Táto štúdia prináša poznatky z oblasti subjektívnej pohody so zameraním na hodnoty a ciele. Na vzorke 234 vysokoškoláčok (89.7%) a vysokoškolákov (10.3%) z Pedagogickej fakulty PU v Prešove bol overovaný vzťah kongruencie a inkongruencie hodnôt a cieľov k subjektívnej pohode. Priemerný vek respondentov bol 21.1 rokov, so štandardnou odchýlkou 1.23. Výskumnými nástrojmi boli Dotazník hodnotových orientácií (PVQ 40), pre účely výskumu zostavený dotazník na zisťovanie cieľov, Škála emocionálnej habituálnej subjektívnej pohody (SEHP) a Škála celkovej životnej spokojnosti (CZS). Z analýzy výsledkov vyplýva, že osoby s kongruentnými hodnotami a cieľmi prežívali väčšiu subjektívnu pohodu ako osoby s inkongruentnými hodnotami a cieľmi, pričom rozdiely boli vysoko signifikantné pre afektívnu oblasť (pozitívne prežívanie a negatívne prežívanie), ako aj pre kognitívnu oblasť subjektívnej pohody (spokojnosť so životom).
This article concentrates on development of the mutual relations between ethics of technology (taken as a philosophical discipline) and so called technology assessment (as a branch dealing with multi- and transdisciplinary socio-scientific issues). It shows both identical and different signs of the interactions on examples taken from Germany and from the Czech Republic. Discussion on technology in Germany is noted for its strong moral charge - we can find here both enthusiasm for technology as well as very clean cut anti-technology attitudes. As for the Czech environment, there comes to mutual mixing of various attitudes - we can trace here inspiration taken from other countries - for example from France. The original contribution of the Czech way of thinking in the field of philosophy on technology in relation to ethics represents also so called conception of laboretism. Globally said, it appears that disputes over technology have their cause in various ethical attitudes of interested stakeholders. But different conceptions of what is and/or what is not ethical can be and should be analysed by rational means. Various practical objectives of the social technology assessment should not displace ethics in technology as a methodology of discursive management of technology conflicts. Scientific consultancy has to comprise both its descriptive and prescriptive aspects. It gives a new sense to interdisciplinary co-operation among various scientific disciplines and science and technology ethics. and Petr Machleidt.
Článok pojednáva o možnosti chápať dimenzieinternalita/externalita pri vysvetľovanínezamestnanosti ako dve nezávislé atribučné charakteristiky. Na základe faktorovej analýzy možných príčin nezamestnanosti bol identifikovaný interný a externý faktor vysvetľovania, ktoré umožnili vymedziť štyri typy nezamestnaných: 1. umiernený (nízky interný aj externý faktor); 2. externý; 3. interný; 4. ambivalentný (vysoký externý aj interný faktor). Vzájomnásúvislosť dĺžky nezamestnanosti a vysvetľovaniajej príčin ukázala, že dlhodobo nezamestnaní majú tendenciu vidieť ako závažnejšie interné aj externé príčiny, a že z metodologického pohľadu má význam skúmať tieto dve dimenzie, poskytujúce diferencovanejší pohľad na dynamiku kauzálnych atribúcií. Najrizikovejší typ nezamestnaného sa spája s ambivalentnými atribúciami, akcentujúci bezvýchodiskovosť zosituácie, začarovaný kruh sebaobviňovania a obviňovania spoločenských pomerov.
