Search

Start Over Format bez média Date Unknown

6652. Drahá maminko! Dopisy geografa Jiřího Daneše matce Johanně, rozené Fastrové, z cesty na geografický kongres ve Washingtonu a z cest po USA v roce 1904

Creator:
Tomsová, Petra and Clarke, Melvyn
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Jiří Viktor Daneš, correspondence, USA, geographers, and travelers
Language:
Czech
Description:
This edition presents the collected correspondence of eminent Czech geographer and traveller Jiří Daneš (1880-1928), which was sent to his mother Johanna, née Fastrova (1837-1908), as he undertook his fi rst transatlantic journey to the Eighth International Geographical Congress in Washington D. C. and then travelled across the United States in 1904. The correspondence is a curious testimony to a Czech scientist’s day-to-day life on his travels. Furthermore, the correspondence allows us to perceive the life of American society at the beginning of the 20th century through the eyes of a young patriotic intellectual and ambitious man of science. and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6654. Drahomíra Stránská - její úsilí o souhrné zpracování problematiky lidového nábytku

Creator:
Mevaldová, Helena
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
ethnographers, folk furniture, and mueum collections
Language:
Czech
Description:
Drahomíra Stránská arbeitete in der Abteilung für Volkskunde des Nationalmuseums in Prag mehr als 20 Jahre lang. 1928 wurde sie Fachmitarbeiterin, 1932 zur Leiterin der Abteilung ernannt. 1939 mußte sie die Abteilung für Volkskunde (erzwungen) verlassen, wáhrend des Krieges arbeitete sie im Náprstek-Museum. In die Abteilung kehrte sie als ihre Leiterin in den Jahren 1947-1951 zurück. Während ihrer Arbeit wurde die Sammlung wesentlich - um mehr als Hälfte aller Gegenstände vermehrt, die Zahl der Stücke in der Möbelsammlung stieg um ein Drittel auf 680. Die Sammlung wurde erweitert vor allem während ihrer Forschungsreisen, am häufigsten in das Riesengebirgevorland und in die Slowakei. Die meisten der Möbelstücke, die Dozentin Stránská für die Sammlung erwarb,waren bemalte Schränke. Ihre systematische Methode bei der Ergänzung der Kollektionen beweisen die die typologischen Reihen vervollständigenden Zuwächse (Hängewiegen, ausgehöhlte Vorratsbehälter, Dachstollentruhen usw. Ihre Kenntnisse nutzte Drahomíra Stránská bei der Vorbereitung der Monographie der Volksmöbel aus, die sie im Jahr 1962 als Manuskript einem Verlag zur Verfügung stellte. Ein Teil der einzelnen Studien wurde in Form von Zeitschriftartikeln publiziert, die für die Verarbeitung dieser Problematik von großer Bedeutung sind, die Monographie als Ganzes wurde aber nicht herausgegeben. Das Verhandeln mit dem Verlag wurde von vielen Problemen begleitet; die Kompliziertheit dieser Situation führte zum Aussagen des Vertrags seitens des Verlags und zur Ablehnung des Manuskripts (wegen seinem großen Umfang) von einem anderen Verlag. Drahomíra Stránská mußte infolge des Gerichtsprozesses dem Verlag die schon aufgewandten Kosten bezahlen, was für sie große finanzielle Schwierigkeiten am Ende ihres Lebens hieß. and Článek obsahuje poznámkový aparát
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6655. Drahomíra Stránská a pražské Národopisné muzeum

