Východiska. Trenéři národního týmu vzpírání deklarují, že jejich svěřenci vykazují nedostatky v mentálních dovednostech, což vede k nevyrovnaným výkonům na vrcholných soutěžích. Na základě poznatků o efektivitě mentálního tréninku (MT) v jiných sportech je možné usoudit, že má MT potenciál ve vrcholovém vzpírání. Cíl. Cílem autorů bylo vytvořit a ověřit program založený na technikách mentálního tréninku implementovaných do sportovního tréninku vzpěračů juniorské kategorie České republiky a také reflektovat vliv temperamentových rysů závodníka na implementaci MT program v jeho sportovním tréninku. Metody. Byly provedeny polostrukturované rozhovory se vzpěračem a trenérem před a po realizaci programu mentálního tréninku. Byly použity psychodiagnostické testy – Test pozornosti d2 a TEZADO měřící pozornost resp. dimenze temperamentu, a to za účelem doplnění subjektivních výpovědí. Další metodou doplňující kvantitativní data byly sebehodnotící škály. Výsledky. Z výsledků vyplývá, že některé techniky mentálního tréninku měly pozitivní vliv na úroveň deficitních mentálních dovedností. Tyto mentální dovednosti jsou klíčové při přípravě reprezentanta vzpírání a mohou mít významný vliv na sportovní výkon. Nejvýznamnější rozdíl byl dosažen v dovednosti opětovného zaměření pozornosti a nejmenší v imaginaci. Podle probanda byl vliv temperamentových rysů na program mentálního tréninku významný v souvislosti s opětovným zaměřením pozornosti a zvládáním vzteku a agrese. Závěry. Techniky mentálního tréninku mohou pomoci špičkovým vzpěračům překonat nedostatky v mentálních dovednostech používaných ve sportovní přípravě, což může mít pozitivní vliv na výkonnost v tréninku i soutěžích. Aby byl program úspěšný, je důležité sebepoznání temperamentových rysů. and Background. According to the coaches, the weightlifters of the national team show deficiencies in mental skills, which leads to unbalanced performance at top competitions. Based on the knowledge of the efficacy of mental training (MT) from other sports, it is possible to conclude the potential of the MT in top weightlifting. Objective. The main aim of the authors was to create and verify a program based on mental training techniques implemented in sports training of weightlifter of the junior category of the Czech Republic, and also to reflect the influence of the competitor's temperamental dimensions on the implementation of the MT program in her sports training. Methods. Semi-structured interviews with the athlete and the coach before and after the implementation of the mental training program were conducted. A psychodiagnostic tests – Test of attention d2 and TEZADO measuring attention resp. temperamental dimensions were used in addition to subjective statements. Self-assessing scales were also used to obtain more quantitative data. Results. Results showed that some of the mental training techniques had a positive effect on deficient mental skills. These mental skills are crucial in the preparation of the weightlifting representative and can have a significant influence on a sports athlete's performance. The most significant difference was achieved in the skill of refocusing and the smallest difference in imagination. According to the subject, the influence of the temperamental dimensions on the mental training program had a significant impact in connection with the refocusing and anger coping. Conclusion. Mental training techniques can help top weightlifters to overcome the mental skills deficiencies used in their sports training, which may have a positive influence on performance in both training and competitions. Self-knowledge of the temperamental dimensions is significant to the success of the program.
