The aim of the paper is to analyse a possible teleconnection of AO (Artic Oscillation), SO (Southern Oscillation), PDO (Pacific Decade Oscillation), NAO (North Atlantic Oscillation) and QBO (Quasi Biennial Oscillation) phenomena with long-term streamflow fluctuation in Hron River basin (Central Slovakia). The spectral analysis shows that for the series of AO, NAO, SO, and PDO indexes we can identify the ca 2.4-; 3.6-; 7.8-; 14-; 21-;30- and 36-yr cycles. The coincident cycles were found in the monthly discharge time series from the Hron basin (period 1931-2000) using combined periodogram method. As these periods were found in almost all discharge series analysed within very different geographical zones, it can be considered as the general regularity on the earth. The regularity is related to general oceanic and atmospheric circulation, part of which are also the SO, AO, PDO and NAO phenomena. and Cieľom predloženej štúdie je analýza možných telekonekcií Arktickej oscilácie (AO), Južnej oscilácie (SO), Tichomorskej dekádnej oscilácie (PDO), Severoatlantickej oscilácie (NAO) a Kvázi dvojročnej oscilácie (QBO) s viacročnými cyklami priemerných ročných prietokov v povodí rieky Hron (stredné Slovensko). Spektrálnou analýzou časových radov AO, NAO, SO, a PDO indexov boli nájdené nasledujúce viacročné cykly kolísania indexov: ca 2,4; 3,6; 7,8; 14; 21; 30 a 36 rokov. Metódou kombinovaného periodogramu boli nájdené zhodné cykly kolísania viacročných suchých a mokrých období i v mesačných prietokových radoch z povodia Hrona (1930-2000). Keďže tieto periódy boli nájdené vo všetkých prietokových radoch z rôznych geografických zón, môžu byť považované za všeobecný jav na Zemi. Toto pravidelné opakovanie mokrých a suchých období súvisí so všeobecnou cirkuláciou oceánov a atmosféry, súčasťou ktorých sú i SO, AO, PDO, NAO a QBO javy.
Arthur Ashkin, Gérard Mourou, Donna Stricklandová, Adam Smith ; přeložil Ivan Gregora. and V úvodu rozhovoru s Arthurem Ashkinem zmíněna citace "Když jsem popisoval, jak chytám živé tvory světlem, lidé říkali: Nepřehánějte, Ashkine." V úvodu rozhovoru s Gérardem Mourou zmíněna citace "Je to úžasný okamžik. Nikdo není na takový okamžik připraven!" V úvodu rozhovoru s Donnou Stricklandovou zmíněna citace "V mém životě to bylo období, kdy jsem pracovala opravdu tvrdě."
Adam Smith, Rainer Weiss, Barry C. Barish, Kip S. Thorne ; přeložil Ivan Gregora. and V úvodu rozhovoru s Barry C. Barishem je zmíněna citace "Skutečná velikost signálu byla srovnatelná s tisícinou velikosti protonu!"
V úvodu rozhovoru s Kip S. Thornem je zmíněna citace "Velké objevy jsou opravdu výsledkem velkých spoluprací."
The article deals with the concept of teleological interpretation as one of the fundamental interpretative methods recognized by the Czech legal theory as well as practically used by Czech courts, especially by the Supreme Court, Administrative Supreme Court and Constitutional Court. The article is divided into two major parts. The first of them analyzes the historical genesis and characteristic features of the teleological interpretation from the perspective of both Czech and international literature. In the second part of the article, the authors focus on the analysis of selected judgments which use teleological interpretation within its argumentation. The article describes the role of the teleological interpretation and its consequences to the final judgment of each case. Particularly, the text investigates the relation between textual interpretation and teleo- logical interpretation and illustrates the situations when the teleological interpretation prevailed.
