Dlouhou dobu se předpokládalo, že populace obývající určitá území Evropy také tato území na konci doby ledové kolonizovaly jako první. Nové výzkumy však ukázaly, že v některých případech byla první příchozí populace později nahrazena jinou, pocházející z jiného glaciálního refugia. Náš článek ukazuje, že k takovému nahrazení jedné populace druhou došlo při kolonizaci Velké Británie norníkem rudým (Clethrionomys glareolus) a že při tom hrály roli fyziologické adaptace způsobené mutací v hemoglobinu., It has long been assumed that the populations that first colonized particular empty territory after the last ice age have remained there until the present day. However, recent findings in small mammals suggest that replacements involving a population from one glacial refugium at the cost of a population from another refugium may have been a not infrequent event. The article demonstrates that such population replacement took place during post-glacial colonization of Great Britain by the Bank Vole (Clethrionomys glareolus) and that physiological differences conferred by haemoglobin have probably played a role in this process., and Petr Kotlík, Silvia Marková, Karolína Filipi, Michaela Strážnická, Jeremy B. Searle.
Během posledních třiceti let se adaptivní optika proměnila z vysoce sofistikované, nákladné a utajované technologie v běžnou součást pozemských teleskopů, mikroskopů, laserových systémů či nastupujících systémů pro satelitní komunikaci. Podívejme se zblízka na technologie, které byly pro její účely vyvinuty a stojí za jejím úspěchem., In the last thirty years adaptive optics have transformed from a highly sophisticated, expensive and secret technology into a common component of earth-bound telescopes, microscopes, laser systems or emerging systems for satellite communication. Let‘s take a closer look at these technologies which have been developed within this field and stands behind its success., Jan Pilař., and Obsahuje bibliografické odkazy
Adaptavní optické systémy se vyznačují schopností měnit své optické vlastnosti na požádání a v reálném čase. V tomto příspěvku jsou diskutovány základní prvky adaptivních optických systémů využívaných v astronomii ke kompenzaci vlivu atmosféry na zobrazení velkých pozemských teleskopů., Adaptive optical systems are those whose optical responses can be adjusted on demand, in real time. Here we discuss the basics of adaptive optical systems utilised in astronomy for compensation of aberrations due to atmospheric turbulence, which seriously impairs the performance of uncorrected large ground-based telescopes., Jaroslav Řeháček, Bohumil Stoklasa., and Obsahuje seznam literatury
Adheze buněk na umělé materiály konstruované pro potenciální biomedicínské využití je regulována povrchovými fyzikálně-chemickými vlastnostmi těchto materiálů. Ozáření polyethylenu ionty O+ a C+ v této studii vedlo k formování chemických funkčních skupin s obsahem kyslíku na jeho povrchu, konjugovaných dvojných vazeb mezi atomy uhlíku, zvýšení povrchové smáčivosti a zvýšení adsorpce kolagenu IV tj. proteinu zprostředkujícího adhezi buněk. Cévní hladké svalové buňky potkana adherovaly k modifikovanému materiálu ve zvýšeném počtu, větší plochou a syntetizovaly více kontraktilních proteinů α-aktinu a SM-myosinů. Podobně i snížení povrchové drsnosti uhlíkových kompozitních materiálů, které jsou perspektivní pro konstrukci kostních náhrad, vedlo ke zvýšení jejich smáčivosti, adsorpce kolagenu IV a následné adheze, růstu a diferenciace lidských kostních buněk., Lucie Bačáková, Lenka Nosková, Elena Filová, Václav Švorčík, Eva Koutná, Vladimír Starý, Jakub Horník, Petr Glogar., and Obsahuje seznam literatury
