Schopnost efektivně se pohybovat v daném prostředí byla pro člověka a jeho předchůdce klíčová k zajištění dostatku energie k přežití a rozmnožování. Potřeba překonávat vzdálenosti s co nejmenšími náklady formovala stavbu našich končetin již od doby, kdy jsme se poprvé postavili na dvě končetiny. S příchodem rodu Homo dochází ke změnám dolní končetiny a celého těla umožňujícím efektivnější běh, jenž byl v té době nejlepším způsobem, jak se dostat k masu. Neandrtálce stála chůze a běh více energie než moderní lidi, nicméně rozdíly byly malé a zřejmě nepřispěly k vyhynutí neandrtálců., The ability to move effectively through a given environment was crucial for humans and their ancestors to acquire enough energy for survival and reproduction. The need to cover distances with minimum costs has formed our limbs since we first stood on two limbs. With the early representatives of the genus Homo, the lower limbs and the whole body changed to allow more effective running, which was the best way to obtain meat in those times. H. neanderthalensis had higher costs of walking and running than modern humans, but the differences were subtle and did not contribute to the downfall of H. neanderthalensis., and Martin Hora, Vladimír Sládek.
Nově objevený předchůdce současných sépií - egyptosépie (Aegyptosaepia lugeri) spojuje křídové linie dvoužábrých hlavonožců, zastoupených rodem Ceratisepia a třetihorní přímé předchůdce řazené k rodu Belosaepia. Přítomnost znaků křídových předků a pozdějších eocénních zástupců vytváří pozoruhodnou mozaiku, ve které můžeme spatřovat analogii např. se slavným jurským archeopteryxem. Nálezy z paleocénu Egypta poskytly řadu odpovědí na různé otázky evoluce sépiidů, mj. na období a způsob vzniku „rostra“ sépií, jejich paleogeografický původ a biotopy, ve kterých tito hlavonožci vznikali. Nálezy egyptosépií výrazně posouvají vznik přímé linie sépií dále do minulosti, k blízkosti hranice křída/terciér, proslavené velkým vymíráním suchozemských i mořských organismů., Aegyptosaepia (Aegyptosaepia lugeri) - a newly discovered direct ancestor of recent Sepia stock constitutes a link between the Cretaceous coleoid cephalopod Ceratisaepia and the Tertiary Belosaepia. The mixture of morphological features of both, the Cretaceous ancestors and the Eocene descendents creates an interesting mosaic. The Paleocene fossil records from Egypt have provided a lot of answers concerning the sepiid evolution, the period of sepiid “rostrum” origin, palaeobiogeography and the original habitat of these coleoids. The Aegyptosaepia record significantly extended the stratigraphic range of direct Sepia ancestors towards the Cretaceous / Tertiary boundary, an important mass extinction event for marine and non-marine biotas., Martin Košťák., and Obsahuje seznam literatury
Faunistika není mrtvý obor zoologie. V prvním dílu diskutujeme záludnosti faunistiky a rozdíly mezi faunistikou a sběratelstvím. Měkkýši byli vybráni jako modelová skupina organismů, na nichž ukazujeme historii vývoje oboru v Českých zemích a vývoj měkkýší faunistiky., Faunistics is not a dead subject of zoology. The challenges of faunistics and the difference between faunistics and collecting are discussed. Molluscs were chosen as a model group to show the history of the subject in the Czech Republic and the development of mollusc faunistics., and Vojen Ložek, Lucie Juřičková.
Detailní výzkum recentní fauny umožňuje srovnání s výskytem jednotlivých druhů v období od glaciálu, přes oteplení na počátku holocénu, klimatické optimum holocénu i s nástupem zemědělství až po zhoršení podmínek v mladším holocénu. Fosilní záznamy mohou pomoci při vysvětlení absence konkrétních druhů na určitém místě v současnosti. Autoři článku také diskutují vliv ekologických fenoménů na lokální druhovou diverzitu - některé z nich druhovou bohatost zvyšují (říční, krasový a vrcholový fenomén), jiné ji snižují (hadcový a pískovcový fenomén). Faunistický výzkum musí probíhat ruku v ruce s taxonomickými studiemi. I v tak malakologicky prozkoumaných zemích, jako je Česká republika, jsou stále objevovány pro dané území nové druhy, včetně invazních – žádné území není prozkoumané jednou provždy. Článek zmiňuje některé důležité faunistické objevy na území České republiky, tak připomíná zásadní význam tohoto dnes podceňovaného oboru a nastiňuje také jeho výhled do budoucnosti., It is important to study the occurrence (presence vs. absence) of extant species; fossil records can help explaining the patterns. The role of ecological phenomena on local species diversity is discussed. The impact of ecological phenomena on local species diversity is discussed – some of them increase (river, karst and hilltop phenomena), while others decrease the species diversity (serpentine and sandstone phenomena). Faunistic research must go hand in hand with taxonomic research. Even in a well-explored country such as the Czech Republic, new species for this area are constantly being discovered including some invasive species, making faunistic research a never-ending story., and Lucie Juřičková, Vojen Ložek.
Dnešní terestrické ekosystémy jsou do značné míry produktem koevoluce rostlin a hmyzu, který představuje vůbec nejpočetnější a nejrozmanitější skupinu živočichů. Počátky tohoto vzájemného působení lze vysledovat stovky milionů let do minulosti, přičemž postupně docházelo k nárůstu jeho komplexity. Nejčastějšími doklady těchto složitých vztahů jsou fosilizované listy nebo jejich otisky, vykazující často specifické i nespecifické poškození, jako jsou miny nebo hálky, stopy po ovipozici, popřípadě nejrůznější typy okusů. Kvalitativní a kvantitativní analýza těchto stop má velký význam při studiu evolučních procesů v rámci výše uvedených skupin organismů. Detekované změny v dynamice trofických vztahů mezi hmyzem a jeho rostlinnými hostiteli pomáhají zpřesnit představu o vlivu měnícího se prostředí na okolní biotu, jakož i poskytují vodítko pro stanovování průběhu klimatických změn v čase., Contemporary terrestrial ecosystems are largely a product of the coevolution of plants and insects, which are the most prevalent and diverse group of animals. The origin of these interactions can be traced hundreds of millions of years back followed by a gradual increase in their complexity. The most common evidence of these complex relationships is represented by the fossilized leaves, often having specific and non-specific damage such as the mines, galls, traces of oviposition, or various types of feeding. Qualitative and quantitative analyses of these ichnofossils are of great importance with regard to the study of the evolutionary processes occurring among these groups of organisms. The detected changes in the dynamics of trophic relationships between insects and their host plants help to clarify ideas regarding the impact on the developing environment and organisms, and provide evidence for the recognition of trends in climate changes in the past., and Stanislav Knor, Jakub Prokop.
K lalokoploutvým rybám lze vysledovat původ nejstarších čtvernožců (tetrapodů). Přestože dnes přežívají jen dva druhy rodu latimerie (Latimeria), v minulosti tyto ryby představovaly poměrně úspěšnou skupinu vodních obratlovců. Článek popisuje hlavní znaky jednotlivých skupin a jejich minulost., Fossil lobe-finned fishes can be traced as direct ancestors of the first terrestrial tetrapods. Although two species of one genus (coelacanths Latimeria chalumnae and L. menadoensis) have survived to these days, the lobe-finned fishes formed a successful group of aquatic vertebrates in the past. The main features and history of their subgroups are described., and Tomáš Přikryl.