Hlavní stanovisko práce: Retrospektivní hodnocení výsledků aplikace rázové vlny u 81 pacientů s induratio penis plastica (Mb. Pyeronie) po předchozí neúspěšné konzervativní terapii na elektrohydraulickém litotryptoru MEDILIT 7. Cíl: Cílem naší práce je retrospektivní zhodnocení skupiny 81 mužů s induratio penis plastica před a po aplikaci rázových vln do oblasti fibrózních plátů. Soubor pacientů a metoda: U skupiny 81 mužů s průměrným věkem 57,6 roku (33–75 let) s IPP jsme aplikovali rázové vlny do oblasti fibrózních plátů. Všichni pacienti podstoupili předchozí neúspěšnou konzervativní terapii. Délka onemocnění byla průměrně 21,4 měsíce (12–37 měsíců). Kritériem k zařazení do souboru bylo onemocnění trvající minimálně 12 měsíců. U všech pacientů se plát nacházel na dorzu penisu v oblasti kořene a deformoval penis. Všichni muži pociťovali subjektivní obtíže při sexuálním styku. Tyto obtíže jsme hodnotili IIEF-5 dotazníkem, který dosahoval před výkonem průměrně 11,7 bodu (3–17 bodů). Velikost plátu byla průměrně 12,5 mm (8–30 mm) dorzální angulace při erekci průměrně 55 stupňů (20–90 stupňů). Rázové vlny jsme aplikovali ve třech dobách. Rázové vlny jsme generovali na elektrohydraulickém litotryptoru MEDILIT 7. Výsledky: Ze sledovaného souboru 81 pacientů došlo ke zlepšení u 56 mužů. Deviace penisu při erekci se u nich průměrně zmenšila o 66% a velikost plátu o 28,2%. Skóre v dotazníku IIEF-5 vzrostlo o 67%. Všichni zlepšení pacienti dosáhli uspokojivého sexuálního styku. Vážné komplikace jsme nezaznamenali. Závěr: Podle našich sedmiletých zkušeností se jedná o konzervativní, bezpečnou metodu, která u části pacientů, kteří podstoupili předchozí neúspěšnou konzervativní terapii, může zlepšit sexuální život. Jako prognostický faktor úspěchu léčby v našem souboru se zdá být věk pacienta., Retrospective evaluation of shock wave therapy (ESWT) results in 81 patients with Peyronie´s disease after unsuccessful conservative treatment. ESWT was performed using electrohydraulic lithotriptor MEDILIT 7. Aim: Authors retrospectively evaluate results of extracorporal shock waves therapy (ESWT) in 81 patients with Peyronie´s disease after unsuccessful conservative treatment. Methods: In a group of 81 men with an average age of 57.6 years (33–75 years) with induratio penis plastica (Peyronie’s disease) we applied shock waves into the fibrous sheets. All patients had failed conservative treatment. The length of illness was an average of 21.4 months (12–37 months). The criteria for inclusion in the group were disease lasting at least 12 months. All patients had plaque on the dorsum of the penis root and a deformed penis. All men felt subjective symptoms during sexual intercourse. These difficulties were evaluated using the IIEF-5 questionnaire, which scored an average 11.7 points (3–17 points) prior to treatment. The size of the plaque was approximately 12.5 mm (12–37 mm), dorsal angulation during erection averaged 55 degrees (20–90 degrees). Shock waves were applied in three sessions. ESWT was performed using the electrohydraulic lithotriptor MEDILIT 7. Results: From the group of 81 patients an improvement was observed in 56 men. Deviation during erection improved by an average of 66%. The size of plaque was reduced by 28.2%. IIEF-5 questionnaire score increased by 67%. All patients had satisfactory improvement of sexual intercourse. We recorded no serious complications. Conclusion: According to our seven year experience this is a safe, non-invasive method which can improve the sexual life of a proportion of patients who had previously failed conservative therapy. As a prognostic factor for treatment success in our group seems to be the age of the patient., Pavel Drlík, Jiří Kočárek, and Literatura
