Úvod: Stanovení strategie léčby karcinomu rekta vyžaduje komplexní a multidisciplinární přístup, na základě kterého je indikována racionální léčba. K primární resekci jsou indikována časná stadia karcinomu rekta, naopak lokálně pokročilé tumory by měly být předléčeny některým z režimů předoperační (chemo)radioterapie. Hlavním cílem této práce bylo zmapovat strategii léčby pacientů s karcinomem rekta v České republice a zejména sledovat výskyt kompletní patologické odpovědi při neoadjuvantní léčbě. Metody: Jde o retrospektivní multicentrickou klinickou studii, která zahrnuje data všech pacientů s karcinomem rekta, kteří byli operováni v zúčastněných centrech v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2012. Požadovaná data byla zadávána do online registru PATOD C20. Byly stanoveny tři okruhy otázek: 1. charakteristika pracoviště a spolupráce s onkologií; 2. analýza léčby pacientů s karcinomem rekta; 3. detailní analýza skupiny pacientů s kompletní patologickou odpovědí. Analýza byla provedena s ohledem na charakter jednotlivých pracovišť, tj. univerzitní centra s KOC, neuniverzitní centra s KOC a centra mimo KOC. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 21 chirurgických pracovišť České republiky, která poskytla data 1860 pacientů. Strategie léčby karcinomu rekta byla určována mezioborovými semináři v 19 centrech (90,5 %). Statisticky významné rozdíly byly zjištěny mezi jednotlivými centry v indikaci neoadjuvantní léčby (p<0,001), provedených resekcí rekta s anastomózou (p=0,048) a resekcí bez anastomózy (p=0,022). Kompletní patologická odpověď byla nalezena celkem u 61 (8,7 %) pacientů. Postižení lymfatických uzlin (ypN+) bylo nalezeno v případě vymizení tumoru ve stěně rekta (ypT0) u celkem 7 (9,7 %) pacientů. Závěr: Studie PATOD prokázala, že péče o karcinom rekta je v ČR velmi heterogenní. Univerzitní a velká centra při KOC, i přes vytvořené nejlepší podmínky, této výhody plně nevyužívají. Klíčová slova: karcinom rekta – neoadjuvantní terapie – chemoradioterapie – kompletní patologická odpověď, Introduction: Deciding on the strategy in rectal cancer´s treatment requires a complex and multidisciplinary approach. The primary rectal resection is indicated in early stages, while locally advanced tumors should be pretreated by one of the modes of neoadjuvant (chemo) radiotherapy. The main goal of this study was to explore the therapeutic strategy in patients with rectal cancer in the Czech Republic. The second aim was to determine the incidence of the pathological complete response after neoadjuvant therapy. Methods: This is a retrospective multicenter clinical study, which includes data from all patients with rectal cancer who were treated at participating centers in the period from 01/01/2011 to 31/12/2012. The required data has been passed into the online registry PATOD C20.Three issues have been set up: 1. Characteristics of the center and cooperation with the oncological department; 2. Characteristics of the treatment of patients with rectal cancer; and 3. Detailed analysis of the group of patients with complete pathological response. The analysis was performed with regard to the nature of individual departments, i.e. departments of surgery in university hospitals with complex oncological centres, departments of surgery within complex oncologic centers, and departments of surgery outside complex oncologic centers Results: In total, 21 departments of surgery in the Czech Republic provided data about 1860 patients with rectal cancer for the study. The treatment strategy for rectal cancer was determined at multidisciplinary seminars at 19 centers (90.5%). Statistically significant differences between the centers were found in the indication for neoadjuvant treatment (p<0.001), rectal resection with anastomosis (p = 0.048), and resection without anastomosis (p = 0.022). Complete pathological response was found in 61 (8.7%) patients. Positivity of mesorectal lymph nodes (ypN+) was found in the case of ypT0 stage in 7 (9.7%) patients. Conclusion: PATOD study showed that therapy of rectal cancer is highly heterogeneous in the Czech Republic. Despite the best conditions provided, university hospitals and large departments within complex oncologic centers do not fully utilize this benefit. Key words: rectal cancer – neoadjuvant therapy – chemoradiotherapy – complete pathological response, and T. Dušek, A. Ferko, M. Bláha, L. Dušek, D. Malúšková, J. Örhalmi, J. Dolejš, M. Vošmik
