Článek se zabývá propojením informací o skupině dětí, které přišly v útlém věku o rodiče během 2. světové války, byly umístěny do koncentračního tábora Terezín a po osvobození Československa poslány do Anglie, kde jim byla poskytnuta všestranná podpora. Článek se zaměřuje na dva zdroje psychoanalyticky orientovaných autorek – studii Anny Freudové a Sophie Dannové s názvem Experiment se skupinovou výchovou (Freud a Dann, 1951), která je ukázkou ročního sledování vývoje deprivovaných dětí, a studii Sarah Moskovitzové (1983, 1985) dokumentující další vývoj terezínských dětí v dospělosti. Z psychologického hlediska sledování ukazují na možnost dobré adaptace i po těžké deprivaci v dětství. Z historického hlediska jde o dokumentaci osudů židovských dětí spojených pobytem v Terezíně a angažmá řady zainteresovaných pomocníků včetně Anny Freudové. and The article deals with connecting information about a group of children who lost their parents at an early age during World War II, were placed in the Terezín concentration camp and after the liberation of Czechoslovakia were sent to England, where they were provided with comprehensive support. The article focuses on two sources of psychoanalytically oriented authors - a study by Anna Freud and Sophie Dann entitled An experiment with group upbringing (Freud and Dann, 1951), which is an example of annual monitoring of the development of deprived children and a study by Sarah Moskovitz (1983, 1985) documenting further development of Terezín children in adulthood. From a psychological point of view, observations indicate the possibility of good adaptation even after severe deprivation in childhood. From a historical point of view, this is a documentation of the fate of Jewish children connected with their stay in Terezín, the engagement of a number of interested helpers, including Anna Freud.
The problem of the legal status of the human body and the permissible dealing with the body is connected to some of the basic questions of human existence, morality, and the law. However, it is not entirely clear under which circumstances the human body can be considered a thing and what dealing with it is in the breach of law. This is even truer when the postmortal protection through the rights of the persons close to the deceased cannot be applied, especially in cases of the discovery of unidentified bodies or bodies of persons deceased a very long time ago. The article is based on current Czech law and its interpretation in the sense of Rouček’s and Sedláček’s rule according to which the human body is a thing if the decency does not oblige us to see the body of a specific deceased person in it. I defend the hypothesis that this rule – in the general private law perspective – should be understood as abstract specificity, or the belonging to the humankind. Its application will be limited by the time from the death of the person since the potential of the dealing with the body to contradict the public order or good manners decreases with time. An alternative reason to categorize the dead body as a thing in the legal sense can consist in the application of the work and skill exception. Furthermore, there are defined the general rules for determination of the standard of respectful dealing with the deceased body in particular cases. This standard should be understood in a subjectivised way so the known or presumed wishes of the deceased can be taken into account. At the same time, dealing with the body cannot be in gross conflict with the social beliefs regarding the dignity of the human body. The protection of the deceased body can be proportionally limited in the public interest. and Problematika právní povahy zemřelého lidského těla a přípustného zacházení s ním se dotýká některých základních otázek lidské existence, mravnosti a práva. Přesto není zcela najisto postaveno, za jakých okolností může být lidské tělo považováno za věc a jaké zacházení s ním je v rozporu s právem. To se týká především situací, kdy se neuplatní postmortální ochrana prostřednictvím nároků osob zemřelému blízkých, zejména tedy při nálezech neidentifikovaných těl nebo těl osob dávno zemřelých. Článek vychází z platného českého práva a jeho výkladu ve smyslu Roučkova a Sedláčkova pravidla, podle něhož je lidské tělo věcí, pokud se v něm již nesluší spatřovat tělo určité zemřelé osoby. Obhajuji přitom hypotézu, že uvedenému pravidlu je v obecné soukromoprávní rovině vhodné rozumět jako abstraktní určitosti, tedy přináležitosti k lidskému druhu, přičemž jeho aplikace bude omezena časem, který uplynul od smrti zemřelého, neboť potencialita rozporu konkrétního způsobu zacházení s tělem s veřejným pořádkem i dobrými mravy se s plynutím času snižuje. Alternativním důvodem pro zařazení zemřelého těla do kategorie věcí v právním smyslu může být uplatnění konceptu work and skill exception. Dále jsou v článku dovozena obecná pravidla pro určení standardu důstojného zacházení se zemřelým tělem v konkrétních případech. Tento standard je třeba chápat subjektivizovaně tak, aby umožnil zohlednění skutečných či předpokládaných přání zemřelého s tím, že naložení s tělem nesmí být v hrubém rozporu s představou společnosti o důstojnosti lidského těla. Pietní ochrana pak může být proporcionálně omezena ve veřejném zájmu.
