Since 1990s when liberalization and deregulation processes first opened the social security field to market forces, the EU competition law has had to cope with the situations of clash between values of social welfare and free competition. In the post-crisis period the European Union wants and needs to be more socially responsive, as the strengthening of social justice and social rights, the fight against poverty and social exclusion has become the key to political legitimacy of the European integration as well as of its Member States. A question hence arises how the call for a more social EU would cohabit with the free and undistorted competition. The paper tries to remedy on the fact that the EU so far has no accepted methodology of how to integrate public policy considerations in competition decisions. After sketching out such a methodology based on the CJEU’s pre-Lisbon case law, the present analysis deals with the post-Lisbon developments inquiring whether the CJEU is paying now more consideration to social security measures.
a1_Tento esej byl původně publikován pod názvem „Sozialismus als Sinnwelt: Diktatorische Herrschaft in zeithistorischen Perspektiven“ v časopise Potsdamer Bulletin für Zeithistorische Studien, č. 40–41 (2007), s. 9–23. Autor v něm v souvislosti s historickým výzkumem Německé demokratické republiky osvětluje koncept „myšlenkového světa“ (Sinnwelt) jako produktivní a perspektivní cesty k pochopení toho, jak se etablovaly, fungovaly a zhroutily komunistické diktatury. Dualistický obraz vládnoucích a ovládaných, viníků a obětí, který v jejich výkladu a hodnocení namnoze ještě převládá, není podle Sabrowa nesprávný ani zbytečný. Pomáhá totiž uvědomovat si zásadní rozdíly mezi svobodou a nesvobodou, tolerancí a útlakem, právním státem a zvůlí, vyvolává veřejný soucit a alespoň zčásti tak odčiňuje bezpráví, jehož se diktátorské režimy dopustily. Tento v podstatě normativní přístup však nedokáže uspokojivě vysvětlit dlouhodobou existenci a poměrnou stabilitu těchto režimů. Koncept „myšlenkového světa“, opírající se o weberovskou kategorii panství (Herrschaft) a původně hegelovský pojem „svébytného smyslu“ (Eigen-Sinn), umožňuje nahlédnout, že socialistická diktatura nevděčila za své trvání jen vlastní represivní povaze, ale stejnou měrou široké společenské akceptaci a vnitřním sociokulturním vazbám, a v tomto smyslu byla stejně jako další diktátorské režimy dvacátého století „participativní diktaturou“. Z tohoto pohledu se domněle „totální“ ovládání společnosti režimem jeví spíše jako permanentní proces každodenního vyjednávání, v němž obyvatelstvo pouze nereagovalo pasivně na příkazy shora, nýbrž aktivně sledovalo vlastní cíle prostřednictvím svébytných interpretací sociálního jednání a sociálních vztahů., a2_Koncept „myšlenkového světa“ nabízí způsoby, jak proniknout do předpolitického prostoru nereflektované akceptace panství, který tvořil všednodenní socialistickou normalitu, a řadí se tak k přístupům, které lze označit jako kulturní dějiny politična. V další části statě autor ohledává obrysy „myšlenkového světa“ socialismu a vyzdvihuje některé jeho pilíře (silný důraz na principy kolektivnosti a konsenzu, téměř sakrální uctívání vědění a pravdy, boj jako ústřední metafora socialistické každodennosti, specifický pojem času založený na fundamentu pokroku)., Martin Sabrow ; přeložil Pavel Kovář., and přeloženo z němčiny
Dánský historik Sune Bechmann Pedersen se v této komparativní studii, sepsané původně jako disertace na Lundské univerzitě, zaměřil na vytváření smyslu komunistické minulosti v českých a německých filmech po roce 1989. Za cíl si stanovil popsat vztah mezi komunistickou minulostí, postkomunistickou kinematografií a "historickou kulturou" v Německu a České republice. Recenzent nepovažuje za nejzajímavější na jeho studii analýzu samotných filmů, ale spíše jejich zasazení do kontextu dobových veřejných debat. Přes absenci televizních seriálů v jeho rozboru a neznalost některých důležitých českých publikací k tématu nabídl autor podle jeho soudu zajímavou a funkční komparaci, neotřelý pohled zvnějšku a poměrně komplexní záběr., In this work of comparative history, which was originally written as his dissertation at Lund University, the Danish historian Sune Bechmann Pedersen focuses on the creation of the meaning of the Communist past in Czech and German films since the Changes beginning in late 1989. His stated aim is to explain the relationship between the Communist past, post-Communist cinematography, and "history culture" (Geschichtskultur) in Germany and the Czech Republic. Rather than its analysis of the individual films, what the reviewer finds most interesting about the book is the author´s having placed the films in the context of contemporary debates. Despite the absence of television series in his analysis and his lack of knowledge about some important Czech publications on the topic, the author has, according to the reviewer, produced an interesting and useful comparative work that offers a fresh look from outside with a broad scope., [autor recenze] Cyril Poliačik., and Obsahuje bibliografické odkazy
Recenzent srovnává tři publikace o módě a odívání v socialistickém Československu, Německé demokratické republice a Polsku a klade si otázku po společných znacích ve vztahu politické moci a společnosti k módě v uvedených zemích. Všechny tři práce přes některá omezení hodnotí jako kvalitní a přínosné. and The reviewer compares three recent publications on fashion and dress in Socialist Czechoslovakia, East Germany, and Poland, and inquires into common aspects in the relationship between political power and society on the one hand and fashion on the other in these countries. All three works, despite some limitations, are, according to the reviewer, a fine contribution to the topic.