Vztah emocí a hudby je aktuálním tématem hudební psychologie a důležitý přístup zde představuje zkoumání tělesně prožívaných reakcí, jako jsou mrazení (chills), slzení, bušení srdce apod. Dotazníkové šetření vycházející metodologicky ze dvou zahraničních studií (Sloboda, 1991; Schönberger, 2006) z části potvrdilo jejich výsledky, v některých zjištěních se však s nimi rozchází. Častější prožívání tělesných reakcí při hudbě u žen, které zjistily předchozí studie, tento výzkum potvrzuje pouze u respondentů starších třiceti let a poukazuje na interakci s věkem. Dále bylo zjištěno častější prožívání těchto reakcí u profesionálních hudebníků než u amatérů a nehudebníků. Souhlasně s předchozími výzkumy se husí kůže a pocity mrazení ukazují jako nejčastější reakce. Diskutovány jsou vztahy mezi jednotlivými typy reakcí, příčiny vzniku pocitů mrazení a možné souvislosti s osobnostními faktory. and The relationship between emotion and music is an up-to-date topic of psychology of music. Studying physicaly experienced responses such as chills, tears and racing heart represents an important approach. A questionaire survey methodologicaly based on two foreign studies (Sloboda, 1991; Schönberger, 2006) partly confirmed their results but disagrees with them in some findings. More frequent physical responses when listening to music in women, which was reported by previous studies, was confirmed only for respondents older that 30 in this survey and an interaction with age was found. Further, more frequent physical responses in professional musicans than in amateur musicans and non-musicans were found. In accordance with previous studies, goose-pimples and chills appeared to be the two most frequent responses. Relations between particular types of responses are discussed, as well as sources of experiencing chills and possible relationships with personality factors.
Zpráva z koference / Conference report: Tělesnost a autonomie: bioetika v občanské společnosti Workshop Filosofického ústavu AV ČR, Praha, 9. prosince 2011. and Jana Dlouhá.
According to Jan Patočka, phenomenology considers the human body as phenomenon. In Body, Community, Language and World Patočka concentrates on the body as a living and subjective entity, which represents the condition of our existence in the world, i.e. also the condition of apparition. As a consequence, the body itself is the condition of its own appearance. If this conclusion is not absurd, than in what sense? In the two cases, are we dealing with the same body or do we necessarily speak about two diff erent entities? How are these entities characterized and how do they eventually diff er? And if we speak about the same body, how is this body to be taken into account? May the phenomenological method be applied on an entity which seems to condition the existence of phenomena? Is it not rather a blind spot from which the phenomena arise and in which they disappear? And last but not least, what are the consequences of Patočka’s conception of corporeality in the realm on interpersonal relationships and what possibilities of understanding oneself as well as the other do they open? and Die Phänomenologie will laut Jan Patočka den menschlichen Leib als Phänomen auffassen. In seinem Buch Leib, Gemeinschaft, Sprache, Welt denkt er an den lebendigen, subjektiven Leib, der die Bedingung für unser Dasein in der Welt und damit auch die Bedingung für die Off enbarung ist. Daraus ergibt sich, dass der Leib auch die Bedingung dafür ist, dass uns der Leib selbst irgendwie erscheint. Wenn diese Schlussfolgerung nicht absurd ist, in welchem Sinne? Handelt es sich in beiden Fällen um denselben Leib oder sprechen wir von zwei Entitäten? Gegebenenfalls, was charakterisiert diese Entitäten und worin unterscheiden sie sich voneinander? Falls ja, wie ist ein direkter Nachweis möglich? Kann die phänomenologische Methode auf eine Entität angewendet werden, die die Existenz der Phänomene erst begründet? Ist es nicht eher ein unsichtbarer blinder Fleck, aus dem die Phänomene entstehen und vergehen? Und schließlich, welche Konsequenzen hat Patočkas Auff assung der Leiblichkeit im Bereich der zwischenmenschlichen Beziehungen und welche Möglichkeiten eröff net sie hinsichtlich der Möglichkeiten, sich selbst und andere zu verstehen?
První českou knižní publikací o snímání, přenosu a příjmu televizního signálu napsal V. Santholzer již v roce 1928. Našim čtenářům však přinášíme kapitolu o historickém vývoji základních televizních principů, schémat a prvků z novější brožury sepsné J.Sahánkem na přelomu třicátých a čtyřicátých let. JČMF ji vydala v roce 1941 jako čtrnáctý svazek edice "Cesta k vědění"., Josef Sahánek., and V úvodu redakce uvedeny odkazy na publikace V. Nováka
"Vzpomínky a paměti" a J. Velíška "Prof. Dr. Josef Sahánek".