Emotion has an essential effect on various cognitive processes in humans including attention, perception, learning, and memory. Long-term memories are affected not only by the emotion experienced during learning but also by the emotional state during retrieval. The term “emotional memory” is often associated with episodic memory and mental time-travel; however, emotion influences every aspect of memory (e.g., both declarative memory and non-declarative memory). Here the authors discuss the methodological advantages and limitations across the current methods in emotional memory research. Traditional neuropsychological methods use emotionally arousing stimuli; however, such stimuli are often reduced to a simple list of words or pictures. In comparison to these methods, virtual reality (VR) is a relatively new tool, but with growing importance in neuroscience research and clinical practice. VR allows to study human behavior, cognitive functions, and brain activity in ecologically valid situations even under laboratory conditions. Future directions and potential use of virtual reality in emotional memory testing are discussed. and Emoce mají zásadní vliv na různé kognitivní procesy u lidí, včetně pozornosti, vnímání, uče-ní a paměti. Dlouhodobé vzpomínky jsou ovliv-něny nejen emocemi prožitými při jejich učení, ale také emočním stavem při jejich vybavová-ní. Termín „emoční paměť“ je často spojován s epizodickou pamětí a s mentálním cestováním v čase, emoce však ovlivňují každý aspekt paměti (např. jak deklarativní paměť, tak nedeklarativ-ní paměť). V této přehledové studii autoři dis-kutují metodologické výhody a omezení napříč současnými metodami výzkumu emoční paměti. Tradiční neuropsychologické metody využívají podněty vzbuzující emoce; takové podněty se však často redukují na jednoduchý seznam slov nebo obrázků. Ve srovnání s těmito metodami je virtuální realita (VR) relativně novým nástro-jem s rostoucím významem v neurovědním vý-zkumu a klinické praxi. VR umožňuje studovat lidské chování, kognitivní funkce a mozkovou aktivitu v ekologicky validních situacích i v la-boratorních podmínkách. Ve studii jsou shrnuty budoucí cíle a potenciální využití virtuální reali-ty při testování emoční paměti.
Existuje čoraz viac dôkazov o zachytávaní každodenných zážitkov človeka v podobe intenzívnych longitudinálnych údajov získaných prostredníctvom denných zápiskov alebo metódy Experience sampling. Tieto údaje ponúkajú širokú škálu informácií o dynamike duševných procesov a správania, ich vývoja v čase a v rámci špecifických situácií. Cieľom tohto príspevku je predstaviť metódu zachytávania každodenných zážitkov (Experience Sampling Method – ESM) v kontexte výskumu duševného zdravia a prostredníctvom vybraných príkladov opísať možnosti, ako tieto údaje využiť v rámci nomotetického a idiografického prístupu a robenia záverov. Tento príspevok nie je vyčerpávajúcim opisom témy ESM, ale skôr stručným prehľadom čoraz viac využívanej metódy zachytávania každodenných zážitkov týkajúcich sa psychopatológie, jej limitov a perspektívy do budúcna. and There is growing evidence of capturing human experience in daily life using intensive longitudinal data obtained via daily diaries or experience sampling. These data offer a wide range of information regarding the dynamics of mental processes and behavior and how they unfold within individuals over time and within specific situations. The aim of this paper is to present the Experience Sampling Method (ESM) in the context of mental health research and through selective examples explain the possibilities of how to use data for nomothetic and idiographic inferences and conclusions. This paper is not an exhaustive description of the ESM topic, but rather a brief overview of the emerging methods for capturing daily experience regarding psychopathology, its limitations and future perspective.
Surrogacy can be already considered as one of the common parts of assisted reproduction which is due to its nature associated with a number of controversies. The aim of our article will be to point out the fact that the use of this procedure is connected not only to the discussed ethical and legal problems but also to associated and often neglected psychosocial consequences. In this regard, we will focus on a specific area of international surrogacy as a new form of reproductive tourism which develops dynamically and uncontrollable on the market principle and against the background of the globalization and the absence of supranational rules. This situation leads to the social and legal uncertainty of the applicants to this procedure, the surrogate mother and the child. The global closure of state borders and restrictions on movement due to the handling SARS-CoV-2 coronavirus pandemic only exacerbated the situation, or more precisely created unexpected barriers to communication between the surrogate mother and the applicants, including takeover of child care, what has implications for the live of all parties involved. and Náhradní mateřství lze již v dnešní době považovat za jednu z běžných součástí asistované reprodukce, se kterou je z povahy věci spojena řada kontroverzí. Cílem našeho článku bude poukázat na skutečnost, že využívání daného způsobu získání dítěte je kromě diskutovaných eticko-právních problémů spojeno rovněž s často opomíjenými důsledky psychosociálního charakteru. V tomto ohledu se zaměříme na specifickou oblast mezinárodní surrogace, jakožto novou formu reprodukční turistiky, která se na tržním principu dynamicky a do značné míry nekontrolovatelně rozvíjí na pozadí globalizace a absence nadnárodních pravidel. Uvedený stav pochopitelně vede k sociální a právní nejistotě jak žadatelů o danou proceduru, tak náhradní matky a dítěte. Celosvětové uzavírání státních hranic a omezování pohybu v důsledku zvládání pandemie koronaviru SARS-CoV-2 pak danou situaci jen prohloubilo, respektive náhle vytvořilo neočekávané překážky navázání komunikace mezi náhradní matkou a žadateli, včetně převzetí dítěte do péče, což má dopady do života všech zúčastněných osob.
