Ve střední Evropě se vyskytují čtyři druhy kamyšníků (Bolboschoenus), které byli dříve považovány za jediný široce definovaný druh kamyšník přímořský (B. maritimus). Současná klasifikace spočívá v morfologii květenství a hlavně tvaru a anatomii nažek. Kamyšník širokoplodý (B. laticarpus) je na základě jeho přechodných znaků, chromozomového počtu a ekologie považován za hybridní druh. Taxonomická klasifikace středoevropských kamyšníků byla ověřena molekulární analýzou a rovněž se potvrdil i hybridní původ kamyšníku širokoplodého, jehož rodiče jsou kamyšník vrcholičnatý (B. yagara) a kamyšník polní (B. planiculmis)., Four taxa of the genus Bolboschoenus (Cyperaceae), formerly included in the broadly conceived species B. maritimus are distributed in Central Europe. Their current determination is based on the morphological characters of the inflorescence and especially the shape and anatomy of achenes. On the basis of intermediate morphology, chromosome numbers and ecological amplitude, B. laticarpus has been supposed to be a hybridogenous taxon. Taxonomical classification of Central European Bolboschoenus species was verified by genetic analyses and hybrid origin of B. laticarpus was verified, with the parentage B. yagara × B. planiculmis., and Soňa Píšová, Zdenka Hroudová, Tomáš Fér, Michal Ducháček, Petr Zákravský.
Ellen Key and Laura Marholm belonged to the mosts interesting female thinkers during fin de siècle period. Their concepts of female sexual and psychological nature were widely accepted by the German, Austrian and Czech male modernists in contrast to responses from the suffrage movement. The article analyses the cooperation of Marholm and Key with the Viennese weekly Die Zeit and its intellectual background. and Článek zahrnuje poznámkový aparát pod čarou
Na konci března se novináři pokusili rozčeřit stojaté vody zprávami o konci světa, který údajně vyvolá černá díra uměle vytvořená vědci v Evropské laboratoři pro jaderný výzkum (CERN). Než se urychlovač Large Hadron Collider (LHC) podařilo úspěšně rozběhnout, potvrdila se však slova vědců a konec světa nenastal. Co se přesně v CERNu odehrálo a jaké výsledky můžeme v nejbližší době očekávat? Co je to LHC a jakou má tento projekt historii?, Tomáš Kubeš., and Obsahuje bibliografii
The article considers the changing status of natural beauty in the twentieth century. This situation is presented with reference to extreme changes of interest connected with this field of value. The article begins by exploring some current theoretical presuppositions concerning this field (primarily the problem of making a distinction between artistic and natural aesthetic value considered within one aesthetic field). The focus of the following sections is on a pioneering text, which ended a long period of indifference to natural beauty – namely, Ronald W. Hepburn’s “Contemporary Aesthetics and the Neglect of Natural Beauty” (1966). This famous essay is considered in relation to both the general problem of the distinction and the subsequent development of models of the aesthetic appreciation of nature in the second half of the twentieth century (chiefly, the natural environmental model of Allen Carlson and environmental formalism), which were profoundly anticipated by Hepburn.
A new version of an imaging spectroscopic reflectometer has been developed at the Institute of Physical Engineering, Faculty of Mechanical Engineering, Brno University of Technology. The device has been developed for measurements of thin film samples with high gradients of non-uniformity in their optical parameters. This device uses a membrane beamsplitter (typically called Pellicle beamsplitter) as a basic optical element. The new beamsplitter limits the usage of the device only for measurements in VIS and near IR range of light spectra. The new device is complementary to an older one which works also in UV spectral region, but with a lower sample resolution. Both devices together allow application of imaging spectroscopic reflectometry for a wide range of samples of non-uniform thin films. and Na ústavu Fyzikálního inženýrství FSI VUT v Brně byla vyvinuta nová varianta zobrazovacího spektroskopického reflektometru pro optickou charakterizaci tenkých vrstev neuniformních v optických parametrech. Přístroj vznikl za účelem rozšíření metody zobrazovací spektroskopické reflektometrie pro vzorky tenkých vrstev s velkými gradienty zmíněných neuniformit. Tohoto cíle bylo dosaženo vyšším obrazovým rozlišením nového přístroje. Při jeho návrhu bylo s výhodou využito membránového děliče, který však omezil spektrální rozsah použitého světla pouze na viditelnou a blízkou infračervenou oblast. Nový přístroj doplňuje již dlouhodobě funkční zobrazovací spektroskopický reflektometr pracující také v ultrafialové spektrální oblasti. Oba přístroje umožňují aplikaci zobrazovací spektroskopické reflektometrie na širokou množinu vzorků neuniformních tenkých vrstev.