The article presents the construction of an agent-based model of segregation step by step. The article is intended as a tutorial for the reader’s first steps with agent-based modeling. The model is programmed in the NetLogo software and provided in two versions: first as an online executable version, for first-impression purposes, and second as NetLogo code, for serious experiments and further model improvements by the reader. The article describes the user interface and source code of the model in close detail. Most of the article is dedicated to careful, in-depth explanation of the NetLogo code. The model aims to answer Schelling’s classical question: "Is it possible to obtain an ethnically segregated structure of a town with relatively tolerant inhabitants?" The model also aims to answer the question: "Does size of recognized neighbourhood suppress tendency to segregation?" Analysis of the data produced by the model informs us that the tendency to segregation decreased with larger recognized neighbourhood - the larger the neighbourhood the lower the number of inhabitants living in an ethnically homogenous neighbourhood. However, size of recognized neighbourhood did not moderate the relationship between intolerance and tendency to segregation - the slope of the relationship was still the same (or even steeper for larger neighbourhoods)., František Kalvas., and Obsahuje bibliografické odkazy
In the context of the global pandemic of the Covid-19 disease, the executive power of the Czech Republic imposed for the first time in the spring of 2020 an obligation on inpatient care providers and providers of inpatient follow-up and long-term care, including follow-up intensive care, to stop accepting new patients for the purpose of providing planned care pursuant to Section 5/1 letter d) of Act No. 372/2011 Coll., “o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném znění” (hereinafter referred to as the “Health Services Act”). Leaving aside the very difficult decisions related to what care can be deferred (without relevant statutory guidance), this measure made sense in part for a short period of time. However, in a situation where such a measure was in force not only in the spring, but subsequently thereafter from 21 October 2020 until (at the date of writing the abstract with certainty) 21 March 2021, i.e. more than half of the relevant annual period, we find ourselves in a very different situation. Endless postponement of planned care is not possible, nor is a one-off or step increase in planned care, which currently leads to selection or even (illegal) triage of patients, whereby the executive forces doctors to choose for whom, in conjunction with other health indicators, care can be further postponed (for how long, in fact) and for whom action should be taken, without giving them clear legal support for this choice. The aim of this article will therefore be to draw attention to the late effects of ad hoc measures and the need to anticipate them when drafting the relevant legislation. and V rámci celosvětové pandemie onemocnění covid-19 uložila výkonná moc v České republice na jaře 2020 poprvé poskytovatelům lůžkové péče a poskytovatelům lůžkové péče následné a dlouhodobé, včetně následné intenzivní péče, povinnost, aby zastavili příjem nových pacientů za účelem poskytování plánované péče dle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném znění (dále jen „zákon o zdravotních službách“). Pomineme-li velmi těžké rozhodování spojené s tím, jakou péči lze odložit (bez relevantního zákonného návodu), dávalo toto opatření částečně na krátkou dobu smysl. V situaci, kdy však takové opatření platilo nejen na jaře, ale následně poté od 21. října 2020 do (ke dni sepsání abstraktu s jistotou) do 21. března 2021, tedy více než polovinu z relevantního ročního období, dostáváme se do zcela odlišné situace. Nekonečné odkládání plánované péče není možné, stejně jako není možné jednorázové ani skokové navýšení plánované péče, což aktuálně vede k selekci, případně až k (nezákonné) triage pacientů, kdy výkonná moc lékaře nutí volit, u koho je ve spojení s dalšími indikátory zdravotního stavu možné péči dále odkládat (jak dlouho vlastně) a u koho je třeba konat, aniž by jim pro tuto volbu dávali jasné zákonné pomůcky či vůbec právní oporu. Cílem článku bude tedy upozornění na pozdní dopady ad hoc přijímaných opatření a nutnost jejich předvídání již při tvoření příslušné legislativy.
Jedná se o autobiografické výpovědi těch, kteří se s poruchami příjmu potravy (dále PPP) potýkali nebo s nimi stále bojují. Odvážní autoři projektu se rozhodli přesto zůstat v anonymitě. Jedná se o soubor textů z let 2011 – 2014. V projektu „Na druhý pohled“ je zahrnut dokonce i muž s PPP a boří tím tak jeden z mýtů o tom, že poruchy příjmu potravy jsou výhradně feminní záležitostí.