Genes for adiponectin and resistin are candidate genes of insulin resistance and type 2 diabetes mellitus. The aim of our study was to determine the frequency of single nucleotide polymorphisms (SNP) 45T>G and 276G>T of the adiponectin gene and 62G>A and -180C>G of the resistin gene in patients with obesity (OB), anorexia nervosa (AN) and in control healthy normal-weight women (NW) and to study the influence of particular genotypes on serum concentrations of these hormones and on insulin sensitivity. Serum adiponectin, resistin, tumor necrosis factor alpha (TNF-alpha), insulin, cholesterol, glycated hemoglobin (HbA1c) and blood glucose levels were measured in 77 patients with OB, 28 with AN and 38 NW. DNA analysis was carried out by polymerase chain reaction with restriction analysis of PCR product. The presence of SNP ADP+276 G>T allele was accompanied by higher cholesterol levels in AN patients, higher adiponectin concentrations in OB patients and lower HbA1c levels in NW. SNP of the resistin gene 62G>A was associated with lower HbA1c in NW and higher cholesterol concentrations in OB group. The carriers of the minor G allele in the position -180 of the resistin gene within AN group had significantly higher BMI relative to non-carriers. We conclude that polymorphisms in adiponectin and resistin genes can contribute to metabolic phenotype of patients with obesity and anorexia nervosa., J. Křížová, M. Dolinková, Z. Lacinová, Š. Sulek, R. Doležalová, J. Housová, J. Krajíčková, D. Haluzíková, L. Bošanská, H. Papežová, M. Haluzík., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Serum levels of adiponectin were measured in patients with benign prostatic hyperplasia and prostate cancer of pT2 and pT3 stage. Adiponectin ELISA assay, immunohistochemistry, and selected metabolic and biochemical parameters measurement was performed in 25 patients with benign prostatic hyperplasia and 43 with prostate cancer (17 patients with organ-confined and 26 patients with locally advanced disease). Serum adiponectin levels did not differ between prostate benign hyperplasia and cancer clinical stage T2, but was significantly higher in pT3 relative to pT2 group (14.51± 4.92 vs. 21.41±8. 12, P = 0.003). Tissue immunohistochemistry showed enhanced staining in neoplastic prostate glands and intraepithelial neoplasia relative to benign prostatic hyperplasia without distinction between disease grade and stage. Serum adiponectin levels are higher in locally advanced relative to organ-confined prostate cancer and may thus serve as an auxiliary marker providing further improvement for discrimination between pT2 and pT3 stages., D. Housa, Z. Vernerová, J. Heráček, B. Procházka, P. Čechák, J. Kuncová, M. Haluzík., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Christian Hartmann, Thomas Vordermeyer, Othmar Plöckinger, and Roman Töppel (eds.). Hitler, Mein Kampf: Eine kritische Edition. Munich and Berlin: Institut für Zeitgeschichte, 2016, vols 1-2, 947 + 1019 pp., ISBN 978-3-9814052-3-1. With Edith Raim, Pascal Trees, Angelika Reizle, and Martina Seewald-Mooser. Includes illustrations, maps, a list of all known translations of Mein Kampf before 1945, a list of abbreviations, a detailed bibliography in three parts (before 1932, 1933-45, after 1945), and four indexes (a biographical index and indexes of persons, places, and subjects).In the form of an essay, the author comments here on the 2016 critical edition of Hitler’s Mein Kampf (1925-26), edited by a team of historians from the Institute of Contemporary History in Munich, with additional assistance from others. He contemplates the nature and importance of this book and discusses its author and his meaning in the history of twentieth-century central Europe. He then discusses some of the ideas of Mein Kampf, and clarifi es the historical context of the work, returning to the circumstances that led to its being written and published. He also discusses some of Hitler’s fellow travellers in the Nazi movement, who were of importance for this key work. The author brings up episodes in Hitler’s life, and pays particular attention to his still unclear transformation from an apolitical soldier into a zealous antisemite and political agitator of exceptional rhetorical skill, who was able to bewitch the German people and become their Führer. The author also discusses the diffi culties that the editors of this critical edition had to struggle with, and he praises their work as utterly solid and astonishingly thorough, particularly the commentaries in the huge critical apparatus. The author concludes by discussing reactions both to the fi rst edition of Mein Kampf and to this critical edition, and he discusses various attempts to publish a Czech edition.