Cieľom výskumu bolo prvotné overenie psychometrických charakteristík slovenského prekladu Skríningov internalizujúceho (YIBS) a externalizujúceho (YEBS) správania mládeže. Výskumný súbor tvorilo 526 žiakov základných a stredných škôl vo veku 10 až 19 rokov (M = 12,81; SD = 2,00). Koeficienty reliability pre YIBS (ω = 0,87) aj YEBS (ω = 0,81) nadobúdajú uspokojivé hodnoty. Stredne silný vzťah bol zistený medzi školskou začlenenosťou a mierou internalizujúcich (rs = - 0,44; p ˂ 0,001) aj externalizujúcich symptómov (rs = - 0,30; p ˂ 0,001). Výsledky konfirmačnej faktorovej analýzy podporili dvojfaktorovú štruktúru dotazníka YIBS merajúceho úzkosť a depresiu. Hodnoty indikátorov v prípade YEBS boli na hranici akceptovateľnosti pre prijatie trojfaktorového modelu (problémové správanie, hyperaktivita, problémy s pozornosťou) až po identifikovaní a odstránení jednej problematickej položky. Výsledky overovania slovenského prekladu metód poukazujú na uspokojivé psychometrické charakteristiky dotazníka YIBS a zároveň na potrebu reformulácie problematickej položky v škále YEBS. and The aim of the study was an initial investigation of the psychometric properties of the Slovak version of the Youth Internalizing Behavior Screener (YIBS) and Youth Externalizing Behavior Screener (YEBS). The sample consisted of 526 10- to 19-year-old students of primary and secondary schools (M = 12.81; SD = 2.00). Both measures, YIBS (ω = 0.87) and YEBS (ω = 0.81) had satisfactory reliability coefficients. Medium-to-large associations were found between school membership and internalizing (rs = - 0.44; p ˂ 0.001) as well as externalizing behaviors (rs = - 0.30; p ˂ 0.001). Findings from confirmatory factor analysis supported the two-factor structure of YIBS, measuring symptoms of anxiety and depression. Findings for YEBS were barely acceptable to support the three-factor measurement model (conduct problems, hyperactivity, attention problems) only after the identification and removal of a problematic item. The results of the investigation of psychometric properties of methods provide satisfactory evidence in favour of the Slovak version of the YIBS while addressing the need for rewording of the problematic YEBS item.