Creator:
Langhammerová, Jiřina
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
ethnographers, Ethnographic Museum of National Museum in Prague, and museum activities
Language:
Czech
Description:
Dozentin Stránská bekam die Stelle im Museum für Volkskunde schon als Elevin in 1923. erwarb sie erst 1928 mit Rúckwirkung ab 1924. Ihre hervorragende Bildung, die in der Famile würzelnden Voraussetzungen und ihr persönliches Interesse für die Volkskultur waren wichtig für ihr Werden zur außerordentlichen Persönlichkeit der damaligen Wissenschaft. Trotzdem verband sie ihre fachliche Tätigkeit mit dem Museum, was sicherlich nicht gewöhnlich ist. Als hochgebildete, dem Fach ganz ergebene Fachfrau, die bereit war zu experientieren, hieß sie für das Museum für Volkskunde einen riesigen Beitrag, denn es befand sich damals in einer sehr schwierigen Situation. In der Zeit, als sie im Museum zu arbeiten anfing, kam es zur Verbindung des Museums für Volkskunde mit dem Nationalmuseum. Sie, als einziger Fachmitarbeiter in der ethnographischen Abteilung, hatte daher eine riesige Menge von Aufgaben und Arbeit. Neben Forschungs- und Sammelaktivitäten bereitete sie in den 30er Jahren mehrere außerordentliche Ausstellungen vor: in der 1933 realisierten Ausstellung "Slovenské Tatry" (Die Slowakische Tatra) wurde auch eine interessante Kollektion von direkt im Terrain erwbenen Sammlungsgegenständen präsentiert. Diese Objekte gewann Stránská auf ihren Reisen, die auf die Residuen der Volkskultur konzentriert waren. Die Besucherzahl war sehr hoch: über 20 000 Personen. Deshalb organisierte Drahomíra Stránská weitere Ausstellungen: "Lidová víra a pověry" (Volksglaube und -aberglaube), und "Lidové umění Dalmácie" (Volkskunst Dalmatiens) 1935 folgte die Ausstellung aus dem südslawischen Material mit dem Titel "Durmitor" und weiter die Ausstellung der für das Pariser Museum "Musée de l´Home" ausgewählten Gegenstände., Diese produktive Period schloß sie mit der Vorbereitung der Ausstellung "Bulharsko, země a lid" (Bulgarien, Land und Leute) (1937), die um die bei den Reisen nach Balkan erworbenen Gegenstände bereichert wurde. in Balkan kaufte sie auch Objekte für die Prager Sammlung an, die dadurch zu einer repräsentativen Kollektion wurde. Die Ausstellung hatte ein großes Erfolg und dauerte - ganz symbolisch - bis September 1938, damals mußte ihre Autorin das Museum für Volkskunde velassen. Dann fing Stránská an, im Náprstek-Museum zu arbeiten, wo sie die schon früher erworbenen slawischen Sammlungen klassifizierte. Im Jahre 1947 bereitete sie für Leningrad "Slovanská výstava" (Slawische Ausstellung), mit einer großen Kollektion von Gegenständen der Volkskutur vor, die später als Geschenk dem Leningrader Museum übergeben wurde. Die Kollektion war so groß, weil man ein reziprokes Geschenk von Sammlungsgegenständen aus Rußland erwartete. Es ist nicht möglich, an alle Aktivitäten Drahomíra Stránskás zu erinnern; zu erwähnen sind zum Beispiel ihre Publikationsarbeit, die von dem Sammlungsmaterial vor allem des Prager Museums ausging, oder der Vorschlag, ein Freilichtmuseum der Volksbauten als einen stabilen Teil der Dauerausstellungen des Museums zu errichten. Sie knüpfte dabei an Projekt Lubor Niederles an, das aber mit Ausnahme von ein paar kleineren, später abgetragenen Bauten nie verwirklicht wurde. Zum Schluß ihres Konferenzbeitrags spricht die Autorin einen großen Dank an Drahomíra Stránská für ihre Arbeit in den Sammlungen und deren Präsentation im Museum für Volkskunde aus., and Článek zahrnuje poznámky, prameny a literaturu a obrazovou přílohu. Na nečíslovaných stranách [36a - 36c] jsou uvedeny 3 fotoportréty dr. Stránské.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6656. Drahomíra Stránská a studium lidové obuvi prostřednictvím dotazníkové akce Národopisné společnosti

Creator:
Holubová, Markéta
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
regional history, traditional folk shoes, and questionnaire methods
Language:
Czech
Description:
Im Archiv der Tschechoslawischen Gesellschaft für Volkskunde (TGV) werden aufbewahrt drei sg. große Fragebögen mit dem Titel "Anweisung zum Studium des Volkswohnsitzes und -gewandes". Diese Fragebögen stellte Drahomíra Stránská zusammen; ihr Versenden an die Korrespondenten der TGV wurde realisiert in den Jahren 1960-62. Drahomíra Stránská beabsichtigte wohl, die in den Antworten enthaltenen Angaben bei der Vorbereitung des Ethnographischen Atlasses auszunutzen, der zum methodologischen Grundbuch des Faches werden sollte. Den Inhalt der Fragebögen bilden die Beschreibungen der Grundelemente des Männer-, Frauen- und Kindergewandes, vor allem der weiblichen Kopfbedeckungen. Abgesehen von allen mit der Verschiedenartigkeit der Antworten der zusammenhängenden Problemen ist ersichtlich, daß im Rahmen dieses Projekts umfangreiches Material zum Studium des Volksschuhwerkes gesammelt wurde, das heute noch auszunutzen ist. Die Verarbeitung der Fragebögen wird von den Mitarbeitern des Ethnologischen Instituts der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik (AWTR) durchgeführt.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6657. Drahomíra Stránska a tradičná kultúra Slovenska

