Metoda fázově modulační časově rozlišené konfokální mikrospektrofluorimetrie byla využita v kombinaci s fluorescenčním zobrazováním k monitorování transportu fluorescenčně značeného terapeutického oligonukleotidu do buněk za pomoci kationického porfyrinu. Bylo možné sledovat stabilitu vytvořeného transportního komplexu ve vnitrobuněčném prostředí a interakci transportovaného oligonukleotidu s cílovými molekulárními strukturami v buněčném jádře., Time-resolved phase modulation microspectrofluorimetry in combination with fluorescence microscopy imaging have been applied to monitor the cellular uptake fluorescent-labeled therapeutic oligonucleotide delivered by a cationic porphyrin. Transport complex stability inside the cell and the oligonucleotide interaction with the target molecular structures in the cell nucleus has been monitored., Petr Praus, Eva Kočišová, Josef Štěpánek, Peter Mojzeš., and Obsahuje bibliografii
Jeden z hlavních výzkumných směrů Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze je zaměřen na částicovou fyziku. Předmětem činnosti pracovníků ÚTEF je fyzika top kvarku studovaná v rámci experimentu ATLAS na nově budovaném urychlovači LHC v CERN, fenomenologie srážek hadronů a atomových jader, vlastnosti málonukleových systémů a výpočty jaderných maticových elementů dvojitého rozpadu beta., Karel Smolek., and Obsahuje seznam literatury
Česká astrofografie měsíce je český projekt, u jehož zrodu stál právě před 15 lety spolu se svými kolegy její zakladatel - foto ambasador ESO a zároveň předseda astrofotograf Zdeněk Bardon. Soutěž zaštiťuje Česká astronomická společnost. Skupina porotců, složená jak z amatérských astronomů, tak z profesionálů, vybírá v elektronickém hlasování každý měsíc vítězný snímek. Na konci kalendářního roku je volen laureát ceny Jiřího Zemana, tedy nejvyššího ocenění pro nejlepšího astrofotografa., Zdeněk Bardon, Jana Žďárská., and Součástí článku jsou komentáře odborníků Miloslava Druckmüllera, Jiřího Grygara, Evy Markové, Jana Vondráka, Petra Heinzela, Mariána Vidovence
K poznání podpovrchových partií zemského tělesa lze přispět jednak nepřímo - extrapolací povrchových geologických měření a pozorování, interpretací geofyzikálních a geodetických měření či využitím výsledků laboratorních experimentů, jednak přímo - pomocí hlubokých vrtů do svrchních partií zemské kůry. Metoda hlubokého vrtání má sice řadu nevýhod (vysoká cena; získaná informace je vztažena k jedinému bodu na zemském povrchu a její zobecnění je tudiž problematické), omezení (maximální dosažená hloubka 12262 m v r. 1989 na poloostrově Kola v Rusku; v České republice 6506 m v r. 1982 v moravské části vídeňské pánve - [1]) a provázejí ji mnohá technologická úskalí (vysoká teplota a tlak ve velkých hloubkách), je však neodmyslitelnou součástí výzkumu zemského tělesa jako korektiv geologických a geodynamických modelů, vycházejících z nepřímých pozorování a jejich interpretace., Aleš Špičák., and Obsahuje seznam literatury
V loňském roce byli již podruhé oceněni nejlepší čeští vědci na slavnostním galavečeru projektu Česká hlava, který se konal 20. listopadu. Mezi "České hlavy 2003" se od tohoto dne řadí rovněž student Gymnázia Christiana Dopplera Jiří Hron, který obdržel Cenu Naděje společnosti Skanska, a. s. Jeho práce vznikají ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR. and Andrea Cejnarová, Zdeněk Chvoj.
V letošním roce hostila Česká republika hned dvě významné akce zaměřené na výzkum a aplikaci v oblasti nanovědy a nanotechnologií. Ve dnech 2. až 5. června 2009 se v Kongresovém centru Praha konala v rámci českého předsednictví v Radě EU mezinárodní konference EuroNanoForum 2009 a mezinárodní fórum o nanotechnologiích. Možnost seznámit se s výsledky výzkumu a vývoje nanomateriálů v ČR a zahraničí i s konkrétními aplikacemi měli i účastníci I. ročníku konference NANOCON´09, pořádané v Rožnově pod Radhoštěm ve dnech 20.-22. 10. 2009., Andrea Cejnarová., and Článek zahrnuje informace ke dvěma konferencím: EuroNanoForum 2009 (v Praze) a Nanocon´09 (v Rožnově pod Radhoštěm)
Jak se zformovaly velké struktury galaxií, které pozorujeme dnes, a jak se utvořily superhmotné černé díry v centrech galaxií? To jsou dvě základní vědecké otázky, na které by v budoucnu mohla najít odpověď mise Evropské kosmické agentury (ESA) Athena., How did galaxies form the large structures seen today in the Universe, and how did supermassive black holes in centres of galaxies originate? These are two basic scientific questions that will be addressed in the future by the space mission Athena, of the European Space Agency (ESA)., Jiří Svoboda, Jan Souček., and Obsahuje bibliografické odkazy