Schisandra čínská neboli klanopraška čínská (Schisandra chinensis) se využívá v tradiční čínské medicíně pro své antimikrobiální, antivirové, antimykotické a antioxidační účinky. Hlavní účinnou složkou této rostliny jsou dibenzocyklooktadienové lignany. Bylo zjištěno, že tyto lignany blokují membránové ABC-transportéry, které jsou zodpovědné za mnohočetnou lékovou rezistenci při léčbě nádorů cytostatiky., Schisandra chinensis has been used in traditional Chinese medicine for its antimicrobial, antiviral, antimycotic and antioxidative effects. The main active compounds are dibenzocyclooctadiene lignans, which inhibit membrane ABC-transporters, responsible for the multi-drug resistance of cancer cells during their treatment by cytostatics., Ondřej Vymazal, Iva Slaninová., and Práce vznikla v rámci projektu AV ČR Otevřená věda
Článek popisuje tzv. závislý způsob zakládání kolonie u mravenců. Ten má několik stupňů závislosti - od závislosti na cizím mraveništi pouze v počátku vzniku kolonie (dočasná závislost) až po trvalé soužití dvou mravenčích druhů. To má několik stupňů, počínaje prostým hostováním (xenobióza) a konče příležitostným (fakultativním) otrokářstvím - tzv. inkvilinie, nebo trvalým (obligatorním) otrokářstvím - tzv. duloze. Trvalé otrokářství je spojeno s nutností pořádat otrokářské výpravy za plodem pomocných mravenců (otroků). Mimo jiné je jich využito i pro založení nové kolonie otrokářů., Dependent ways of nest foundation in some ant species are described. These include various types of social parasitism ranging from temporary parasitism to both optional and obligatory slavery. The latter is the strongest form of dependence of the slave-making ant on its slaves and is accompanied by the inability of the slaver species to survive without its slaves. On the other hand, slave-making ants are famous for their orientation in the field and movement over long distances. These abilities are used, e.g., by the European Amazon Ant (Polyergus rufescens) in its special strategy of nest foundation based on cooperation between workers and the freshly inseminated queen during a slavery raid., and Pavel Amcha.
V návaznosti na naše předchozí články tento příspěvek shrnuje a osvětluje pozoruhodné až rekordní vlastnosti vodních masožravých rostlin bublinatek (Utricularia, Lentibulariaceae) na úrovni ekofyziologické, biofyzikální i molekulárně genetické. Patří mezi ně velice rychlý vrcholový růst prýtu, rekordně vysoká rychlost fotosyntézy a velmi účinná reutilizace N a P ze starých prýtů, ale nikoliv K. Byl prokázán velmi rychlý průběh spuštění pastí, jejich spontánní spouštění bez mechanického podnětu po určité době, rozsáhlé vylučování organických látek do tekutiny pastí k podpoře pasťových mikrobních komenensálů i komplexní regulace tvorby pastí., As a follow-up to our previous papers, this paper summarises and elucidates remarkable and record-breaking eco-physiological, biophysical, and molecular characteristics of aquatic carnivorous bladderworts (Utricularia, Lentibulariaceae). These include the very rapid apical shoot growth, record high photosynthetic rate, and very effective N and P (but not K) reutilization in old shoots. Moreover, an extremely rapid time-course of trap firing, their spontaneous firing without any mechanical stimulus after certain time periods, extensive secretion of organic substances to the trap fluid to support microbial trap commensals, and a complex regulation of trap production are shown and discussed here., and Lubomír Adamec, Dagmara Sirová, Jaroslav Vrba, Jiří Bárta, Jiří Šantrůček, Karel Šimek.
Ostrov Madagaskar patří z pohledu taxonomů i ochranářů mezi nejzajímavější místa světa. A zvláště mezi palmami, v čeledi Arecaceae patří mezi významná vývojová centra - nesmírně bohatá a zároveň velmi zranitelná. Z Madagaskaru je dosud popsáno 203 druhů palem v 17 rodech, což je téměř trojnásobek oproti celé Africe. Přitom pouhých 7 druhů má větší areály, zbývající druhy jsou madagaskarskými endemity. První díl dvoudílného seriálu představuje klimatické, geografické a vegetační poměry ostrova. Zvláštní kapitolu zasluhuje i historie tamního palmového výzkumu., In the eyes of taxonomists and nature conservationists, Madagascar is one of the most interesting areas in the world, particularly with regard to palms (Arecaceae), as these form an important evolutionary centre - very rich and yet at the same time fragile. 203 palm species in 17 genera has been described so far, which is three times more than in Africa. And only 7 species have wider distribution outside Madagascar, the rest being endemics of the island. The first part of this two-volume article describes the climatic, geographic and vegetation characteristics of the island. The history of palm research in Madagascar is also mentioned., and Vlastik Rybka, Romana Rybková.
Madagaskarské palmy tvoří necelou desetinu celkového světového palmového bohatství co do počtu rodů i druhů, což potvrzuje význam ostrova pro tuto čeleď. Po prvním dílu představujícím vegetační poměry ostrova a historii palmového výzkumu přibližujeme ve druhém dílu jednotlivé palmové rody. U větších rodů Ravenea a Dypsis je podán rámcový přehled druhové rozmanitosti, u malých rodů je přehled úplný. Pozornost věnujeme i ohrožení madagaskarských palem a jeho hlavním příčinám., Palm species of Madagascar encompass almost one tenth of the entire palm (Arecaceae) richness throughout the world. It confirms the importance of the island for palms. While the first part of the series described the vegetation characteristics along with the history of palm research, the second part introduces all the palm genera of Madagascar. Smaller genera are presented in full scope, and some interesting species from the larger genera Dypsis and Ravenea are highlighted. Conservation status and contemporary threats to the palms of Madagascar are also covered., and Vlastik Rybka, Romana Rybková.
Městské parky, dřeviny a byliny kolem cest a v zahradách. Za vznikem tohoto historického dědictví stáli britští obchodníci s vínem a cukrem z cukrové třtiny, kteří v 18. a 19. stol. zakládali zahrady kolem svých farem a sídel. Později se izolované zahrady spojily a vznikaly první větší zahradní celky kolem hotelů. Ve 20. stol. se zakládaly parky již přístupné veřejnosti. Vznikaly tematické sbírky tropických rostlin, kaktusů a jiných sukulentů. Parků, zahrad a ostatních zelených ploch je jen v hlavním městě Funchalu přes 450 ha. Téměř každý dům, hotel a restaurace má zahrádku. Jsou zde k vidění i keře a stromy prakticky z celého světa. Většinu z nich lze v našich podmínkách pěstovat pouze ve sklenících. Exotické rostliny byly vysazeny i ve volné krajině. Některé druhy jsou velmi agresivní a nekontrolovaně se šíří po ostrovech., In the 18th and 19th centuries, British merchants set up gardens around their settlements. Later, larger gardens appeared around hotels, and in the 20th century, parks were established, maintaining also collections of tropical plants or succulents. Almost 450 ha of these green spaces in the capital city of Funchal host trees and bushes from all over the world. Exotic species were planted even in open countryside. Some of them are invasive, spreading rapidly across the islands., and Miloslav Kuklík, Václav Zelený.