This review addresses the surrogate motherhood, one of the oldest and most controversial reproduction techniques. First part of the article clarifies actual terminology, second part some ethical aspects, foundations and conditions of surrogacy – especially exploitation, commodification and the possibility of commercial surrogacy. Major differences in approach to such aspects and grounds in different countries through the optics of their economic development will be presented. Third perspective is focused on the Czech legal environment in contrast to the European Court of Human Rights (ECHR) case law based on evolutive decision making derived from the interpretation the European Convention on Human Rights is a “living tool” and transforms over time. On particular case laws reveals how the ECHR stresses the importance of a genetic link to a child born through surrogacy. It also answers questions how is surrogacy embodied in the Czech law and how the case law of the ECHR affects decision making and outlines the need for an active regulation in this area. and Tento článek se zabývá náhradním mateřstvím, jednou z nejstarších a nejkontroverznějších reprodukčních technik. První část článku objasňuje terminologii, druhá etické aspekty a východiska pro náhradní mateřství, především vykořisťování, komodifikaci a možnosti komercionalizace náhradního mateřství a jeho podmínky. Ukazuje značné odlišnosti v přístupu k těmto aspektům optikou vybraných států, především v souvislosti s jejich ekonomickou vyspělostí. Třetí úhel pohledu je zaměřen na české právní prostředí v kontrastu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) založenou na evolutivním rozhodování, které vychází z výkladu ESLP, že Evropská úmluva o ochraně lidských práv (EÚLP) se v čase mění, že je „živoucím nástrojem“. Na konkrétní judikatuře odhaluje, jak ESLP akcentuje důležitost genetické příbuznosti k dítěti narozenému prostřednictvím náhradního mateřství. Odpovídá na otázky, jak je právně náhradní mateřství uchopeno v České republice, a ukazuje, jak se do této oblasti aktivně promítá judikatura ESLP, a nastiňuje potřebu aktivní regulace této problematiky.
Surrogate motherhood (SM) is a procedure, when a woman undergoes assisted reproduction, pregnancy and childbirth in order to give up her child and transfer parental rights and obligations someone else, who she previously agreed with. The complexity of the procedure entails many legal problems; the most important are the determination of legal parenthood, enforceability of agreements concluded before the child's birth or before commencement of treatment, compensation of costs, registration of the newborn, the search for a surrogate mother, the right of the child to know her/his parents. Our article is a response to the article Surrogate motherhood in Legal Practice, published in JMLB (2015, Vol. 5, No. 2), and we mainly address the issue of seeking a surrogate mother., Náhradní mateřství (NM) je procedura, kdy asistovanou reprodukci, těhotenství a porod podstoupí žena s cílem vzdát se narozeného dítěte a rodičovská práva a povinnosti převést na někoho jiného, předem domluveného. Složitost procedury s sebou přináší mnoho právních problémů; hlavními jsou určení právního rodičovství, vymahatelnost dohod uzavřených před porodem dítěte či před zahájením léčby, kompenzace nákladů, registrace novorozence, cesty hledání náhradní matky, právo dítěte znát své rodiče. Náš článek je reakcí na článek Náhradní mateřství v právní praxi, uveřejněný v Časopise zdravotnického práva a bioetiky (2015, Vol. 5, No. 2), reagujeme především na problematiku hledání náhradní matky., and Obsahuje bibliografické odkazy
The article is focused on the determination of the amount of selected proceedings’ costs and their reimbursement in bodily harm compensation disputes. General comments are suppressed; the attention is mainly directed to answering practical questions and outlining solutions to the existing contradictions. Firstly, the article discusses in general the nature of the bodily harm compensation claims and types of proceedings’ costs. The following chapter is aimed at the determination of the amount of the court fee and the obligation to pay it in this type of dispute. Next chapter focuses on the quantification of the remuneration for representation by an attorney of law for the purposes of the proceedings’ costs reimbursement, including the recommendations to the plaintiff on proceedings’ tactics related thereto. and Článek se zaměřuje na problematické aspekty spojené s určením výše vybraných nákladů řízení a jejich náhradou ve sporech o náhrady při ublížení na zdraví. Obecné výklady jsou potlačeny, pozornost je směrována především na zodpovězení praktických otázek a na nastínění řešení existujících rozporů. Článek nejprve obecně pojednává o druzích a charakteru náhrad, které lze při ublížení na zdraví vymáhat, a o jednotlivých druzích nákladů řízení. Následuje kapitola podrobně se zabývající určením výše soudního poplatku a povinnosti k jeho placení v tomto typu sporů. Další kapitola je zaměřena na vyčíslení odměny za zastupování advokátem pro účely náhrady nákladů řízení, včetně doporučení pro žalobce týkajícího se vedení tohoto typu sporného řízení.