Cíl: Výkony intervenční radiologie patří ve spektru radiologických metod k dávkově nejnáročnějším. Pro snížení radiační zátěže jsou na trhu k dispozici i speciální pomůcky pro další snížení dávek, zejména na ruce. Jsou to jednorázové sterilní roušky, které se přikládají na pacienta a slouží jako ochrana před rozptýleným zářením z pacienta nebo sterilní ochranné rukavice určené přímo pro intervenujícího radiologa. Publikované klinické studie slibují významnou dávkovou úsporu (90%). Cílem pilotní studie bylo ověřit skutečnou účinnost těchto typů ochranných pomůcek v podmínkách klinické praxe. Metodika: Do prvotní studie byly zařazeny tři prováděné druhy intervenčních výkonů. Při probíhajícím vyšetření byla měřena kumulativní dávka na ruce (fyzikální veličina Hp (0,07)) za celý výkon a následně normalizována celkovým skiaskopickým časem daného výkonu. K měření byl použit přímo odečítající dozimetr Unfors EDD 30. Do studie bylo pro každý typ vyšetření zařazeno 20 pacientů a následně rozděleno do podskupin podle typu použité ochranné pomůcky. Výsledky: Z naměřených dat je patrné, že nejúčinnější ochrannou pomůckou pro sledované typy výkonů je jednoznačně rouška (snížení až o 85-89 %). Rukavice dávku radiologa snižují o 44-68 %. Závěr: Oba typy ochranných pomůcek mají velký potenciál pro snižování radiační zátěže rukou intervenčních radiologů. K tomuto účelu je ale nutné jejich správné použití a úzká spolupráce radiologa a radiologického asistenta., Aim: Interventional radiology is in the spectra of radiological procedures the most challenging from the radiation protection view. Among standard protective equipment, there are tools available for reducing dose impact on radiologists hands - sterile disposable pads to be placed on the patient to shield the scattered radiation comming from the patient or protective gloves for the interventionalist. Published clinical trials promise significant dose savings (90%). The aim of our pilot study was to verify the true effectiveness of these types of protective equipment under clinical practice. Methods: The initial study was carried out for three types of interventional procedures. Cumulative dose (physical quantity Hp (0.07)) for the whole procedure was subsequently normalized by total fluoroscopy time of the procedure. For dose measurements direct dosimeter Unfors EDD 30 was used. Our study was included 20 patients for each type of procedure. Obtained data were divided into subgroups according to the type of protective equipment used. Results: The results are provided for better clarity in graphs. Data show that the most effective protective equipment for the monitored types of procedures is pad (reduction of up to 85-89%). Gloves have reduced the dose to radiologists hands by 44-68%. Conclusion: Both types of protective devices have great potential for reducing radiation dose on fingers, but only when properly used. For this purpose, close cooperation among interventional radiologists and radiographers is essential., Kateřina Daníčková, Radek Pádr, Dáša Chmelová, Miloslav Roček, and Literatura
Early diagnosis of optic neuritis (ON) is essential to prevent or limit the structural damage and permanent loss of visual function. The aim of this study was to estimate prognostic importance of the neuron-specific enolase (NSE) in blood serum and lachrymal fluid in optic neuritis. The clinical-diagnostic examination was performed on patients with optic neuritis, including optical coherence tomography (OCT) and Visually Evoked Potentials (VEP), MR – tractography, as well as analysis of NSE content in blood serum and in lachrymal fluid. Decreased level of NSE in lachrymal fluid in patients with acute stage of optic neuritis and increased level of NSE in patients with optic neuritis at the stage of transition into atrophy of optic nerve disc were detected. Comparative analysis demonstrated relatively high level of NSE in lachrymal fluid at transitional stage to atrophy as compared to acute phase., Halidjan Kamilov, Munirahon Kasimova, Gavkhar Khamraeva, and Literatura
