Článek shrnuje informace o kultovním areálu doby halštatské na vrchu Burkovák u Nemějic v jižních Čechách. Je věnován zejména analýze nalezených keramických zlomků a fragmentů hliněných plastik. Po kompletní revizi autoři vyčlenili 21 základních typů a několik dalších variant. Celkový počet dnes dochovaných plastik z Burkováku, včetně zlomků keramických nádob, je 1855. Většina z plastik představuje symboly slunce, části zápřahu, napodobeniny šperků nebo předmětů z organických látek. Některé motivy měly významné postavení i v náboženských představách předcházející doby popelnicových polí; keramické předměty z Burkováku prozrazují vazbu na symboly této epochy. Svým početním zastoupením je soubor plastik z Burkováku ve střední Evropě výjimečný, nejbližší paralely k lokalitě autoři shledávají u venetských svatyň v severových. Itálii. Aktivity v lokalitě lze datovat do Reineckových stupňů Ha C2-D2, příp. Ha D2/3. Závěr článku tvoří přehled dokladů soudobého osídlení v okolí Burkováku, které jsou zatím poměrně nečetné. and Ritual site from the Hallstatt Culture on Burkovák Hill near Nemějice. The article summarises information on a ritual site dating to the period of the Hallstatt culture and located on Burkovák Hill near Nemějice in Southern Bohemia. It focuses on the analysis of finds of ceramic fragments and fragments of clay sculptures. After a thorough examination of the finds, the authors identified 21 basic types and several additional varieties. The total number of extant sculptures from Burkovák to date, including the fragments of ceramic vessels, is 1855. The majority of the sculptures are symbols of the sun, parts of a yoke, and imitation jewellery or objects made of organic material. Some of the motifs held strong significance also in the religious beliefs of the preceding period of the Urnfield culture; the ceramic objects from Burkovák reveal a link to symbols from that period. The assemblage of sculptures from Burkovák is unique in Central Europe for its size, and the authors see the closest parallels to this site in the Venetian shrines in Northern Italy. Activity at this site can be dated to Reinecke’s schema periods Ha C2-D2, or perhaps Ha D2/3. The article closes with an overview of evidence of contemporary settlement in the area surrounding Burkovák, of which there is relatively little thus far.
The work deals with the Ohlas od Nežárky weekly periodical. The periodical was being published in Jindřichův Hradec in 1871-1942. the aim of my article is to process ethnographically valuable articles published during the 72 years of Ohlas od Nežárky and to evaluate the periodical in quantitative and qualitative terms. In the article, I attempted to outline the concept of the weekly periodical, to delimitate its geographic and thematic scope and thus create a work that would help other researchers with orientation in this rich printed source.
Článek přináší shrnutí současného stavu poznání mladší a pozdní doby bronzové (Br D – Ha B) v jižních Čechách. Nejprve je zhodnocen dnešní pramenný fond tohoto období ve sledovaném regionu. Doba popelnicových polí s více než třemi stovkami lokalit představuje jeden z vrcholů pravěkého osídlení jižních Čech. Většinu lokalit tohoto období tvoří rovinná sídliště, v jižních Čechách známe ovšem také několik desítek výšinných lokalit, plochých i mohylových hrobů, depotů a ojedinělých nálezů. Ve druhé části je pozornost věnována chronologickým otázkám. Autor definuje přechodný mohylovo-knovízský horizont Br C2/D1, konstatuje vrchol osídlení v období Ha A2/B1 a následný výrazný pokles počtu lokalit v pozdní době bronzové. Lze předpokládat kontinuitu obyvatel do následné doby halštatské. Na závěr se autor zamýšlí nad kulturními poměry tohoto období ve sledovaném regionu. Na základě rozboru několika ukazatelů (typy hrobů, materiální kultura, geografické rozšíření sídlišť, chronologické vztahy) je konstatována kulturní jednota regionu, tj. je zpochybněna současná existence knovízské a milavečské kultury v jižních Čechách. and The current state of knowledge concerning the Urnfields culture in Southern Bohemia. This paper summarises the current state of knowledge pertinent to the Young and Late Bronze Age periods (Br D – Ha B) of Southern Bohemia, begining with an evaluation of the relevant documentary reference data. Sites dated to the Urnfield period number more than three hundred, making it one of the most prolific and densest settlement patterns of prehistoric Southern Bohemia. Generally, sites of this period are represented by lowland settlements, however there are almost twenty hilltop settlement sites known from South Bohemia. The culture also produces both flat cemeteries and barrows, hoard deposits and apparently off-site finds of material culture. The second part discusses chronological implications and questions. The author defines an intermediate horizon Tumulus-Knovíz culture Br C2/D1. An apparent peak of the settlement density is observed in the Ha A2/B1 period and a subsequent marked decrease of the number of sites in the Late Bronze Age period, with a continuity of occupation presumed into the following Hallstatt period. Finally the cultural context of this period in the region is examined, and on the basis of an analysis of the grave types, material culture, settlement patterns and chronological relationships, a cultural integrity is formulated for Southern Bohemia, i.e. doubt is cast upon the contemporary existence of the Knovíz and Milavče culture in the region.