Objectives. Fear of the new coronavirus, as an emotional response to a pandemic situation that has plagued the world since early 2020, has many implications for the behaviour and psy-chological experiences of the population. To measure the fear of coronavirus a 7-item Fear of COVID-19 Scale (FCV-19S) was developed, now successfully used in more than 20 coun-tries around the world. This study deals with the verification of psychometric characteristics of the Slovak version of FCV-19S, focusing on its factor structure, measurement invariance with respect to gender, reliability in terms of internal consistency, and convergent validity based on structural equation modeling (SEM) and based on the relationship to related constructs of anxi-ety, depression, and stress.Sample and settings. Data were collected on-line (N=744; aged 17–78) during the ongoing coronavirus pandemic in Slovakia.Along with FCV-19S, World Health Organization-Five Well-Being Index, Perceived Stress Scale, and Coronavirus Anxiety Scale were administered to the respondents.Results. The results of the confirmatory factor analysis supported the two-factor structure of the instrument with two subscales, Emotional and Physiological Symptoms. The FCV-19S has proven to be a gender-invariant tool, so it can be used to compare fear experiences in men and women. The results further indicate good inter-nal consistency and convergent validity of the Slovak version of the scale.Limitations. Measurement invariance of FCV-19S across age, education or ethnic groups was not tested in the present study. Stability of the scores over time was also not examined due to cross-sectional design. The study is limited by online data collection and convenience sam-pling method. and Ciele. Strach z nového koronavírusu ako emo-cionálna reakcia na pandemickú situáciu, ktorá sužuje svet už od začiatku roka 2020, má mnoho súvislostí so správaním a prežívaním obyvateľ-stva. Na jeho zaznamenávanie bola odborníkmi vyvinutá 7-položková škála Fear of COVID-19 Scale (FCV-19S), ktorá je úspešne využívaná vo viac ako dvadsiatich krajinách sveta. Táto štúdia sa venuje overeniu psychometrických charak-teristík slovenskej verzie FCV-19S, pričom sa zameriava na overenie jej faktorovej štruktúry, invariancie merania vzhľadom na pohlavie, re-liability v zmysle vnútornej konzistencie, kon-vergentnej validity v zmysle štrukturálneho modelovania (SEM) a na základe vzťahu s prí-buznými premennými úzkosťou, depresivitou a stresom. Výskumný súbor ametódy. Zber dát prebie-hal online (N = 744; vek 17–78 rokov) počas prebiehajúcej pandémie koronavírusu na Slo-vensku. Okrem FCV-19S boli respondentom administrované WHO-5 Index osobnej pohody, Škála vnímaného stresu (PSS-10) a Škála úz-kosti z koronavírusu (CAS).Výsledky. Výsledky konfirmačnej faktorovej analýzy podporili dvojfaktorovú štruktúru ná-stroja s dvomi subškálami Emocionálne a Fy-ziologické symptómy. FCV-19S sa ukázal ako nástroj invariantný vzhľadom na pohlavie, je ho preto možné využiť na porovnanie prežívaného strachu u mužov a žien. Výsledky ďalej pouka-zujú na dobrú vnútornú konzistenciu a konver-gentnú validitu slovenskej verzie škály. Limity. V štúdii nebola overovaná invariancia merania FCV-19S vzhľadom na vek, vzdelanie a etnicitu. Vzhľadom na prierezový dizajn ďalej nebola zisťovaná stabilita nástroja v čase. Štúdia je tiež limitovaná online zberom dát a príležitostným výberom výskumnej vzorky.
Podstatná první část článku se zabývá totalitou v jejích aspektech filozofických, sociologických a psychologických. Ve druhé části článku je demonstrován cíl a průběh tzv. normalizace na příkladu pražské filozofické fakulty UK.V článku se věnuje zvýšená pozornost fenoménu strachu jako základnímu předpokladu fungování totalitních systémů. Dále se upozorňuje na skutečnost, že prvky totalitarismu mají v sobě také režimy demokratické. Toho si všiml už před 90 lety Alexis de Tocqueville, francouzský historik a politik, když v polovině 19. století pobýval ve Spojených státech a studoval tamní právě se rodící demokratické zřízení. K jeho zásluhám patří mj. první pokusy o vymezení povahy demokratického despotismu. Ten je blíže vymezen jako destrukce lidské psychiky, rezignace člověka na výkon jeho svobodné vůle a další povahové vlastnosti, jako je sklon ke kvietizmu. Následující poměrně rozsáhlá část textu se týká problematiky hodnot. Výklad je přednostně založen na publikaci od brněnského právníka Vladimíra Čermáka. Logicky se věnuje prvořadá pozornost hodnotám svoboda, rovnost a spravedlnost. Filosofické hledisko je v článku