Recenze této knihy by mohla být východiskem k diskusi o dalším směřování české psychodiagnostiky. Jde o základní učebnici psychodiagnostiky a je zřejmě nejčastěji využívána studenty během pregraduálního studia psychologie v rámci předmětu psychodiagnostika dospělých. Lze tedy říci, že má základní význam jako zdroj informací, z něhož čerpají znalosti o psychodiagnostice pozdější profesní psychologové, respektive psychologové se specializací na psychodiagnostiku.
Cieľom výskumu bolo popísanie motívov, ktoré adolescentov vedú k, respektíve brzdia v čítaní, ako aj zistenie možných rozdielov v motivácii a preferenciách žánrov z hľadiska veku. Výskumný súbor tvorilo 375 respondentov, z čoho čitateľov bolo 130 (34,66 %). Motivácia k čítaniu bola meraná prostredníctvom dotazníka Motivations for Reading Questionnaire (Wigfield & Guthrie, 1997). Motívy, ktoré vedú respondentov k čítaniu, respektíve ich od čítania odrádzajú, boli zisťované otvorenými otázkami. Výsledky ukázali, že medzi staršími a mladšími adolescentmi sa v rámci motivácie k čítaniu nenachádzajú rozdiely. K najčastejším motívom, ktoré vedú mladších respondentov k čítaniu kníh, patria: získavanie nových informácii z kníh, skutočnosť, že čítanie považujú za zábavnú a zaujímavú aktivitu a súčasne za možnosť na chvíľu uniknúť z reality. U starších dominovalo získavanie nových informácii, možnosť oddychu a únik z reality. V skupine nečítajúcej mládeže mladší respondenti uviedli, že nečítajú hlavne preto, lebo ich táto aktivita nebaví, knihy považujú za nudné a nechce sa im. Starších adolescentov od čítania odrádza presvedčenie, že čítanie je nudná aktivita a ďalším významným dôvodom je nedostatok času. Medzi mladšími čitateľmi sú populárne dobrodružné romány, fantasy a dievčenské romány. U starších čitateľov dominujú žánre podobné, a to žáner dobrodružný, fantasy a detektívny. and The aim of this study was to describe motives that lead adolescents to read, or which make them refuse to read. Furthermore, it aimed to find out potential differences in motivation and reading preferences due to age group. Totally 375 respondents participated in this study from which 130 (34,66%) were readers. Reading motivation was measured by the Motivations for Reading Questionnaire (Wigfield & Guthrie, 1997). Motives that lead adolescents to read or which make them refuse to read were detected with open questions. Results show that there are no differences between younger and older adolescents in reading motivation. The most common reading motives in younger readers were: reaching new information from books, opinion, that reading is a funny and interesting activity and reading represents an opportunity to escape from the reality for a while. In the group of older adolescents were most common motives reaching new information, the way how to relax and escape from the reality. Nonreading younger adolescents refuse to read because they are not interested in reading, they consider the book boring and they do not have the will to read. Older adolescents do not read because they consider reading as a boring activity and they do not have enough time for it. The most popular genres among younger readers are the adventurous genre, fantasy, and novels for girls. Older readers prefer the adventurous genre, fantasy, and detective novels.