Studie se zabývá principem vizualizace v raněnovověké kultuře. Vychází z teoretického přístup k obrazu a jeho funkci v západní křesťanské kultuře, tak jak se rozvinul od raného středověku, a ukazuje, jak se toto chápání odráží především v náboženské literatuře modlitebního a meditačního charakteru. Na dobových textech dokládá jejich vizualizační potenciál, který slouží nejen k názornosti, ale především k vytváření fyzických vnitřních paměťových obrazů, které mají další důležité kultické uplatnění. Ukazuje tak provázanost vizuálních i literárních památek, jejichž společnými východisky jsou již z antiky jdoucí teorie vnímání a paměti, spojené raněnovověkým chápáním obrazu v katolické zbožnosti. Studie nabízí nové úhly pohledu na raněnovověké slovesné památky, ukazuje určité mechanismy, které jsou v nich skryty, a vybízí k jejich mezioborovému studiu. and This article is concerned with visualization in Early Modern culture. It is based on the theoretical approach to the image and its function in Western Christian culture from the Early Middle Ages onwards. The article demonstrates how this understanding is reflected chiefly in devotional literature in the form of prayers and meditation. Using period texts it demonstrates their potential for visualization, which serves not only to illustrate, but also, indeed mainly, to form the mnememes, which have other important uses in religion. The article also demonstrates the links between visual and literary documents, of which the theory of perception and memory have been its shared starting points since Classical Antiquity, linked by an Early Modern understanding of the image in the Roman Catholic religion. The article offers new perspectives on Early Modern documents of literature, reveals certain mechanisms concealed within them, and calls for their interdisciplinary study.
The paper represents the work of Slavist Vladimír Kyas on the paleobohemistic field, especially in the area of Old Czech Bible translation. Accompanied by the letters dedicated to Josef Vašica and Bohuslav Havránek, it maps the effort on edition of the first vernacular translation from the mid-14th century. The other archival material show how difficult was to edit this important work of Czech culture, mainly due to its size as well as complexity of the task and later because of the ideological a political obstacles. The plan to publish two oldest manuscripts of the first biblical translation, Bible of Drážďany and Bible of Olomouc, was supported by academician Bohuslav Havránek, who also recommended it to the Editorial Board by the Czechoslovak Academy of Sciences. For the most part thanks to his influence, Vladimír Kyas and his followers could realize the edition: as a whole was published in five parts (and six volumes) within the years 1981 and 2010. Translated by Melvyn Clarke, Příspěvek představuje práci slavisty Vladimíra Kyase na paleobohemistickém poli, zejména v oblasti staročeského překladu bible. S oporou dopisů zaslaných Josefu Vašicovi a Bohuslavu Havránkovi je zmapována cesta k vydání nejstaršího českého biblického překladu z poloviny 14. století. Díky dalším archivním materiálům jsou popsány těžkosti vydání tohoto důležitého díla české kultury způsobené velikostí a složitostí úkolu a později také překážkami ideověpolitickými. Při prosazování edičního záměru u Ediční rady ČSAV připadla významná pozitivní role akad. Bohuslavu Havránkovi. Pětidílnou edici základních rukopisů prvního překladu bible do češtiny, tj. Bible drážďanské a Bible olomoucké, se nakonec V. Kyasovi a jeho následovníkům podařilo během let 1981 až 2010 vydat v úplnosti., and Překlad resumé: Melvyn Clarke