zastoupeno pohledem filozofa Ladislava Tondla. Poslední část prvního dílu článku obsahuje přehled metod, užívaných psychology a sociology k empirickému zkoumání hodnotových orientací.Celá druhá část článku se opírá o důkladnou sociálněkulturní analýzu období tzv. "norma-lizace" (1969-89). Analýzu uskutečnili mladí historici FF UK v knize Náměstí Krasnoarmějců 2. Z této knihy o 400 stranách v tomto Souhrnu pokládá autor za velmi žádoucí přiblížit čtenářům následující text, který byl nazván (pouze pro účel tohoto článku) jako Poučení: Nežádoucím výsledkem normalizace je oslabení "zcela základní dovednosti intelektuálů, a to schopnosti formulovat obecnější stanoviska, která by mohla působit jako protipól přirozeně technokratického diskurzu větší části politických elit... Normalizace tak skutečně uspěla v jednom ze svých hlavních cílů, totiž nejen diskreditovat, ale zároveň zevnitř poddolovat stav kritického veřejného intelektuála. Politická proměna, kterou přinesl rok 1989, na tomto úspěchu normalizace nic nezměnila. I díky tomu vykazují dominantní myšlenkové vzorce v české společnosti dvacet let po sametové revoluci tak významnou kontinuitu s obdobím, které jí před-cházelo." (s. 375-376)., Totalitarianism and its philosophical, sociological and psychological aspects are a subject matter of a substantial first part of the article. The second part of the article is more specific, as it demonstrates the goals and the course of the so-called "normalization" on the example of the Faculty of Arts of the Charles University, Prague. A great deal of attention is devoted to the phenomenon of fear, which is a fundamental prerequisite of totalitarian systems. Further, it is pointed out that even democratic regimes possess some totalitarian elements, which has been pointed out already by Alexis de Tocqueville, the French historian who personally studied the nascent democratic regime in the 19th century United States. Among de Tocqueville’s merits are the first attempts to define the nature of democratic despotism. Democratic despotism is defined in terms of destruction of the human psyche, resignation to the exercise of one’s free will and such additional character traits, as the tendency to quietism (calm acceptance of things as they come). The following, relatively extensive part, is devoted to values. The explanation of values is based primarily on a publication by the Brno lawyer Vladimír Čermák. Logically, the values of freedom, equality, and justice receive the main attention. The philosophical perspective of the article is represented by views of the philosopher Ladislav Tondl. The first part of the article is concluded by an overview of methods which psychologists and sociologists use to empirically assess value orientations. The second part of the article deals with a thorough socio-cultural analysis of the so-called "normalization" period (1969-1989). Its analy-sis has been recently carried out by young historians of the Faculty of Arts of the Charles University and it resulted in a book listed in the References. In this Summary, the author considers it important to share the main message resulting from the analysis: Normalization resulted in the debilitation of "the fundamental ability of the intellectuals, i.e., of the ability to form generalized views, which could act as a counterpoint to the naturally (technocratic) discourse of the majority of political elites." Thus, normalization succeeded in one of its main goals, i.e., not only to discredit, but also to undermine the public intellectuals. The political change, brought about by the revolutionary year of 1989, did not take away fromnormalization accomplishment. That is one of the reasons why even two decades after the democratic Velvet Revolution, the dominant thought patterns in the Czech society still manifest a significant continuity with the preceding totalitarian period.”, Jan Srnec., and Obsahuje bibliografické odkazy
Data available in each EU member state regarding the numbers of people infected with Covid-19, tested for it and vaccinated against it suggest that Denmark has been one of the most successful ones, as it has (at least for now) managed to somewhat keep a balance between the protection of life and health and economic loss. The designated legal framework enabling the protection of public health was enacted within one day through an unprecedented emergency parliamentary ruling, though. Based on this act, all the necessary actions were taken for almost a year through implementing legislation and/or non-binding recommendation.