Creator:
Benža, Mojmír
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
ethnographers, Czech-Slovak cooperation, and folk culture in Slovakia
Language:
Czech
Description:
Die ersten Forschungen in der Slowakei führte Drahomíra Stránská schon 1923 durch als Studentin der Philosophischen Fakultät der Karls-Universität in Prag. Die Landschaft und ihre Bewohner fand sie so interessant, daß sie hierher fast 40 Jahre lang zurückkehrte, mittlerweile als anerkannte Fachfrau. Am häufigsten besuchte sie den nördlichen, bergigen Teil der Slowakei, dann die nordwestlichen Gebiete. Bei ihren Forschungsreisen konzentrierte sie sich nicht nur auf die Dokumentation der Erscheinungen der Volkskultur, sondern auch aufs Sammeln von Musealien. Die Ergebnisse ihrer Terrainarbeit veröffentlichte Drahomíra Stránská in insgesamt 26 Büchern und Studien, davon 18 sind von ihrem Charakter her als Grundwerke zu bezeichnen. Thematisch kann man sie in vier Bereiche aufteilen: Textiltechniken, Gewand, Bauten und wirtschaftliche Gewohnheiten; dabei überwiegen Studien über das Gewand und das Volksbauwesen. Die Bedeutung der Abhandlungen aus den 30er Jahren wird noch akzentuiert von der Tatsache, daß die ethnographische Forschung in der Slowakei in jener Zeit sowie die Institutionen, die sie organisiert hätten, erst allmählich entstanden. Von den veröffentlichten Titeln Drahomíra Stránskás werden am häufigsten auch heutzutage die Monographie der Gemeinde Dolná Poruba und die der erhöhten Bauten gewidmete Studie zitiert. Zu betonen ist aber auch die Bedeutung des "Příručka lidopisného pracovníka" (Handbuchs des volkskundlichen Mitarbeiters) als Anweisung fur ethnographische Forschung und die zusammenfassende Abhandlung über das Volksgewand, ein Kapitel von der "Československá vlastivěda" (Tschechoslowakische Heimatkunde). Ein bißchen unterschätzt bleibt ihre das Thema stark historisch auffassende Studie über die wirtschaftlichen Gewohnheiten. Eine besondere Bedeutung im Kontext der heutigen Praxis hat ihr zielbewußtes Publizieren von ikonographischen Belegen der slowakischen Provenienz. and Článek zahrnuje poznámkový aparát.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6658. Dráhy bodů tmelky na obráběcím kotouči při broušení vysoce kvalitních rovinných ploch

Creator:
Vrzala, Rudolf , Petríková, Iva, and Kafka, Jiří
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
kinematics, trajectories, kinematika, trajektorie, broušení rovinných ploch, tmelka, trajektorie relativního pohybu, and hustota průchodů
Language:
Czech
Description:
The basic requirement for flat grinding synthetic monocrystals is uniform wear of the grinding tool. This article deals with the case where the grinding process is carried out by relative motion between the front faces of rotating wheels with parallel axes. The dop is attached by the end of the pendulous arm, whose movement is controlled by a cam. Kinematic relations have been drawn for the relative motion of the dop points in reference to the abrasive wheel. Number of times which selected points on the dop passed over areas of the square grid were computed. The density of trajectory passes depends on four factors: the speed of both wheels, the number of arm operating cycles, the angle of the arm swings and the cam shape. The uniformity the density of passes is one of the criteria for setting the grinding machine. and Základním požadavkem při broušení rovinných ploch syntetických monokrystalů je rovnoměrné opotřebení brousicího nástroje. Předložený článek se zabývá případem, kdy je proces broušení realizován relativním pohybem mezi čelními stěnami rotujících kotoučů s rovnoběžnými osami. Tmelka je uložena na konci kývajícího ramene, jehož pohyb je řízen vačkou. Byly sestaveny kinematické vztahy pro relativní pohyb bodu tmelky vůči brusnému kotouči. Byl sledován počet průchodů vybraných bodů tmelky sítí čtvercových kontrolních ploch na brusném kotouči. Hustota průchodů trajektorií je závislá na otáčkách obou kotoučů, počtu kmitů ramene, jeho úhlu výkyvu a tvaru vačky; rovnoměrnost rozložení hustoty průchodů je jedním z kriterií pro nastavení brousicího stroje.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

6659. Dramatický portrét Edvarda Beneše v podání francouzského historika

Creator:
Milan Hauner
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Beneš, Edvard, 1884-1948, historiografie, státníci, mezinárodní vztahy, historiography, statesmen, international relations, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
Životopis druhého československého prezidenta Edvarda Beneše (1884-1948) jako politika, diplomata, státníka a politického publicisty je překladem původního titulu Edvard Beneš: De la gloire à l’abîme. Un drame entre Hitler et Staline (Paris, Perrin 2015). Profesor dějin střední a východní Evropy na pařížské Sorbonně Antoine Marès, publikující především o československé a české historii, vytvořil podle recenzenta své dílo v nejlepší tradici francouzské historické biografie. Postupoval chronologicky a dramatické momenty v moderní československé historii i s nimi spjatá Benešova těžká osobní dilemata vylíčil věcně a s porozuměním pro širší souvislosti, bez zátěže negativních či pozitivních emocí, od nichž se často nedovede oprostit česká historiografie. Zvláštní pozornost přitom věnoval vývoji francouzské zahraniční politiky mezi válkami. Recenzent zevrubně seznamuje s autorovými poznatky a některé epizody komentuje ze svého hlediska. V závěru pak polemizuje s Marèsovou myšlenkou, že česká a československá politika se tradičně vyhýbala násilným řešením., [autor recenze] Milan Hauner., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6660. Draught oxen in Britain

