rakovník)., Jansová 1966#., Bouzek# (PDČ, 673)., and Nejstarší dochovaná kamenná socha vytvořená na území Čech podle antických předloh. Hlava patrně původně zakončovala sloup menhirového charakteru. Nález pochází z lokality, kterou lze interpretovat jako posvátný okrsek, takže se patrně jednalo o zobrazení božstva. Hypotéza o portrétních rysech (L. Jansová) nebyla všeobecně přijata.
Soubor římských bronzových importů, archeologický nález z lokality Praha -Bubeneč. and Doklad existence římského zboží na území Čech ve starší době římské. Směnný obchod s římskými koloniemi byl v té době patrně dost čilý. Dokládá to množství dochovaných importovaných šatních spínadel a mincí za vlády Augusta, i nálezy bronzového stolního náčiní. Zdrojem směny zboží byly kolonie zakládané Římany v blízkosti dnešních Čech. Jejich prostřednictvím ze severu na jih putovali otroci a jantar, na sever luxusní výrobky z Itálie. Nalezené kusy patřily mezi kvalitní výrobky, často měly značku výrobce. Jejich existence za Alpami byla velice důležitá, protože ovlivnila místní výrobu. Napodobován byl tvar nádob i ornamenty.
Bronzová spona. Archeologický nález, žárový hrob č. 16, lokalita Dobřichov - Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 22, obr. 7., and Doklad římských provinciálních importů na území Čech. Oděvní spony ze starší doby římské patří mezi nejčastější archeologické nálezy v bývalých římských provinciích. Koncentrace těchto výrobků v Ćechách potvrzuje jejich význam, jako tehdejšího mocenského centra. Spínadla, z bronzu, stříbra, méně často ze zlata, původně sloužila k upevnění římské tógy (fibula). Nejvíce se však uplatnila za Alpami, v klimaticky drsnějších oblastech, kde je vyráběli místní obyvatelé. Podle místních zvyklostí a způsobu upevnění na oděv se jejich výrobky tvarem lišily (např. nezaměnitelné tvary fibulí z Pannonie). Na našem území se ve starším římském období usazovali Germáni (kultura dobřichovská), tato honosná bronzová spona však byla vyrobena v jižní nebo východní Galii.
Bronzová šatní spona. Archeologický nález z lokality Dobřichov - Pičhora (Kolín), žárový hrob č. 49., Sakař-Kurz 1973#, 29, obr. 12., and Doklad římských provinciálních importů na území Čech. Římské spony patří k nejčetnějším archeologickým nálezům na našem území, zejména na Kolínsku. Tato bronzová spona je výrazně profilovaná, podobné byly vyráběny v provincii Noricum od doby panování císaře Augusta až do konce 1. století po Kristu.
Zlatý statér s oboustranným reliéfem, z hromadného archeologického nálezu v Čechách, z lokality Nechanice u Hradce Králové. Revers s hlavou bohyně Athény s korintskou helmou zdobenou hadem, hledí vpravo. Avers s obrazem okřídlené bohyně Níké, hledí vlevo, v pravé ruce drží věnec, v levé stylis (námořní standarta), před bohyní na zemi trojzubec, za levým křídlem nápis (zkomolen)., Chadraba 1984#, sv. I/1, 24., Troxell 1997#, 75., and Jeden z prvních příkladů mincí na území Čech. Keltové usídlení na Moravě a v Čechách převzali makedonskou měnovou soustavu (zlatý statér, 7,8 g), a to včetně výtvarného zpracování. Nalezená litá keltská mince napodobuje makedonské ražby Alexandra Velikého (z mincovny Amphipolis, dané do oběhu v letech 327 -325 př. Kr.), a to včetně nápisu, i když zkomoleného. Motivy originální mince jsou raženy ve vysokém reliéfu, před bohyní Níké je na zemi trojzubec, za jejím křídlem je Alexandrovo jméno. To je u mince z Nechanic, vyrobené patrně v Čechách na přelomu 2. - 1. století př. Kr., zkomoleno.
Dvorní rada Rudolfa II., J. M. Wacker von Wackenfels vydal po císařově smrti ilustrovaný leták s oslavnou básní na svého panovníka. and Antické tradice, s. 90, č.k. 64