In this text, the grounds for the amendments of the Act on measures against infectious and other transmittable illnesses (Lov om foranstaltninger mod smitsomme og andre overførbare sygdomme), i.e. the amendments from 12th March 2020 and subsequently the new Act on epidemic are going to be analysed. Furthermore, the relevant legal regulation for protection of public health in times of epidemic in Denmark is going to be introduced in a way which also shows the main similarities and differences to the Czech legal regulation. and Z dostupných statistik ohledně počtu nakažených onemocněním covid-19, počtu testovaných a počtu očkovaných v jednotlivých zemích EU vychází Dánsko jako jeden z premiantů a jako země, jež (alespoň prozatím) zvládla vybalancovat ochranu životů a zdraví a ekonomické ztráty. Přitom zákonný rámec, jak chránit veřejné zdraví v zcela bezprecedentní situaci novodobé dánské historie v boji s epidemií onemocnění covid-19, byl přijat dánským parlamentem během jediného dne ve zrychleném legislativním režimu a veškerá následná opatření za účelem ochrany veřejného zdraví byla na jeho základě po dobu téměř 1 roku prováděna formou podzákonných nařízení, případně nezávazných doporučení.
V tomto textu budou analyzovány důvody, proč bylo dne 12. 3. 2020 přistoupeno k novelizaci zákona o opatřeních proti infekčním a jiným přenosným chorobám (Lov om foranstaltninger mod smitsomme og andre overførbare sygdomme) a následně k přijetí zákona o epidemiích (Lov om epidemier) a bude představena platná právní úprava relevantní pro ochranu veřejného zdraví v době epidemie v Dánsku tak, aby bylo možné její rámcové srovnání s českou právní úpravou.
Cíl. Cílem studie bylo popsat partnerské strachy typické pro období mladé dospělosti a zjistit, zda existují faktory, které predikují výskyt a intenzitu partnerských strachů v tomto období. Vzorek. Vzorek tvořilo 407 respondentů z longitudinálního projektu „Cesty do dospělosti“ (81 % žen, průměrný věk = 23,53 let; SD = 1,48; Min = 18,7, Max = 33). Metoda. Data byla získávána pomocí online dotazníků. Výpovědi o partnerských straších byly získávány metodou volných výpovědí. Dále byly administrovány tyto dotazníky- ECR-RS, QMI, Ex-bond. Výsledky. Volné výpovědi o subjektivně prožívaných straších byly kategorizovány do sedmi kategorií za pomoci tematické analýzy (Strachy z rozchodu, ze samoty, z nenalezení partnera, z partnerských neshod, s pochybnostmi o sobě v partnerství, z nevěry a generalizované partnerské strachy). Z výsledků regresní analýzy vyplývá, že existuje vztah mezi výskytem partnerských strachů, prožitkem rozchodu a vazbovou úzkostností k partnerovi. Dále byl detekován vztah mezi intenzitou partnerských strachů a pohlavím, existencí partnerského vztahu a opět vazbovou úzkostností k partnerovi. Limity. Limitem studie bylo především složení výzkumného souboru, kde byl významný nepoměr mužů a žen, vysokoškoláků a pracujících a také větší podíl respondentů starší věkové skupiny. and Objectives. The study aims at describe partnership fears in the young adulthood period and to examine the relationship between some factors (age, gender, attachment, break up, relationship with a partner) and presence and intensity of partnership fears. Sample. Overall, this study was participated in by 407 respondents from the longitudinal project “Cesty do dospělosti” (81% of women, the average age of the respondents was 23.53 years SD = 1,48; Min = 18,7, Max = 33). Method. Questionnaires were collected on-line (QMI, ECRRS, Ex-Bond). Partnerships fears were collected by open-ended questions on fears. Results. The open-ended answers were categorized by using thematic analysis, into 7 categories (Fear of breaking up, of remaining alone, of not finding a partner, of partners disagreements, fears associated with a sense of the incompetence in partnership, of infidelity and generalized partnership fears). Multiple regression analysis indicated that the anxious attachment dimension to the partner and the experience of break up were found to be significant predictors of the presence of partnership fears. The gender, the existence of partnership and attachment anxiety to the partner were found to be significant predictors of the intensity of partnership fears. Limits. The study impact is limited by the sample structure. The sample was over-represented by women, students and respondents of older age group.