Úvod: Systémový lupus erythematodes (SLE) je chronické autoimunitní onemocnění charakterizované multisystémovým postižením. Cílem naší studie bylo ozřejmit výskyt snížených hodnot koncentrací imunoglobulinů (s-Ig) v séru v populaci nemocných se SLE. V retrospektivní studii bylo zhodnoceno 799 výsledků vyšetření s-Ig získaných od 157 nemocných splňujících revidovaná klasifikační kritéria. Výsledky: Sérová koncentrace imunoglobulinů nižší než dolní hranice normy byla zjištěna celkem u 29 ze 157 nemocných (18,5 %). Nejčetnější byl výskyt izolovaného snížení IgG 12 ze 157 (7,6 %), 2 nemocné naplňovaly kritéria selektivního deficitu IgA a v jednom případě se jednalo o vzácnou koincidenci s běžnou variabilní imunodeficiencí (common variable immunodeficiency – CVID). Článek podrobněji prezentuje 2 případy nemocných se SLE komplikované těžkou hypogamaglobulinemií a infekcemi vyžadujícími dlouhodobou substituční léčbu imunoglobuliny. V prvním případě se jedná o vysoce pravděpodobný případ běžné variabilní imunodeficience a v případě druhém pak o léky indukovanou hypogamaglobulinemii. Tato žena s anamnézou maligního lymfomu a současným závažným multiorgánovým postižením při SLE byla léčena rituximabem po selhání konvenční léčby. Závěr: S protilátkovými deficiencemi se můžeme setkat i u nemocných se SLE. Opakované měření sérové koncentrace imunoglobulinů by mělo být součástí rutinního sledování těchto nemocných. Na možnost CVID bychom měli myslet v případě opakujících se sinopulmonárních infekcí, zejména v kombinaci s absencí aktivity SLE. Léčba rituximabem může vést i u nemocných se SLE k dlouhodobé supresi B-lymfocytů s rozvojem sekundárního protilátkového deficitu, který v některých případech vyžaduje substituční léčbu imunoglobuliny., Introduction: Systemic lupus erythematosus (SLE) is a chronic autoimmune multisystem disease. The aim of our study was to clarify the frequency of decreased serum immunoglobulin levels in SLE patients. There were evaluated 799 results of serum immunoglobulin levels gained from 157 patients fulfilling revised ACR criteria in the retrospective study. Results: The immunoglobulin levels under the normal range were found in 29/157 (18.5 %) patients. The most frequent was isolated reduction of IgG 12/157 (7.6 %), two persons fulfilled criteria for selective IgA deficiency, and one case possible diagnosis of common variable immunodeficiency (CVID). Additionally we report two cases of SLE patients complicated by severe hypogammaglobulinaemia and infectious complications with necessity of long-term immunoglobulin substitution therapy. The diagnosis of CVID is highly probable in the first case. The second case presents sever drug-induced hypogammaglobulinaemia. This female with lymphoma history and multiorgan impairment due to acute SLE was treated with rituximab after convention therapy failure. Conclusion: Humoral immunodeficiency may occur in SLE patients. The monitoring of serum immunoglobulin levels could be a routine in these patients. The CVID diagnosis is possible in patients suffering from recurrent sinopulmonary infections, especially in combination with absence of lupus activity. Rituximab therapy could cause long-term suppression of B lymphocytes with secondary humoral deficiency requiring immunoglobulin substitution therapy., and Pavlína Králíčková, Eva Malá, Doris Vokurková, Ondřej Souček, Irena Krčmová, Zbyněk Hrnčíř
Selektivní modulátory estrogenních receptorů, jakým je např. klomifen citrát, se užívají pro off-label léčbu (tj. mimo schválenou indikaci) hypoandrogenizmu a idiopatické mužské infertility po více než 30 let. V rámci systematické analýzy hodnotíme otázky týkající se dávkování, hormonální a symptomatické účinnosti podávání selektivních modulátorů estrogenních receptorů při léčbě mužů trpících hypoandrogenizmem a nežádoucí účinky spojené s touto léčbou. Výsledky naší analýzy ukazují, že léčba je pacienty dobře snášena a ve srovnání s tradiční exogenní substitucí testosteronu je rovněž účinná. Optimální dávkování klomifen citrátu je však třeba teprve stanovit. Dále uvádíme přehled našich postupů pro užívání klomifen citrátu a monitorování jeho bezpečnosti., Selective estrogen receptor modulators, such as clomiphene citrate, have been used as an off-label treatment of hypoandrogenism and idiopathic male infertility for over 30 years. We performed a systematic analysis of selective estrogen receptor modulators use in men with hypoandrogenism to examine issues related to dosage, hormonal and symptomatic efficacy, and adverse events. Our analysis indicates that treatment is well-tolerated and efficacious when compared to traditional exogenous testosterone supplementation. However the ideal dosage of clomiphene citrate has yet to be elucidated. We also provide a review of our institutional practices on the use and safety monitoring of clomiphene citrate., and Kathrins M., Wadhwa H., Niederberger C.
