Budova v eklektickém stylu byla vyzdobena mnoha uměleckými díly v tradici antického umění. Na střeše a v interiéru sochami (Géza Maróti, Ede Telcs, György Vastagh, József Róna), ve vstupní hale skleněnými mozaikami (Miksa Róth). Stará budova byla v roce 1927 rozšířena podle plánů architekta Imre Francseka ml. V zadním traktu areálu byly zbudovány veřejné venkovní lázně se třemi bazény lemované dvojitou kolonádou se střešní terasou. Vně budovy bylo umístěno několik plastik inspirovaných antikou a uvnitř areálu, podél středového obdélného bazénu, bylo umístěno ještě několik sousoší.Výzdoba interiéru - mozaiky ve vstupní hale. Kupole: v oblacích quadriga řízená Apollónem-Héliem (na hlavě má vavřínový věnec, na dlani pravé ruky malou sošku Niké, levá ruka drží otěže, v pozadí sluneční paprsky). Pod kupolí prstenec, kde jsou v kruhových medailonech znamení dvanácti měsíců roku. Mezi okny scény z různých lázní: Egyptské lázně, Řecké lázně, Římské lázně, Orientální lázně a vyobrazení různých vodních zdrojů - termální, léčivá vřídla a studně., Medvey 1939, s. 97; Meskó 2001, s. 33-38., and Mozaiková výzdoba se vztahuje k lázeňské tematice, inspirována je antickými mythologickými postavami a uměleckými archeologickými nálezy. Apollón je zobrazen jako bůh slunce - Foibos, motiv sošky Níké, kterou drží na ruce není ve spojení s Apollónem čistě antický, ikonografie byla původně spojována s Jupiterem, nebo sochami císařů (Reinach 1906, s. 593), ale motiv byl také převzat do imperiální ikonografie neoklasicismu, kde je takto zobrazován císař Napoleon, později i jiné mužské alegorické postavy představující Vítězství. Při zobrazení antických lázeňských výjevů používá autor jako doplněk prostředí antické archeologické nálezy, reliéfy, sochy (kapitolská vlčice) a keramiku (především nádoby na vodu - amfora, lebes s antickou figurální výzdobou).
Grafický list ze zámecké sbírky: římské Koloseum., Samek 1994#, 310-314., and Jeden z grafických listů z konvolutu Le vedute di Roma. G. B. Piranesi na vedutách začal pracovat v roce 1748, na těchto grafikách pokračoval pak se svým synem Francescem. První kompletní soubor byl vydán v Paříži roku 1800, pak až do roku 1870. Umělecké sbírky na Buchlově a Buchlovicích začal budovat již hrabě Leopold I. Berchtold a dále rozšiřovali jeho potomci (Zikmund I. Berchtold, Leopold II a Zikmund II. Berchtold). Od roku 1848 byly sbírky, jako rodové muzeum, přístupné veřejnosti. (Srov. Grůza, A., Mistři grafiky: Katalog výstavy z grafické sbírky st. zámku v Buchlovicích : Uh erské Hradiště, květen-červen 1964).
Pulszky Ferenc Aurel (1814 - 1897) byl archeolog (dílo: "Magyarország archeológiája", "The Archeology of Hungary"), politik a spisovatel, 1832 člen bratislavského parlamentu, 1867 - 1894 první ředitel Národního muzea v Budapešti. Na náhrobku monumentalizovaný archeologický nález, miska ze zlatého pokladu z Nagyszentmiklós (Sinnicolau Mare v Sedmihradsku)., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/nevmut.htm (13.06.2006), and Nádoba na náhrobku, miska s býčí hlavou obrácenou dozadu, tzv. Atillův pohár, byla spolu s celým jídelním servisem (konvice, poháry, misky, šálky, rhytón) nalezena roku 1799 na březích řeky Aranky v Sedmihradsku. Místo vzniku těchto předmětů z konce 9. - začátku 10. století je dodnes neznámé, tvarem a výzdobou však připomínají nádoby sasánovské Persie. Originál je v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. Pro maďarské intelektuály byla miska důkazem starobylosti maďarského národa, jehož kořeny zasazovali do starověké Mezopotámie, a proto se stala ikonou maďarského patriotismu.
Olej na plátně (52 x 32 cm): ruiny antického paláce, v popředí postavy v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 398, č. 406., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (52 x 33, 5 cm): v popředí antické ruiny (sloupy) se schody, na nichž postavy v soudobém oděvu, v průhledu Koloseum ?, Togner 1999#, s. 399, č. 408., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (52,5 x 33 cm): antická ruina s náhrobkem, dole busta, v popředí sedí nahá žena, vedle stojí oblečený muž v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 400, č. 409., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (52 x 32 cm): zříceniny antické architektury (korintské pilíře) se sochou sedícího Amora (?) na vysokém podstavci, na který ukazuje žena vedle ní stojícímu muži v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 398, č. 405., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (52,3 x 33,3 cm): interiér antické ruiny se sochou muže unášejícího ženu, v ruinách postavy v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 400, č. 410., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.