Constructive narrative processing of negative personal events is an important condition for coping with the event and achieving an optimal psychological state. The aim of this study is to provide an overview of research on narrative processing of difficult life events, both from the perspective of the partial processes involved and from the perspective of integration into the con text of the overall life story and autobiographi cal reasoning.Some of the most common constructs that are examined in relation to adaptive narrative pro cessing include exploratory narration, positive resolution (including redemptive sequences), agency, communion and coherence. An equally fruitful perspective on narrative processing offer qualitative studies of narrative construction. and „Dobrý“ životní příběh nevyhnutelně obsahuje i negativní nebo těžké životní zkušenosti. Typické ve vyprávění o těchto zážitcích jsou silné negativní emoce jako zklamání, bezmoc, zoufalství, ztrácí se „předvídatelný a bezpečný svět“ a často přichází dramatická změna nebo bod obratu v životě. Příběhy o těžkých událostech mají také větší pravděpodobnost, že budou vyprávěny. Cílem této studie je podat přehled výzkumů narativního zpracování negativních životních událostí, a to jak z hlediska dílčích procesů, které se na tomto zpracování podílejí, tak i z pohledu začlenění události do kontextu celkového životního příběhu a procesu autobiografického zdůvodňování. Konstruktivní narativní zpracování negativních osobních událostí je důležitou podmínkou pro zvládnutí události a dosažení optimálního psychického stavu. Strukturování negativních událostí do narativní formy, a to jak vyprávěním, tak také psaním, umožňuje kromě jiného integraci a lepší regulaci emocí, konsolidaci stop autobiografické paměti, lepší porozumění proběhlé situaci a otevírá také možnost přehodnocení, změny perspektivy, popřípadě také post-traumatického růstu. Mezi nejčastější konstrukty, které jsou zkoumány v souvislosti s narativním zpracováním, patří tzv. explorativní vyprávění, konstrukce pozitivního řešení, aktérství a koherence. Neméně plodný pohled na narativní zpracování nabízejí kvalitativní studie narativní konstrukce.
Objective.The paper introduced the concept of narrative sensitivity. The study aimed to identify the facets of narrative sensitivity (NS) in medi-cal students and assess the changes in NS during undergraduate medical education.Methods. A mixed method study was designed to explore NS. Data was collected from a group of students in their second year (N=50) and then in their fifth year (N=42) of their undergraduate education. The data was analysed using thematic analysis in accordance with consensual qualita-tive research. A coding system was developed to identify and refine the facets of NS. The theme frequencies were counted for each year sepa-rately and Fisher’s exact test was conducted to assess the statistical significance of NS change between both years.Results. Nine themes related to NS were identi-fied in the data. The frequency of themes indi-cated a trend towards a decline in NS between the second and fifth years of undergraduate edu-cation. However, the exploratory nature of this study and the small sample size did not allow any definitive conclusions regarding changes over time.Conclusions. The findings raised doubts about the outcome of undergraduate education based on a narrow biomedical perspective. The study supported the arguments for giving emphasis on training of communication skills including nar-rative sensitivity during medical education. and Cíl.Narativní koncept obohatil kromě psycholo-gie a psychoterapie také medicínu. V zahraničí došlo ke vzniku vzdělávacích programů v nara-tivní medicíně zaměřených na rozvoj narativních dovedností u studentů medicíny a začínajících lékařů. V této souvislosti text představuje pojem narativní citlivosti. Cílem explorativní studie bylo identifikování fazet narativní citlivosti u studentů medicíny a posouzení změn v narativní citlivosti u těchto studentů v průběhu pregraduálního studia. Soubor a metody.V rámci smíšené explorativ-ní studie byla od dospělých účastníků výzkumu získána data v podobě písemných výpově-dí v reakci na podnětovou fotografii nejprve ve druhém ročníku pregraduálního studia medi-cíny (N = 50) a posléze v pátém ročníku (N = 42). Data byla analyzovaná metodou tematické analýzy s prvky konsensuálního kvalitativního výzkumu. Byl vytvořen kódovací systém s cí-lem identifikování fazet narativní citlivosti. Čet-nost témat byla kvantifikována v každém roční-ku zvlášť a k posouzení statistické významnosti změny v narativní citlivosti u studentů během tří let studia byl použit Fisherův test. Výsledky.Během textové analýzy bylo identi-fikováno devět témat relevantních ke koncep-tu narativní citlivosti. Četnost témat naznačila pokles narativní citlivosti u studentů medicíny mezi druhým a pátým ročníkem pregraduální-ho studia. Nicméně explorativní design studie a malý soubor neumožnily učinit definitivní závěr týkající se posouzení změny narativní citlivosti v čase.Závěr. Navzdory limitům studie výsledky vyvo-lávají pochybnosti o výsledcích pregraduálního studia medicíny založeném na biomedicínském modelu. Studie podporuje argumenty pro vět-ší důraz na rozvoj komunikačních dovedností včetně narativní citlivosti u budoucích lékařů během studia medicíny.