Cieľom štúdie bolo preskúmať koreláty jazykovej emocionality a verbálneho vyjadrenia emócií u bilingválnych osôb pomocou analýzy prierezu výskumných štúdií. Materinský jazyk (L1) sa vyznačuje väčšou jazykovou emocionalitou v porovnaní s ďalším bilingvistom ovládaným jazykom (L2). Emocionálna sila jazyka koreluje s vekom osoby v čase jeho osvojenia, emocionálnymi skúsenosťami pri jeho osvojení a špecifickým kultúrnym kontextom. Jazyk s väčšou emocionálnou silou sa používa na verbálne vyjadrenie emocionálnych zážitkov najmä v emocionálne nabitých situáciách a v prípade pozitívnej valencie prežívaných emócií. V prípade negatívnej valencie sa preferuje menej emocionálny jazyk, ktorý ponúka odstup od emocionálneho prežívania. Bilingvista v terapeutickom vzťahu môže spontánne či účelne prepínať medzi ovládanými jazykmi s cieľom regulovať intenzitu emocionálneho prežívania. Hoci terapia bilingválneho klienta predstavuje výzvu i pre profesionála, očakáva sa rešpektovanie zmien jazykového prejavu na strane klienta a cielená práca s jazykovým kontextom na strane terapeuta., The aim of this study is to examine the correlates of language emotionality and the verbal expression of emotions in bilingual persons by analysing a selection of research studies. In comparison with another language spoken by a bilingual, the mother tongue is characterised by a greater emotional charge. The emotional power of a language correlates with the age of the person and their emotional experience at the time of its learning as well as the specific cultural context. The language with a greater emotional charge is used to verbally express emotional experiences, specifically in emotionally charged situations and in the case of positive valence of experienced emotions. On the other hand, in the case of negative valence, the less emotional language that offers distance from emotional experience is preferred. In a therapeutic relationship, a bilingual can spontaneously or purposefully switch between languages in order to regulate the intensity of emotional experience. Although therapy with a bilingual client can be challenging for the professional, too, respect for changes in language expression on the part of the client and targeted work with the language context on the part of the therapist are expected., Kinga Izsóf Jurásová, Linda Kissová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Steroid hormone 20-hydroxyecdysone and the sesquiterpenoid juvenile hormone are the main regulators of insect development; however, it is unclear how they interact in the regulation of metamorphic events. Using the silkworm, Bombyx mori, we show that the juvenile hormone analogue fenoxycarb affects the cascade of ecdysone regulated genes that control the programmed cell death in the larval midgut. Morphological changes that occur during cell death were investigated by studying cross-sections of the midgut stained with hematoxylin and eosin. Apoptosis-specific DNA fragmentation was detected using TUNEL assay. Expression patterns of genes ATG8 and ATG12, which were used as indicators of autophagy, and genes of the ecdysone-regulated gene cascade were examined using real-time quantitative polymerase chain reaction. Fenoxycarb application on day 0 of the 5th larval instar extended the feeding period and postponed programmed cell death in mature larval midgut. This effect was probably due to a delay in ecdysone secretion and associated changes in gene expression were mostly not a direct response to the fenoxycarb. However, differences in the gene expression patterns in the control and fenoxycarb treated insects during the prepupal and early pupal stages indicated that fenoxycarb may also exert a more direct effect on some genes of the ecdysone regulated gene cascade., Ebru Goncu, Ramazan Uranli, Osman Parlak., and Obsahuje bibliografii
The aim of this work is to draw attention to some bioethical difficulties associated with the topic of transsexuality and self-acceptance, especially in children and adolescents. More and more young people with sexual dysphoria are seeking medical attention.For adolescents, the subject of transgender is very topical, especially in the context of finding and accepting oneself and one's physicality. Advances in medicine and approved laws make it possible to start a gender reassignment at a very early age.Some data suggests a beneficial effect of hormone therapy on the later life of transgender people who underwent treatment as adolescents, compared to those who started treatment at a later age.At the same time, a possible connection with posts on social networks about the change of gender and the number of juveniles who apply for a change of gender identity after watching them is shown. The identification of basic problems and expert insight into this topic in educational materials or counseling in schools should contribute to raising awareness of this issue in public space and thus mitigate some of the negative effects of social networks on the growing number of adolescents with sexual dysphoria. These steps would help both children and their carers to find their way around the issue with sufficient respect for the possible diversity of the human population, while taking into account all possible causes of sexual dysphoria. There is a need to develop a methodological approach to how to pass on the situation regarding gender identity awareness to target groups and to find a line between accepting oneself and finding solutions to one's other problems. and Cílem této práce je upozornit na některé bioetické obtíže spojené s tématem transsexuality a přijetí sebe sama, a to především u dětí a dospívajících. Stále více mladých lidí s pohlavní dysforií vyhledává lékařskou pomoc. U mladistvých a dospívajících je téma transgenderu velmi aktuální, zejména v kontextu nalézání a přijetí sebe sama a své tělesnosti. Pokroky v medicíně a schválené zákony umožňují začít změnu pohlaví již ve velmi raném věku.Některá data naznačují příznivý vliv hormonální terapie na pozdější život transgender osob, kterou podstoupili léčbu jako mladiství, ve srovnání s těmi, kteří léčbu zahájili v pozdějším věku. Zároveň se ukazuje možná souvislost s příspěvky na sociálních sítích o změně pohlaví a počtu mladistvých, kteří po jejich zhlédnutí o změnu pohlavní identity žádají. Identifikace základních problémů a odborný náhled na toto téma zpracovaný do edukačních materiálů či poradenství ve školách by měly přispět ke zvýšení povědomí o této problematice ve veřejném prostoru a zmírnit tak některé negativní dopady sociálních sítí na vzrůstající počet mladistvých s pohlavní dysforií. Tyto kroky by pomohly zorientovat se v daném tématu jak dětem, tak jejich pečujícím osobám vidět případný problém s dostatečným respektem k možné diverzitě lidské populace, a zároveň zohlednit všechny možné příčiny pohlavní dysforie. Je třeba rozpracovat metodický přístup jak situaci ohledně povědomí o poruchách pohlavní identity předat cílovým skupinám a nalézt hranici mezi přijetím sebe sama a hledáním řešení svých problémů v jinakosti.