V obsáhlé recenzi autorka přibližuje hlavní zjištění, k nimž dospěl Jakub Rákosník ve své monografii, a přisuzuje jí celkově vysokou úroveň a výrazný přínos k odbornému zpracování tématu. Oceňuje na ní zejména komplexní přístup, promyšlenou konceptualizaci, vyloženou v rozsáhlém teoretickém úvodu a důsledně verifikovanou ve vlastním výkladu, výrazné propojení historické a právnické erudice, permanentní snahu o mezinárodní komparaci československé problematiky, smysl pro postižení kontinuity historických jevů, efektivní využití statistických údajů a celkově přehledný a srozumitelný způsob výkladu., In this long review of a work whose title translates as ‘The Sovietization of the Welfare State: People’s Democracy and Social Rights in Czechoslovakia, 1945–60’, the reviewer discusses the main points of this new monograph. On the whole she assesses it highly as a considerable contribution to our understanding of the subject. She praises in particular the comprehensive approach, the thoughtful conceptualization laid out in a long theoretical introduction and thoroughly tested in the author’s own interpretation, as well as his considerable linking of historical and legal knowledge, his continuous efforts to see the Czechoslovak question in an internationally comparative perspective, a keen sense of the continuity of historical phenomena, the effective use of statistics, and an overall clear, comprehensible method of interpretation., and [autor recenze] Lenka Kalinová.
The benefits for offspring of attendant adult were investigated in the stag beetle Figulus binodulus. The initial growth rate of third-instar larva was significantly higher when the larvae were in a nest with adults compared to those in a nest without adults. The difference in growth rate is reflected in adult body size. Although the presence of adult beetle generally benefited the offspring, the adults did eat some of the larvae. Filial cannibalism was the primary cause of juvenile death in nests with adults. Mortality was lower in nests with adults related to the juveniles compared to nests with unrelated adults, suggesting that infanticide of nest mates may be inhibited. These results suggest that F. binodulus has a level of sociality and nest mate recognition that is very rare in stag beetles. Social behaviour may be more advantageous for small stag beetles than fighting.
V príspevku sa autor zameriava na vzťahy sociálnej inteligencie a interpersonálnych čŕt.Prístup k sociálnej inteligencii osciluje medzi jej ponímaním ako kognitívnej schopnosti a osobnostným koncipovaním. Predpokladá sa jej uplatnenie v interpersonálnom správaní. Sú charakterizované výsledky výskumu uskutočneného v súbore žiakov ZŠ (n = 220, priemerný vek 14,5 rokov). Sociálna inteligencia bola zisťovaná pomocou dotazníka TSIS, interpersonálne črty dotazníkom IAS-R. TSIS stanovuje tri komponenty sociálnej inteligencie – spracovanie sociálnych informácií, sociálne spôsobilosti a sociálnu vnímavosť. Podľa výsledkov faktorovej analýzy boli určené štyri charakteristiky medziosobného správania, a to uzavretosť, tvrdosť, láskavosť a dominancia. Pri sledovaní vzťahu sociálnej inteligencie a interpersonálnych čŕt boli zaznamenané viaceré signifikantné výsledky. Uzavretosť negatívne koreluje s komponentami sociálnej inteligencie. Tvrdost so sociálnou vnímavosťou. Na druhej strane pozitívne koreluje dominancia a láskavosť so spracovaním informácií a so sociálnymi spôsobilosťami. Výsledky potvrdzujú blízkosť sociálnej inteligencie k osobnosti. Bolo zistené, že chlapci sú uzavretejší, tvrdší a menej láskaví v porovnaní s dievčatami. V komponentoch sociálnej inteligencie dosahujú vyššie skóre dievčatá. Tieto diferencie vyplývajú zo špecifík vývinového obdobia rannej adolescencie.
The article focuses on structural changes in the Bratislava population in the first half of the 20th century. Particularly in the decade of 1939–1948, there was an intense social engineering, i.e. a targeted effort to adjust both the ethnic and social city structures to the contemporary regime needs. The Czechs were the first target of these efforts (1939), followed by the Jewish minority (deportations in 1942); after the liberation, both Hungarian and German inhabitants fell victims to such activities, and after February 1948, this process also affected some social strata of the population. (A mass emigration after August 1968 was due to different reasons.) When analyzing the social engineering, the author has used particularly memories of the contemporary witnesses supported by the archive and other sources.