Popisujeme dva případy léčených kompenzovaných diabetiků s prokázanou přítomností paraproteinů v krevním séru. U obou z nich byly nalezeny výsledky HbA1c, neodpovídající jejich klinickému stavu a hodnotám plazmatické glukózy. Výsledky HbA1c byly porovnány s použitím dvou metod (obou na principu HPLC) měřením ve dvou různých laboratořích. U prvního pacienta s přítomností IgA kappa paraproteinu (48 g/l) poskytlo měření na přístroji DC-5 výsledky odpovídající dekompenzovanému diabetikovi a pacientovi bez diabetu v případě přístroje Variant II Turbo. U druhého pacienta s přítomností IgM lambda paraproteinu (27 g/l) byly oběma metodami opakovaně zjištěny neadekvátně nízké hodnoty HbA1c. Protože byla popsána řada interferencí paraproteinů při stanovení několika analytů krevního séra, považujeme za vhodné na tyto případy upozornit a pokračovat v podrobnějším studiu v budoucnosti na větším souboru diabetiků s prokázanou přítomností některého paraproteinu., We describe two causes of treated diabetic patients with paraproteinemia. In both cases the results of HbA1c show strong discrepancies with clinical statement and with plasma glucose concentrations. HbA1c results were controlled by repeated measurements by other method in other laboratory. Different results were obtained. In case of fi rst patient with IgA kappa paraprotein (48 g/l) show results of HbA1c obtained by method DC-5 picture of decompensated diabetes, results of Variant II Turbo picture of non-diabetes person, while glucose and clinical state indicated well compensation of diabetes. In case of the second patient with IgM lambda paraprotein (27 g/l) there were very low and improbable results in both HbA1c methods, while clinical statement and plasma glucose were in entire concordance with picture of well compensated diabetes. Interferences of paraproteins are very often observed in some biochemical analyses, but interference of paraprotein in HbA1c measurement is unusual. We wish to alert on this possibility, because in old diabetic patients increases number of persons with paraprotein., Friedecký B., Tichý M., Šolcová L., Špirková J., Maisnar V., Kudlej J., Vávrová J., and Lit.: 9
Článek shrnuje informace týkající se komplikací léčby tromboembolické nemoci se zaměřením na populaci seniorů. Ve věku nad 75 let je hluboká žilní trombóza 10krát častější než v 2. dekádě života. Přesná příčina není známa, ale je jisté, že se na tomto jevu podílí celá řada fyziologických i patologických procesů. V antikoagulační léčbě tromboembolizmů používáme nejčastěji antagonisty vitaminu K a hepariny. Krvácení je hlavní komplikací antikoagulační léčby. Málo častou, ale život ohrožující komplikací je heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT), při které dochází k produkci protilátek proti komplexu destičkového faktoru 4 a heparinu. Pacienti s HIT nejsou ohroženi krvácením, ale naopak závažnými trombózami. Další vážnou komplikací je warfarinem indukovaná kožní nekróza, která je pravděpodobně způsobena rychlým poklesem inhibitorů koagulačního systému proteinu C a S po zahájení léčby. Výskyt osteoporózy je také zvýšený u pacientů na dlouhodobé antikoagulační terapii. Nové poznatky o cytokinu osteoprotegerinu upřesňují představy o patofyziologických mechanizmech vzniku heparinem indukované osteoporózy., There is presented current knowledge about complications of the treatment of thromboembolic disease in older people in this article. Incidence of deep vein thrombosis at persons older than 75 years is ten times more frequent than in the second decade of life. The exact etiology of this feature is unknown and the combination of various physiological and pathophysiological processes is present. Heparin and warfarin are used in the treatment of thromboembolism. Bleeding is the main complication of anticoagulation. Heparin Induced Thrombocytopenia (HIT) is infrequent in comparison with bleeding but it is potentially life-threatening disorder. HIT is caused by the production of antibodies against complexes of platelet factor 4 and heparin. Patients do not suffer from bleeding during thrombocytopenia but from thrombotic events. Another serious adverse reaction is warfarin skin necrosis that is caused probably by rapid decrease of anticoagulants protein C and S after the initiation of treatment. Osteoporosis is also more frequent at patients on long-term anticoagulation treatment. New research on the cytokoine osteoprotegerine elaborates the view on the pathophysiological mechanism of heparin induced osteoporosis., M. Šimkovič, J. Malý, O. Široký, and Lit.: 32