Die Hlinsko-Region (Ostböhmen) gehört zu den Gebieten, wo die traditionelle Kleidung sehr früh abgelegt wurde. Während der 2. Hälfte des 20. Jahrhunderts kam es zur Vereinheitlichung der Arbeitskleidung, die die Leute auf dem Lande bei der (physischen) Arbeit tragen. Das Forschungsergebnis ist aber in gewissem Maße von der Tatsache beeinflußt, daß die Arbeitskleidung meistens kostenlos oder mit großer finanzieller Unterstützung vom Arbeitgeber bekommen wurde. Nach 1990 änderte sich zwar diese Situation, doch die Arbeitskleidung behielt den mittlerweile angewöhnten Charakter.
Die mänliche Arbeitskleidung bilden eine Arbeitshose aus Baumwolle, ein T-Shirt oder kariertes Hemd, oben ein Mäntelchen unter die Taille mit Knöpfen. Im Winter trägt man noch einen erwärmten Mantel. Die Vorteile dieser Kleidung sind ihr erschwingliches Preis, anspruchslose Instandhaltung und bequeme Tragung.
Die Frauen haben an auch eine Arbeitshose, meistens mit Vorhemd, ein T-Shirt mit oder ohne Rollkragen oder eine Leinenbluse. Die älteren Frauen tragen Mäntelchen aus demselben Stoff wie die Hose, im Sommer Wickelschürzen aus Dederon und darunter ein T-Shirt.
Článek přináší shrnutí současného stavu poznání mladší a pozdní doby bronzové (Br D – Ha B) v jižních Čechách. Nejprve je zhodnocen dnešní pramenný fond tohoto období ve sledovaném regionu. Doba popelnicových polí s více než třemi stovkami lokalit představuje jeden z vrcholů pravěkého osídlení jižních Čech. Většinu lokalit tohoto období tvoří rovinná sídliště, v jižních Čechách známe ovšem také několik desítek výšinných lokalit, plochých i mohylových hrobů, depotů a ojedinělých nálezů. Ve druhé části je pozornost věnována chronologickým otázkám. Autor definuje přechodný mohylovo-knovízský horizont Br C2/D1, konstatuje vrchol osídlení v období Ha A2/B1 a následný výrazný pokles počtu lokalit v pozdní době bronzové. Lze předpokládat kontinuitu obyvatel do následné doby halštatské. Na závěr se autor zamýšlí nad kulturními poměry tohoto období ve sledovaném regionu. Na základě rozboru několika ukazatelů (typy hrobů, materiální kultura, geografické rozšíření sídlišť, chronologické vztahy) je konstatována kulturní jednota regionu, tj. je zpochybněna současná existence knovízské a milavečské kultury v jižních Čechách. and The current state of knowledge concerning the Urnfields culture in Southern Bohemia. This paper summarises the current state of knowledge pertinent to the Young and Late Bronze Age periods (Br D – Ha B) of Southern Bohemia, begining with an evaluation of the relevant documentary reference data. Sites dated to the Urnfield period number more than three hundred, making it one of the most prolific and densest settlement patterns of prehistoric Southern Bohemia. Generally, sites of this period are represented by lowland settlements, however there are almost twenty hilltop settlement sites known from South Bohemia. The culture also produces both flat cemeteries and barrows, hoard deposits and apparently off-site finds of material culture. The second part discusses chronological implications and questions. The author defines an intermediate horizon Tumulus-Knovíz culture Br C2/D1. An apparent peak of the settlement density is observed in the Ha A2/B1 period and a subsequent marked decrease of the number of sites in the Late Bronze Age period, with a continuity of occupation presumed into the following Hallstatt period. Finally the cultural context of this period in the region is examined, and on the basis of an analysis of the grave types, material culture, settlement patterns and chronological relationships, a cultural integrity is formulated for Southern Bohemia, i.e. doubt is cast upon the contemporary existence of the Knovíz and Milavče culture in the region.
Předložená práce prostorově vymezuje žateckou raně středověkou aglomeraci a zabývá se jejím vývojem. Protože naprostá většina výzkumů není zpracována, děje se tak v obecnějších rysech. Dále se zabývá chronologií raně středověké keramiky v lokalitě. Detailněji jsou probrány nálezy charakteru výrobních pyrotechnologických zařízení a archeologické doklady mincování v 11. století. Závěrem jsou porovnávány jednotlivé komponenty aglomerace – hrad, opevněné předhradí, jižní neopevněné předhradí a podhradí. and The current knowledge regarding Žatec in the Early Middle Ages. The submitted work provides a spatial demarcation of the early medieval Žatec agglomeration and addresses the development of this location. Due to the fact that the overwhelming majority of research has not yet been processed, the work approaches the subject in more general terms. The work likewise presents a chronology of early medieval ceramics at the site. Production pyrotechnical devices and archaeological minting artefacts from the 11th century are discussed in detail. The conclusion of the work offers a comparison of individual components of the agglomeration such as the castle, fortified bailey, the unfortified southern bailey, and the settlements below the castle.
2, Část II (1380-1387), z rukopisů archivu kapitolního v Praze vydává Ferdinand Tadra., KČSN, and 1. přívazek k : Soudní akta konsistoře Pražské, část I. / Ferdinand Tadra
8, z rukopisů archivu kapitolního v Praze vydává Ferdinand Tadra., KČSN, Obsahuje přívazek : Dva deníky dra. Matiáše Borbonia z Borbenheimu / Max Dvořák, and Obsahuje přívazek : Paměti Jana Jiřího Haranta z Polžic a Bezdružic od roku 1624 do roku 1648 / Ferdinand Menčík
18, z rukopisů archivu kapitolního v Praze vydává Ferdinand Tadra., KČSN, Obsahuje přívazek : Inquisito domarum hospitalis S. Johannis Hierosolimitani per Pragensem archidioecesim / Václav Novotný, Obsahuje přívazek : Příspěvky k dějinám moru v zemích českých z let 1531-1746 / Václav Schulz, and Obsahuje přívazek : Soudní akta konsistoře Pražské, část VII. / Ferdinand Tadra