Creator:
Fenton, Alexander
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
ethnographic research, history of agriculture, working animals, draught oxen, yokes, and Britain
Language:
Czech
Description:
a1_Volský zápřah má v Británii velmi zajímavou a rozmanitou historii, kterou možno sledovat hluboko do pravěku. Nejstarší britská jha jsou nárožního typu. Je to zvláštní proto, že převládajícím typem se stalo později, v historické době, kohoutkové jařmo, a to tzv. obloukové (viz Moszyński). S ním se totiž setkáváme již na středověkých obrazových dokladech, stejně jako v jazykovém materiálu (termín ox bow je doložen již ve 14. století v Anglii a v 16. století ve Skotsku). Ze století 16. a 17. pocházejí další výtvarné doklady tohoto typu na náhrobních kamenech a z posledně uvedeného věku je pravděpodobně recentní exemplář, který chová edinburgské The National Museum of Antiquities; autor tento vzácný doklad podrobně popisuje. Zmíněný typ jařma byl v zásadě na celém britském území jednotný a vykazoval jen menší, nepodstatné místní varianty. Velmi rozličné byly v Británii způsoby zapřahání tahounů do jařma, jejich počet, řazení, kombinace párových a jednoduchých zápřahů v pozdějších stoletích a délky jařem, jež byly od středověku i uzákoněny. Zvlášť podrobně pak podává autor situaci na Orknejích, Shetlendách a Caithness od nejstarší doby do současnosti; nahrazování vola koněm je důsledkem procesu, ke kterému dochází nejdříve v západní Anglii, v 16. století začíná se objevovat ve Skotsku, v 17. století v Irsku, v 19. století na severních ostrovech, kde se však volský zápřah udržuje až do našeho století. Stejně podrobně se zabývá skotský autor poměry v aberdeenském hrabství, kde se pomocí volů tahalo déle než ve většině jiných částí Británie, až na Sussex., a2_Zajímavé výsledky poskytují statistická dala z r. 1790 a 1845; zračí se v nich rozdíly mezi hornatou oblastí a nížinou v hospodaření a šíření soudobých novinek, podobně i rozdíly mezi velkostatky, většími a menšími usedlostmi. Stejně jako v předchozím oddílu, podává tu autor vyčerpávající popis potažních nástrojů a řazení tažných zvířat do zápřahu. V dalším oddílu se probírají poměry v Sussexu, a to proto, že v léto oblasti, jak již naznačeno, se voly tahalo nejdéle v Anglii. Překvapuje tu vysoký počet zapřahaných kusů, který se dá vysvětlit tím. že zvířata byla v této oblasti chována speciálně na žír. Volská jařma však počala v celé Británii postupně ustupovat chomoutům. Ve Skotsku jsou nejstarší zmínky o užívání volského chomoutu a postraňků na konci osmého desítiletí 18. století; zavádění nového potažního nástroje souviselo s prací novým, dokonalejším orebným nářadím; už na konci 18. století se jařmo vyskytuje jen řídce a stává se odznakem chudoby a zaostalosti. Tažného vola vystřídává nyní ve velké míře kůň, takže zavádění volského chomoutu je do značné míry násilným pokusem o zachování, či později o znovuoživení chovů tažných volů v Británii, který však měl úspěch jen na několika málo místech. Vzhled těchto chomoutů, chomoutků. jejich užívání i historie v Británii připomíná v mnohém poměry v českých zemích. Studie je v prvé řadě analytická, ale poskytuje velmi dobrý přehled otázky, množství dat i nejrůznějších problémů a podnětů, plodných i pro jiné země. V závěru své práce autor mimo jiné konstatuje, že nahrazování vola koněm v Británii, které probíhalo zejména intenzívně v 19. století, bylo spjato s pokrokem v zemědělství - v rotaci, v obdělávání půdy a její výnosnosti, s vývojem komunikací, v zavádění strojů do zemědělství, jež potřebovaly rychlejší tažné síly a jejího vhodného uzpůsobení pro zápřah. Snahy o znovuoživení volského potahu byly jim ozvěnou určitých agrárních spisů a teorií a neujaly se ve větší míře., and Článek zahrnuje široký poznámkový aparát
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »