a1_Neotropical freshwater stingrays (Batoidea: Potamotrygonidae) host a diversity of parasites, including some, like their hosts, that are marine-derived. Among the parasites of potamotrygonids, the cestode fauna is the most diverse, with multiple genera having been reported, including genera endemic to the freshwaters of the Neotropics and genera that have cosmopolitan distributions. Recent efforts have been made to document the diversity of cestodes of this host-parasite system and to refine the taxonomy of parasite lineages. The present study contributes to our knowledge of Rhinebothrium Linton, 1890, a diverse cosmopolitan genus of rhinebothriidean cestode, with 37 species reported from marine batoids, one species from a freshwater stingray in Borneo and six species from potamotrygonids. Rhinebothrium jaimei sp. n. is described from two species of potamotrygonids, Potamotrygon orbignyi (Castelnau) (type host) and Potamotrygon scobina Garman, from Bahía de Marajó of the lower Amazon region. It can be distinguished from most of its marine congeners via multiple attributes, including its possession of two, rather than one, posteriormost loculi on its bothridia and the lomeniform shape of its bothridium that is wider anteriorly. In addition, R. jaimei sp. n. can be distinguished from the six Rhinebothrium species described previously from potamotrygonids based on a unique combination of morphological features. Despite extensive stingray cestode sampling efforts throughout all major Neotropical river systems, we found that unlike most species of potamotrygonid Rhinebothrium species, which are widespread, R. jaimei sp. n. is restricted to the Bahía de Marajó., a2_The discovery of this new species of Rhinebothrium in Bahía de Marajó, an area in which potamotrygonids occur sympatrically with some species of euryhaline batoids (e.g. Dasyatis spp.) and share some trophic resources, suggest that modern ecological processes may be contributing to the distribution patterns of cestodes infecting potamotrygonids., Fernando P. L. Marques, Florian B. Reyda., and Obsahuje bibliografii
Úvod: Autoři prezentují svoje zkušenosti s roboticky asistovanou resekcí ledviny pro tumor (Robot- -assisted partial nephrectomy, RAPN). Materiál: Od června 2010 do června 2015 jsme na našem pracovišti provedli 85 RAPN. Zkušenosti s minimálně invazivní resekcí ledviny získáváme od r. 2005, kdy jsme začali provádět laparoskopické resekce, kterých jsme do dneška provedli přes 120. Počet indikovaných pacientů roste s tím, jak narůstá počet k resekci vhodných nádorů a jak se také zvyšuje zkušenost chirurgického týmu, což nám umožňuje ošetřit i méně příznivě lokalizované tumory. Popis metody: Využíváme robotický systém II. generace DaVinci® S™. Používáme standardně transperitoneální přístup za použití 4–5 trokarů, kdy u pacienta ležícího na boku nejprve vypreparujeme vstup pro 12mm kamerový trokar (tzv. open access). Pro robotický systém používáme dva pracovní nástroje (2x8 mm trokar), jeden 12mm asistenční trokar a dle potřeby i druhý asistenční trokar 5mm. Kapnoperitoneum používáme s tlakem 12 mmHg. Otevřeme zadní peritoneum, mobilizujeme colon a otevřeme Gerotovu fascii. V nutném rozsahu obnažíme ledvinu k ozřejmění tumoru, ten si vždy verifikujeme pomocí ultrazvukové endoskopické sondy. Pomocí ultrazvuku najdeme okraje tumoru a tyto si označíme elektrokoagulací. Dle nálezu si vypreparujeme hilus ledviny, kde si zajistíme renální arterii hadičkou a buldokem ji klampujeme. Lze uvažovat i o selektivním klampování větve vedoucí k tumoru, což neprovádíme standardně. Při men- ším vhodně uloženém tumoru arterii neklampujeme vůbec (zero ischemia). Vlastní odstranění tumoru se provádí kombinací ostré a tupé preparace s dostatečným lemem zdravé tkáně. Ostrá resekce se provádí nůžkami bez použití elektrokoagulace, abychom dobře viděli resekovanou plochu a nezasáhli do tumoru. Resekovanou plochu poté vždy ošetříme argonovou koagulací a uzavíráme ji ve dvou vrstvách. Nejprve používáme vstřebatelný Safil 3/0 s uzlíkem a klipem na konci, který vedeme z vnějšku na spodinu resekované plochy, tuto několikrát prošijeme a poté opět steh vyvedeme vně a pomocí klipu dotáhneme. Druhý vstřebatelný steh šijeme matracově za použití hem-o-lok™ klipů (metoda sliding clips), pomocí kterých resekovanou plochu uzavřeme. Dle potřeby použijeme hemostatické prostředky, jako např. celulózu. Ideálně uzavřeme i Gerotovu fascii. Na závěr vytáhneme tumor se sáčkem a zavedeme Redonův drén. Mo- čový katétr je ponechán do druhého dne. Během výkonu je používaná zvyklá anestezie a pooperační analgezie. Výsledky: Průměrná délka výkonu (console time) byla 59 min (45–120 min), délka ischemie 12 min, ve 30 případech byla vzhledem k malé velikosti a příznivé lokalizaci nádoru provedena resekce bez ischemie. Průměrné krevní ztráty byly 120 ml (20–300 ml). V této sestavě se nevyskytly žádné komplikace vyžadující krevní převody, konverze nebo operační revize. Histologicky se jednalo o 82 světlobuněčných renálních karcinomů, ve třech případech byl popsán onkocytom. Velikost tumoru byla průměrně 3,9 cm (1,5–10 cm). Ve všech případech byly popsány negativní chirurgické okraje a i přes krátké sledování nedošlo k recidivě onemocnění. Závěr: Roboticky asistovaná resekce ledviny významně zlepšuje přehled i operační možnosti malých nádorových lézí ledvin. S použitím moderních prostředků (sliding clips) dochází k redukci doby ischemie i k redukci komplikací., Introduction: In this video we present our experience with robot-assisted partial nephrectomy (RAPN). Material: Between June 2010 and June 2015, we performed 85 RAPNs. Our first experience with minimally invasive partial nephrectomy dates back to 2005, when we did our first laparoscopic resection (since that time more than 120 laparoscopic partials were done). The number of patients treated is still growing due to the increasing number of small renal masses detected and our increasing experience with more advanced tumours (size and location). We are now able to resect even some unpleasantly located kidney tumours. Our technique: Partial nephrectomies were done using 2nd generation DaVinci® S™ system. We are performing transperitoneal approach with 4–5 ports and standard patient positioning (flank position, slightly bent). We start with open access for the 12mm camera port. Then we use two 8mm ports for the robotic arms and 12mm and sometimes another 5mm port for the assistant. The abdomen is insufflated with CO2 to 12 mmHg. We mobilise the colon, open Gerota fascia and remove the perirenal fat to expose the tumour. The tumour margins are identified using ultrasound. They are then scored circumferentially by electro cautery. Then we prepare the renal hilum. A vessel loop is put around the renal artery, which is then clamped using a bull dock. We do not usually do selective clamping. But in selected cases (small tumour, favourable location) we resect the kidney without clamping the artery (zero ischemia). Dissection of the tumour is done using blunt and sharp technique. Electro cautery is not used, for it would impair the visual control. The tumour is placed in an endobag. We then use plasma argon coagulation for the resected margin. The resected kidney is closed in two layers. We start with braided absorbable Safil 3–0 suture with a knot and clip at one end. This suture goes from outside in, several turns are done to close the major vessels or calices, then it goes out so another clip can be placed at the end and the suture tightened. The second suture is done using sliding clips technique. Haemostatic agents are used if necessary. We also try to close the Gerota fascia. At the end we always place a Redon drain. Urinary catheter is removed on the first post-operative day. Surgery is performed under standard general anaesthesia with commonly used postoperative analgesics. Results: Mean console time was 59 min (45–120 min), warm ischemia time was 12 min, in 30 cases there was zero ischemia time. This could be done due to small size and favourable location of the tumour. Mean blood loss was 120 ml (20–300 ml). There were no conversions to open surgery and there were no major complications requiring surgery (Clavien IIIb). In 2 cases we had to insert DJ stent due to urinoma (Clavien IIIa). RCC was found in 82 cases and in 3 cases oncocytoma. The mean size of the tumour was 3.9 cm (1.5–10 cm). The surgical margins were negative in all cases, and so far there has been no relapse of tumour. Conclusion: RAPN showed very good results, enhanced the visual control and manoeuvrability, thus extending the number of tumours that can be managed using minimally invasive technique. Using the novel techniques (sliding clips) both warm time ischemia and complication rates can be reduced., Vladimír Študent ml., Igor Hartmann, Aleš Vidlář, Michal Grepl, Vladimír Študent, and Literatura
Příspěvek nabízí pohled na tradiční pojem „psychosomatických rodin“ z hlediska jeho současné platnosti a užitečnosti. Poukazuje na výzkumné a klinické zkušenosti s častějším výskytem psychosomatických onemocnění u rodin s určitými poruchovými vlastnostmi struktury a interakce, v nichž tělesný projev nemoci plní účelnou, krátkodobě takovou rodinu ochraňující, dlouhodobě ji v její porušenosti ustalující a vývojově ji poškozující úlohu. Výsledkem má být připomenutí si vlastností takto rizikovějších rodin s výhledem na diagnostické rozpoznávání a porozumění funkci takového psychosomatického dění a zacílení terapeutické pomoci ke zdravějším způsobům zvládání rodinného stresu, než poskytuje takto probíhající patogenní „vyrovnávání účtů“ vzájemných potřeb v rodinném soužití., The paper presents a review of the traditional concept of „psychosomatic families“ from the viewpoint of its present validity and usefulness. It refers to research and clinical pieces of experience with more frequent occurrence of psychosomatic diseases in families that exhibit certain dysfunctional traits of structure and interaction, in which the somatic symptom fulfils an effective function in momentarily protecting the family from breakdown, however, in the long run, solidifying its ongoing malfunction and developmental impairment. The aim of the study is to remind of the typical characteristics of the families with such risks, with a view to diagnostic identification as well as understanding the function of such psychosomatic development, and leveling the therapeutic help to establishing more healthy ways of coping with family stress, than the ongoing pathogenic “squaring up“ of mutual needs in family cohabitation makes possible., Balcar K., and Literatura
Czech health and social services have undergone significant changes related to the reform of public administration including the transfer of certain social and health services to the competence of municipalities and regions. Regions also became legally responsible for social services ́ planning process including their registration and since 2015 financing. The findings in the article are based on a qualitative methodological approach, which was used as a combination of public policy documents analyses and primary data analysis. The empirical research was based on focus groups when respondents represented persons caring for the elderly and disabled people as well as providers of health-social services in the Central Bohemian Region. Based on the survey we can state that some types of services are underdeveloped, particularly the domiciliary services, social services for older children and adults with disabilities, respite care and other support services for caregivers. The great problem is the absence of interconnection between health and social services in the region. From the viewpoint of service providers and caregivers the level of municipalities is perceived as closer to the clients than regional level, thus service providers and caregivers aim their demands to municipalities more frequently. and Kotrusová Miriam, Dobiášová Karolína, Angelovská Olga
Pluralitní versus unitární systém po - jištění – tedy více či jedna jediná pojišťovna? Tyto otázky vedly autorku k identifikaci rolí, které by na základě teorie pojišťovny měly hrát a ke zjištění, že tyto role se pojišťovnám teoreticky lépe plní v systému pluralitním. Tato tvrzení otevírají prostor pro další výzkum a vybízejí k jejich aplikaci na realitu českého systému. Autorka si klade otázku, zda se český systém přibližuje „optimálně“ fungujícímu pluralitnímu systému, a zda dává pojišťovnám možnost, aby své role plnily. Následně studuje dopady tohoto stavu na zdravotní systém a jeho efektivitu., Plural versus unitary health insurance system – one or more health insurance funds? These questions led the author to the identification of roles that the health insurance funds should play and to the conclusion that those roles will be easily achieved in the plural system. These claims challenge further research of the Czech reality. The author examines to what extent the Czech system resembles to “optimal” plural system and if it enables the health insurance funds to fulfil their roles. Consecutively, the impact on the efficiency of the Czech system is studied., Zuzana Kotherová, and Literatura
Východiskem článku je situace viability. Ta je analyzována jako sémantický a medicínský koncept a jsou charakterizovány důsledky, které má klinický status extrémně nezralého novorozence (dítěte narozeného na hranici viability) pro etické uvažování a pro rozhodování o odpovídající lékařské péči, když není zohledněno pouze přežití extrémně nezralého novorozence ale rovněž různá úroveň poškození způsobeného lékařským zásahem. Článek se dále zabývá medicínskou nejistotou, jež je typická pro rozhodování o zdravotní péči o extrémně nezralé novorozence. Následně se zaměřuje na nejistotu etickou, která vyplývá z nejistoty medicínské. V závěru pojednání jsou navrženy způsoby, jak postupovat, rozhodovat a konat v situaci etických dilemat zachraňování dětí narozených na samé hranici viability., The paper departs from viability, analysing viability as semantic and medical concept and characterizing consequences that clinical status of an extremely preterm newborn (neonate born at the edge of viability) has for ethical considerations and decisions about the proper medical care – when not only survival of the extremely preterm neonate but also diverse level of medical harm to the infant are at the stake. Coming from medical uncertainty, typical for the extremely premature newborns, the paper focuses on moral uncertainty caused my medical uncertainty. Finally the paper brings some modi procedendi for ethical dilemmas of saving infants born at the edge of viability., Josef Kuře, and Literatura
Resistance to anthelmintic medication of equid strongyles is a worldwide phenomenon and for this reason systematic investigations of resistant parasite populations are necessary. The purpose of the present study was to investigate the presence and distribution of equid strongyles resistant to the anthelmintics used in Romania, as well as the pre-treatment and post-treatment prevalence of species of strongylid nematodes. The Faecal Egg Count Reduction Test was performed between 2010 and 2013 on a total number of 588 horses and 23 donkeys from 26 locations (subgroups). Animals of the first group (I) consisting of subgroups no. 1-11 were treated with Albendazole (ABZ), those of the second group (II) consisting of subgroups no. 12-23 with Fenbendazole (FBZ), while Ivermectin (IVM) was used on animals of the third group (III) consisting of subgroups no. 24-26. Resistant strongyles have been found in 82% (average lower limit of the 95% confidence interval, LCL95%, was 65) of the total equids from the group treated with ABZ. In the group of horses treated with FBZ, resistant strongyles were identified in 75% of the subgroups (LCL95% = 44). No resistant strongyles have been identified in IVM-treated horse groups (LCL95% = 98). The pre-treatment prevalence of the species of the Strongylinae Müller, 1780 was 22%, whereas that with nematodes of the subfamily Cyathostominae Molin, 1861 78%. Post-treatment reduction of strongyline nematodes was observed (5%), which demonstrates the sensitivity of large strongyles to common anthelmintics. The post-treatment prevalence of cyathostomes was of 95%, which proves their resistance, especially to ABZ- and FBZ-based anthelmintics., Mihai Cernea, Romeo T. Cristina, Laura C. Ştefănuţ, Luís M. Madeira de Carvalho, Marian A. Taulescu, Vasile Cozma., and Obsahuje bibliografii