Abstrakt: Mezi představitele filosofické antropologie bývá řazen také švýcarský biolog a zoolog Adolf Portmann. Studie zkoumá legitimitu tohoto zařazení prostřednictvím analýzy filosofické relevance Portmannova myšlení, a to na příkladu dvou nejznámějších motivů jeho díla: jednak původního a objevného konceptu „extra-uterinálního“ prvního roku života lidského mláděte v tzv. sociálním uteru, jednak převzatého konceptu „niternosti“, který je charakteristický pro všechny živočichy. Během „extra-uterinálního“ roku lidské mládě postupně vrůstá do lidského světa prostřednictvím osvojování tří základních lidských rysů. Jde o vzpřímené držení těla, které osvobozuje ruce a vede k zaujetí frontální pozice vůči nyní se otevírajícímu světu, dále o osvojování si řeči prostřednictvím slov a znaků a konečně o rozvíjení „technické“ inteligence či jednání na základě vhledu. V těchto třech výlučně humánních formách vedení života se podle Portmanna rovněž demonstruje i „niternost“, která je typicky lidským způsobem sebe-manifestace. Na základě definování souvislostí obou výše zmíněných Portmannových konceptů by bylo možné koncipovat takové určení člověka jakožto osoby, které by se stalo fundamentálním prvkem klasicky pojaté filosofické antropologie. Toto určení však Portmann sám nikdy nevypracoval, a zůstává tedy v odborné literatuře doposud pouhým desideratem., Adolf Portmann is counted among the key protagonists of philosophical anthropology, although he was formerly a biologist and zoologist. Thus, the paper presented here poses the question of the legitimacy of such a claim and investigates the philosophical relevance of Portmann’s work. Two of his most renowned conceptions serve as examples: First, the “extra-uterine” year in the “social uterus,” during which the human child grows into the upright carriage of body, learns of speech through words and signs and learns of “technical intelligence,” all of which together make the child become a genuine human being. Second, the conception of “Innerlichkeit,” which is rendered into English as “centricity,” is a common feature of all living beings and is significant through self-manifestation. The two conceptions are intertwined with one another and offer the basis for an eventual conception of the human being as a person. This is a fundamental tenant of classical philosophical anthropology, something which Portmann himself never elaborated on, and it thus remains a desideratum in the scholarship., and Adolf Portmann wird allzu selbstverständlich unter die Protagonisten der philosophischen Anthropologie gerechnet, obwohl er eigentlich vom Fach her Biologe und Zoologe war. Deshalb stellt die vorliegende Studie die Frage nach der Legitimität dieser Meinung und der philosophischen Relevanz Portmanns anhand einer Überlegung über zweierlei Grundkonzeptionen, durch welche Portmann bekannt wurde: Einerseits das „Extra-uterine“ Jahr im „Sozial-Uterus“, während dessen das frühzeitig geborene Kind sich sowohl die aufrechte Haltung des Körpers als auch die Wort- und Zeichensprache und schließlich das „technische Denken“, bzw. „einsichtige Handeln“ aneignet, die alle zusammen laut Portmann das Kind überhaupt erst zu einem Menschen machen. Andererseits die „Innerlichkeit“, die als ein Grundzug aller Lebewesen in der „Selbstdarstellung“ besteht und sich vollzieht. Beide Grundkonzeptionen hängen miteinander zusammen und können zur Grundlage einer möglichen Konzeption des Menschen als einer Person dienen, welche zwar für die klassische philosophische Anthropologie grundlegend ist, die jedoch von Portmann nie vorgelegt wurde und die deshalb als ein eventuelles Desiderat in der Fachliteratur aussteht.
Ve střední Evropě (Česko, Maďarsko a Polsko) jsme zaznamenali 9 případů zajímavé adopce mláďat káně lesní (Buteo buteo) v hnízdech orlů mořských (Haliaeetus albicilla). Adoptovaná mláďata byla v dobré kondici, dospělí orli mořští se o ně starali a mláďata byla nakonec úspěšně vyvedena., Nine interesting cases of young Common Buzzards (Buteo buteo) adopted in nests of White-tailed Sea Eagle (Haliaeetus albicilla) in central Europe (Czech Republic, Poland and Hungary) are reviewed. The B. buteo nestlings adopted were in good condition, the adult H. albicilla fed and cared for them properly, and the young birds successfully fledged., and Ivan Literák, Jakub Mráz.