Syndrom HELLP velmi závažná a život ohrožující komplikace, která je přímo vázána na těhotenství. Projevuje se nejčastěji bolestmi v pravém podžebří, bolestmi hlavy, neklidem ženy, nauzeou a typickými laboratorními nálezy. Práce popisuje případ rodičky po císařském řezu ve 38. týdnu gravidity pro HELLP-syndrom z pohledu ošetřovatelské péče. Klíčová slova: bolest – HELLP-syndrom – ošetřovatelská intenzivní péče, HELLP-syndrome is a serious and life-threatening complication during pregnancy and postpartum. It manifests itself most often pain in the right upper quadrant tenderness, headache, restlessness women, nausea and typical laboratory findings. The work describes the case of mothers after caesarean section at 38 weeks gestation for HELLP-syndrome and nursing care. Key words: HELLP-syndrome – nursing intensive care – pain, and Jana Šálková, Yvetta Vrublová
Článek poskytuje informace o výzkumném šetření probíhajícím v roce 2014 v gynekologicko-porodnických ordinacích. Vedle výsledků výzkumného šetření je v článku stručně charakterizováno těhotenství, prenatální poradna, minority žijící v České republice (vietnamská a ukrajinská), přístup zdravotníků a specifika péče porodní asistence u zvolených minorit. Klíčová slova: gynekologická ambulance – multikulturní ošetřovatelství – porodní asistentka – prenatální péče, těhotenství, The paper provides information on the survey research conducted in 2014 in gynaecological-obstetric clinics. The paper presents the results of the survey research and briefly characterizes pregnancy, the antenatal clinic, minorities living in the Czech Republic (Vietnamese and Ukrainian), approach of healthcare workers and specificities of delivery assistance / midwifery practice in the selected minorities. Key words: antenatal care – midwife – multicultural nursing – pregnancy – outpatient department, and Markéta Nováková, Drahomíra Filausová, Romana Belešová
Artériová hypertenzia je chronické ochorenie, ktoré predstavuje významný rizikový faktor pre ďalšie poškodenie kardiovaskulárneho systému. Nedostatočná kontrola vysokého krvného tlaku je spojená s rozvojom orgánového poškodenia a nárastom kardiovaskulárnej mortality a morbidity s nepriaznivou prognózou. Využitím ambulantného monitorovania krvného tlaku (AMTK) možno optimalizovať celkový manažment pacientov i staršieho veku, v ktorom prevalencia artériovej hypertenzie je obzvlášť vysoká. Kľúčové slová: ambulantné monitorovanie krvného tlaku (AMTK) – diurnálny index – chronofarmakologické aspekty – kardiometabolické rizikové faktory – manažment artériovej hypertenzie, Arterial hypertension is a chronic disease which represents a major risk factor for damage of cardiovascular system. Insufficient control of elevated blood pressure is associated with the development of target organ damage, increased cardiovascular morbidity and mortality with a adverse prognostic value. Using ambulatory blood pressure monitoring (ABPM) we can improve the overall management of elderly patients at which the prevalence of arterial hypertension is particularly high. Key words: ambulatory blood pressure monitoring (ABPM) – cardiometabolic risk factors – diurnal index – chronopharmacological aspects – management of arterial hypertension, and Ľudovít Gašpar, Ivan Balažovjech, Boris Krahulec
Cíl studie: Cílem metodického sdělení bylo zavedení a validace dostupné a praktické enzymatické metody stanovení Dlaktátu v krevní plazmě a moči. Zavedená metoda byla využita ke stanovení koncentrací D-laktátu v plazmě v souboru 117 pacientů v perioperační péči. Typ studie: Jedná se o metodické sdělení s uvedením výsledků prospektivní observační klinické studie. Název a sídlo pracoviště: Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové Materiál a metody: Krevní plazma je deproteinována ultrafiltrací, moč je analyzována přímo. Vlastním principem metody jsou dvě spřažené enzymové reakce katalyzované D-laktát dehydrogenázou při redukci nikotinamid-adenin-dinukleotidu a Dglutamát- pyruvát transaminázou. Měřena je konečná koncentrace redukovaného nikotinamid-adenin-dinukleotidu při 340 nm. Soubor pacientů studie byl tvořen 117 pacienty podstupujícími resekci tlustého střeva nebo konečníku pro operabilní karcinom kolorekta. Odběry byly prováděny předoperačně, dvě hodiny po operaci a první až čtvrtý pooperační den. Výsledky: V plazmě bylo dosaženo preciznosti CV 1,5 - 4,9 % podle koncentrace. Kvantifikační limit metody je na koncentraci 10 μmol/l. Detekční limit metody je na koncentraci 5 μmol/l. Metoda je lineární v rozsahu 10 μmol/l až 1 mmol/l. Bazální předoperační hodnoty 33,4 (26,4; 39,7) μmol/l stouply již za dvě hodiny po ukončení operace