A premature birth is still a topical issue around the world. Despite advanced health care, prema-ture infants show a wide range of health com-plications that affect their development with varying degrees of intensity. The problems most associated with cognitive and motor develop-ment include sensory organs and brain dam-ages. However, the psychomotor development of premature infants may be impaired even if such neurosensory impairment is not present and it may go in different directions. The aim of this work is to provide an overview of possible trajectories of cognitive and motor development in premature children and to point out the need for interdisciplinary long-term care for these in-dividuals. and Problematika předčasného porodu je ve světě stále stěžejním tématem, protože i navzdory pokročilé zdravotní péči vykazují předčasně narozené děti široké spektrum zdravotních kom-plikací, které s různou mírou intenzity ovlivňují jejich vývoj. K problémům nejčastěji spjatým s kognitivním a motorickým vývojem se řadí poškození smyslových orgánů a mozku. Psycho-motorický vývoj nedonošených dětí může však být narušen i v případě, že není takovéto neuro-senzorické postižení přítomno a může se ubírat různými směry. Cílem této práce je poskytnout přehled možných trajektorií kognitivního a mo-torického vývoje u předčasně narozených dětí a poukázat tak na nezbytnost interdisciplinární dlouhodobé péče o tyto jedince.
Human figure drawing test as a psychodiagnos-tic method has been used for almost 100 years. During this period it has gained its supporters and opponents. The human figure drawing test can be approached in several ways that have his-torically developed. The aim of this work is to present interpretative paradigms (complex eval-uation systems), which have different theoretical backrounds as well as ways of interpreting the results. Each of the approaches – performance based, projective, global, dynamic and typologi-cal – is presented by the main representatives, by the basic ideas behind their origin, manners of evaluation, but also by critical evaluation based on researches – pointing to perspectives and limits. and Kresba ľudskej postavy ako psychodiagnos-tická metóda je používaná takmer 100 rokov a za toto obdobie si získala svojich zástancov aj odporcov. K testu kresby ľudskej postavy je možné pristupovať viacerými spôsobmi, ktoré sa historicky vyprofilovali. Cieľom tejto práce je prezentovať interpretačné paradigmy (kom-plexné hodnotiace systémy), ktoré majú odlišné teoretické východiská ako aj spôsoby interpretá-cie výsledkov. Každý z prístupov – výkonový, projektívny, globálny, dynamický a typologic-ký – je prezentovaný hlavnými predstaviteľmi, s uvedením základných myšlienok stojacich na pozadí ich vzniku, spôsobom vyhodnotenia, ale aj kritického zhodnotenia opierajúc sa o realizo-vané výskumy – s poukázaním na perspektívy a limity.
Rýchlo sa šíriaca pandémia ochorenia Covid-19 ovplyvnila všetky aspekty každodenného života ľudí po celom svete. Spôsobila negatívne dopady pre celú spoločnosť, avšak vysoké obavy vyvoláva najmä u onkologických pacientov, u ktorých je v dôsledku onkologického ochorenia a jeho liečby prítomné zvýšené riziko komplikácií a úmrtnosti v prípade nákazy koronavírusom. Súbežne s klinickým rizikom je potrebné venovať pozornosť aj psychologickým rizikám pandémie, najmä čo sa týka nárastu emocionálneho stresu, úzkosti, depresie a osamelosti u týchto pacientov. Do dnešného dňa je k dispozícii iba obmedzený počet štúdií podrobne skúmajúcich potenciálne psychologické dopady pandémie Covid-19 u pacientov s diagnostikovanou rakovinou. Tento naratívny prehľad syntetizuje doposiaľ dostupné poznatky zahrňujúce pandemické bariéry pre onkologickú starostlivosť pacientov, ako aj obavy v dôsledku pandémie a ich následný psychosociálny vplyv na kvalitu života v obzvlášť rizikovej skupine onkologických pacientov. Štúdia tiež poukazuje na niektoré možnosti starostlivosti o pacientov počas súčasnej pandémie, využiteľné aj v prípade budúcich pandémií, či v postpandemickom období. Prehľad týchto poznatkov môže poskytnúť bližší obraz psychologického dopadu pandémie Covid-19 na kvalitu života pacientov s onkologickým ochorením a umožniť lepšie porozumieť ich obavám i celkovému prežívaniu. and The rapidly spreading of COVID-19 pandemic has affected all aspects of people's daily lives around the world. It has negative impact on society, a matter of great concern, especially for cancer patients. They are at increased risk of complications and mortality from coronavirus infection due to cancer and its treatment. Alongside the clinical risk, attention should be also paid to the psychological risks of the pandemic, especially regarding the increase in emotional stress, anxiety, depression and loneliness in patients. To date, there are only a limited number of studies examining the potential psychological effects of the COVID-19 pandemic on cancer patients. This narrative review synthesizes available findings including pandemic barriers to cancer care, as well as pandemic concerns and their subsequent psychosocial impact on quality of life in a particularly high-risk group of cancer patients. It highlights some of the care options for patients during the current pandemic, that can be used in case of future pandemics or in the post-pandemic period. An overview of these findings can provide a closer look of the psychological impact of the COVID-19 pandemic on the quality of life of cancer patients and provide a better understanding of their concerns and overall well-being.