The moderate interpretation of the Thomas´Theorem suggests little more than a failure at the assessment of objective situation. Its radical interpretation allows thinking the existence of new social reality. The postmodern condition facilitates this understanding. The underlying idea is not recent; Marx´s theory is a precurson to the constructionist approach. The canonical foundations of social constructionism were laid by Berger and Luckmann, who sought to reconcile Weberian and Durkheimian traditions in their concept of the social construction of reality. Phenomena like gender or consumerism appear to be suitable objects for such an approach. Attribution of meaning in culture nonetheless offers to expand the principle to any domain and, in some cases, such as the labeling theory of deviation, its tries its own limits. Applied to science itself, the pricniple raises questions about the status of scientific knowledge that circumvent epistemological issues. Social consturctionism is itself surpassed by the linguistic turn and discursive theories of soicety. The notion of society as text may challenge realist and objectivist positions. In order to remain productive, however, the notion must retain the presupposition of order and rules of reading and thus admit that, actually, society is not merely a text., Miloslav Petrusek., and Obsahuje použitou literaturu
Studie má za cíl představit strukturu Hayekova evolucionismu. Argumentace postupuje v několika krocích: (i) Východiskem je historickosystematická expozice způsobu, jakým evoluční teorie ovlivnila Hayekovu filosofii, především s ohledem na periodizaci vývoje jeho myšlení a systematické odlišení explanans a explanandum v rámci jeho teorie vědy. (ii) Dále je rozebírán způsob, jakým Hayek rozvíjí svoji metodologii vědy. V této souvislosti je argumentováno ve prospěch teze, že Hayekovo pojetí metodologického dualismu je důsledkem ovlivnění evoluční teorií. Zároveň je evoluční teorie představena jako nástroj vysvětlení, konkrétně pak tzv. vysvětlení vzorce. (iii) Následně je představeno Hayekovo pojetí společnosti v kontextu kulturní evoluce. Společnost je interpretována jako řád jednání a je kladen důraz na Hayekovo vnímání společnosti jako řádu vyvíjejícího se společně s lidskou myslí. (iv) Na základě těchto předpokladů je v poslední části rozvinuto Hayekovo pojetí mysli. Toto pojetí vychází z konekcionistické pozice. Dále argumentuji proti tradičnímu pohledu na Hayekovu filosofi i jako rozvíjení Kantovy filosofie. Závěr rekapituluje základní body Hayekova evolucionismu., The study aims to introduce the structure of Hayek’s evolutionism and proceeds in the following steps: (i) A historical and systematic exposition of the theory of evolution’s influence on Hayek’s philosophy is the starting point. Emphasis is placed on the timeline of the development of his system of ideas and the systematic differentiation between the explanans and the explanandum in his theory of science. (ii) The way Hayek develops his methodology of science is also analyzed. In relation to this, the thesis that Hayek’s take on methodological dualism is a direct result of the influence of the theory of evolution is affirmed. The theory of evolution is portrayed as a tool of explanation, specifically as a so-called explanation of pattern. (iii) Hayek’s take on society in context of the theory of evolution is presented. Society is interpreted as an order of action with emphasis on Hayek’s assumption that society is an order evolving along with the human mind. (iv) The last part of the text elaborates on Hayek’s perspective on the mind. This theory is rooted in connectionism. I argue against the traditional view of Hayek’s philosophy as an elaboration on Kant’s philosophy. The final summary reviews the fundamental points of Hayek’s evolutionism., and Pavel Doleček.
The paper adresses the debate between Donald Davidson and W. V. O. Quine on the nature of meanings and knowledge. It is argued that Davidson´s misgivings, though interesting, are not devastating for Quine´s version of empiricism, which is not easily translateble into traditional philosophical categories, Tomáš Marvan., and Obsahuje použitou literaturu