na koncentraci 90,2 (78; 101) μmol/l, která dosáhla vrcholu v první pooperační den a následně došlo v průběhu dalších tří dní k návratu k původním hodnotám. Závěr: Uvedená metoda může být vzhledem ke své dostupnosti, robustnosti i jednoduchosti snadno zavedena v biochemické laboratoři, kde se vyskytne požadavek na provádění tohoto vyšetření., Objective: The aim of the study was to develop and validate an easily available and robust enzymatic method for determination of D-lactate in blood plasma and urine. The developed method was used for the evaluation of plasmatic D-lactate levels in patients in perioperative care. Design: The article describes the methodology and presents the results of a prospective, observational study. Settings: Center for Research and Development, University Hospital Hradec Králové Material and Methods: Blood plasma was deproteinated by ultrafiltration; urine may be analysed directly. The principle of the method is the coupled reaction of D-lactate dehydrogenase reducing nicotinamide adenine dinucleotide and D-glutamate pyruvate transaminase. The end-point concentration of nicotinamide adenine dinucleotide is determined as absorbance at 340 nm. The patient cohort consisted of 117 patients operated for colorectal cancer. The blood samples were collected preoperatively, 2 hours after operation, and daily from the first to the fourth postoperative day. Data are presented as median (interquartile range). Results: The precision achieved in plasma was 1.5 – 4.9 %. A quantification limit of 10 μmol/L and detection limit of 5 μmol/l were found. The method is linear from 10 μmol/L to 1 mmol/L. Basal preoperative values of 33.4 (26.4; 39.7) μmol/L increased within two hours postoperatively to 90.2 (78; 101) μmol/L, and D-lactate concentration peaked on the first postoperative day. The concentration returned to basal values on the fourth day. Conclusion: The described method may be used widely in clinical chemistry laboratories due to its availability, robustness and simplicity, wherever D-lactate testing is required., Hyšpler R., Tichá A., Svobodová I., Zadák Z., and Literatura
Spinocerebelární ataxie typu 6 (SCA6) je relativně vzácné hereditární neurodegenerativní onemocnění patřící do skupiny autozomálně dominantních spinocerebelárních ataxií. Příčinou je expanze nestabilních CAG tripletů v genu kódujícím podjednotku napěťově řízeného kalciového kanálu na 19. chromozomu. Onemocnění je charakteristické postupným rozvojem paleo- a neocerebelární symptomatiky s počátkem ve středním a vyšším věku. V následujícím textu prezentujeme případ nyní 63leté pacientky s náhlým rozvojem nespecifických potíží při chůzi, zprvu hodnocených jako stav po proběhlé cévní mozkové příhodě, s postupným vývojem klinického obrazu do výrazné trupové ataxie a instability chůze při zcela němé rodinné anamnéze. Po vyloučení častějších příčin obtíží byla na základě genetického vyšetření diagnostikována SCA6. Kazuistika ukazuje na nutnost pomýšlet i na možnost výskytu vzácné diagnózy, což v tomto případě přináší ukončení opakovaných vyšetření a v neposlední řadě i možnost prediktivního testování u příbuzných v riziku., Spinocerebellar ataxia 6 (SCA6) is a rather rare neurodegenerative disorder, one of autosomal dominant spinocerebelar ataxias. It is caused by expansion of unstable CAG triplet repeats in the gene responsible for the voltage-dependent calcium channel mapped to the chromosome 19. The disease is characterized by progressive paleo- and neocerebellar symptomatology. The onset of the disease is typically in middle- and older-age. The authors describe a case of 62-year-old women with sudden development of gait deterioration. This was first diagnosed as a post-ischemic stroke state. However, clinical symptoms progressed into gait ataxia. No analogical case was found in family history. Genetic testing, performed after all other potential causes of the condition were excluded, indicated SCA6. Our case report emphasises the importance of considering rare conditions as part of differential diagnosis. In this case, this protected the patient from further diagnostic testing as well as, importantly, enabled predictive testing in relatives in risk. Key words: spinocerebellar ataxia – cerebellar syndrome – hereditary spinocerebellar degenerations The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and K. Krakorová, J. Polívka, F. Šlauf