Benigní hyperplazie prostaty patří mezi časté nemoci stárnoucích mužů. Často se prezentuje jako symptomy dolních močových cest v důsledku potíží při močení a iritaci močového měchýře. Nedávné důkazy z klinických studií popsaly souvislost mezi benigní hyperplazií prostaty/symptomy dolních močových cest a erektilní funkcí. Standardní léčbu benigní hyperplazie prostaty za posledních 30 let představuje transuretrální resekce prostaty. Nicméně byl popsán jak výskyt erektilní dysfunkce po transuretrální resekci prostaty, tak zlepšení erektilní funkce u některých pacientů s dříve existující erektilní dysfunkcí. Cílem této studie bylo zhodnotit erektilní funkci po transuretrální resekci prostaty provedené na našem pracovišti použitím dotazníku mezinárodního indexu erektilní funkce. Klíčová slova: erektilní dysfunkcebenigní hyperplazie prostaty IIEF dotazník, Benign prostatic hyperplasia is commonly seen in elderly men. Benign prostatic hyperplasia often presents as lower urinary tract symptoms due to difficulties in voiding and irritability of the bladder. Recent evidence from clinical trials has suggested a link between benign prostatic hyperplasia/lower urinary tract symptoms and erectile function. Transurethral resection of the prostate has been considered the standart treatment for benign prostatic hyperplasia for the past 30 years. However, it is reported to cause erectile dysfunction, although some patients with preexisting erectile dysfunction reported improved erectile function after transurethral resection of the prostate. The aim of this study was to evaluate erectile function after transurethral resection of the prostate institution using the International Index of Erectile Function questionnaire. Key words: erectile dysfunctionbenign prostatic hyperplasia IIEF questionnaire, and Ghazal M.
Kolorektální karcinom v těhotenství je vzácné, ale velmi závažné onemocnění. Autoři prezentují kazuistiku pacientky s časným karcinomem sigmoidea v těhotenství a problematiku diskutují ve světle současných literárních poznatků. Klíčová slova: kolorektální karcinom – těhotenství – diagnostika – terapie – prognóza, Colorectal cancer in pregnancy is a rare but life-threatening disease. The authors present a case of early-stage sigmoid colon cancer in pregnancy, discussing the issue in the light of the current literature. Key words: colorectal cancer – pregnancy – diagnosis – treatment – prognosis, and P. Kocián, J. Hoch, M. Halaska
Chromý a kol. v r. 2009 zjistili, že stanovení celkové sérové bílkoviny biuretovým činidlem za použití albuminových kalibrátorů, vypracované v r. 1981 Doumasovou pracovní skupinou jako kandidáta na referenční metodu, poskytuje výsledky s neakceptovatelnou systematickou pozitivní chybou, způsobenou zejména endogenním sérovým bilirubinem a lipidy. Zjistili též, že k nápravě stačí užít bíkovinné standardy na bázi séra nebo plasmy, které jsou komutabilní se vzorky pacientů, a jsou certifikovány Kjeldahlovou metodou. V našich dvou předchozích publikacích, (Chromý a kol., 2015 a Vinklárková a kol., 2015), jsme ověřili Kjeldahlovy postupy užívané v laboratorní medicíně. Zvolili jsme přímou analýzu ze sraženiny bílkovin promyté kyselinou trichloroctovou a prověřili jsme její analytické provozní parametry. V této práci popisujeme zjednodušenou analýzu s modifikovanou Kjeldahlovou digesční baňkou, kterou lze přímo připojit k tomu přizpůsobené Parnes-Wagnerově destilační aparatuře a uvádíme její validační parametry. Zjednodušenou Kjeldahlovu metodu navrhujeme jako standardní operační postup pro stanovení celkové bílkoviny v referenčních materiálech užívaných v klinické chemii., Chromý et al. found in 2009, that albumin-calibrated analysis of serum total protein with biuret reagent according to a candidate reference method developed by Doumas working group in 1981, provide results with unacceptable positive bias, caused namely by endogeneous serum bilirubin and lipids. They also found, that a simplest way to rectify this defect, is the use of serum and/or plasma-based protein standards, commutable with patients samples, which are certified by the Kjeldahl method. In our foregoing two articles, (Chromý et al., 2015, and Vinklárková et al., 2015), we reviewed Kjeldahl methods adopted by laboratory medicine, selected a direct analysis on washed protein precipitates with trichloroacetic acid and verified its preliminary analytical performance parameters. In this article, we describe a simplified Kjeldahl analysis with modified digestion flask, now directly connectable to accordingly adapted Parnas and Wagner distillation unit, and present its re-validation. Simplified Kjeldahl method is suggested as a standard operating procedure for total protein in reference materials used in clinical chemistry., Vinklárková B., Chromý V., Bittová M., Šprongl L., Žaludová L., and Literatura