Cieľom výskumu bolo porovnať hodnoty a sebahodnotenie u dospievajúcich vyrastajúcich v centrách pre deti a rodinu (CDR) a u dospievajúcich vyrastajúcich v úplných rodinách. Výskumný súbor pozostával zo 63 dospievajúcich z centier pre deti a rodinu a 94 dospievajúcich z úplných rodín vo veku 15 – 20 rokov (M = 16,9; SD = 1,32). Na zistenie sebahodnotenia bola použitá Rosenbergova škála sebahodnotenia [RSES – Rosenberg Self-Esteem Scale, Rosenberg, 1965] a na zistenie hodnôt bol použitý Schwartzov dotazník hodnôt [PVQ – Portrait Value Questionnaire, Schwartz et al., 2001]. Zistili sme, že existuje štatisticky významný rozdiel medzi výskumnými skupinami v hodnotách univerzalizmus (p < 0,001; d = 0,95), sebariadenie (p < 0,001; d = 0,8), konformita (p < 0,05; d = 0,34), bezpečnosť (p < 0,01; d = 0,5) a benevolencia (p < 0,001; d = 0,587), zatiaľ čo pri hodnotách moc, úspech, stimulácia, hedonizmus a tradícia sme signifikantný rozdiel nezaznamenali. Adolescenti vyrastajúci v rodinách dosahovali vyššie skóre ako adolescenti vyrastajúci v centrách pre deti a rodinu v hodnotách univerzalizmus, sebariadenie, konformita, bezpečnosť a benevolencia. Pri sebahodnotení u dospievajúcich z centier pre deti a rodinu a u dospievajúcich vyrastajúcich v úplných rodinách bol zaznamenaný štatisticky významný rozdiel (p < 0,01; d = 0,461), pričom adolescenti vyrastajúci v centrách pre deti a rodiny dosahovali vyššie skóre. and The goal of this research was to compare values and self-esteem between adolescents growing up in the centres for children and families and adolescents growing up in complete families. The sample consisted of 63 adolescents from the centres for children and families and 94 adolescents from complete families, all of them aged from 15 to 20 (M = 16,9; SD = 1,32). To identify self-esteem, RSES – Rosenberg SelfEsteem scale (1965) was used and to identify values, PVQ – Portrait Value Questionnaire by Schwartz et al. (2001) was used. We discovered that there are significant differences between research groups in values universalism (p < 0,001; d = 0,95), self-direction (p < 0,001; d = 0,8), conformity (p < 0,05; d = 0,34), security (p < 0,01; d = 0,5) and benevolence (p < 0,001; d = 0,587), while we did not find statistically significant (p > 0,05) difference between groups in values: power, success, stimulation, hedonism and tradition. Adolescents growing up in families scored higher than adolescents growing up in centres for children and families in values universalism, self-direction, conformity, security and benevolence. We find a significant difference in self-esteem (p < 0,01; d = 0,461) between adolescents growing up in centres for children and family and those from complete families, whereas adolescents growing up scored higher.
Tento článek z pozůstalosti profesora Ladislava Tondla poukazuje na to, že hodnoty představují neodmyslitelný kontext komunikace a rozhodování. Vychází z předpokladu, že každý komunikační akt se odehrává za jistých okolností a podmínek, ve spojení se zjištěnou problémovou situací a ve vztazích s určitými potřebami a cíli a směry naší činnosti. Součástí těchto podmínek je soubor vlivů a okolností, které lze charakterizovat jako hodnotová atmosféra. Tato atmosféra a s ní spojené faktory mohou modifikovat význam dané komunikace, a to nejen v sémantickém smyslu, ale také ve smyslu relevance, důležitosti a potřebnosti daného sdělení., This posthumously published article by professor Ladislav Tondl argues that values present a necessary context of communication and decision making. Every communication act takes place under particular circumstances and conditions, in relation with an identified problematic situation and the corresponding needs and intentions or goals. A part of these conditions is made up of influences and circumstances that can be described as value environment. This environment can modify meaning of communication not only semnatically, but also in terms of relevance, importance and necessity of the message., and Ladislav Tondl.
Článek se zabývá problematickou politické korektnosti ve vztahu k feministické fi losofi i vědy. Zaměřuje pozornost na užší pojem politické korektnosti – hodnotově motivovanou nekorektní práci s fakty. Konstatuje, že navzdory explicitnímu soustředění feministických autorek a autorů na význam hodnot v projektu vědy nelze chápat feministickou fi losofi i vědy jako politicky korektní nebo jako vybízení k politicky korektní vědě. Naopak se politicky korektní argumentace v tomto užším smyslu mohou dopou- štět i práce vystupující proti feministické či politicky korektní agendě ve vědě., The paper deals with the question of political correctness with respect to feminist philosophy of science. It focuses on a narrower notion of political correctness – treating facts incorrectly due to value motives. It finds that despite the feminist authors’ explicit focus on the importance of values in the scientifi centerprise, feminist philosophy of science cannot be understood as politically correct or as promoting politically correct science. On the other hand, politically correct arguments (in this narrower sense) can be used also by works speaking against the feminist or politically correct agenda in science., and Ondřej Beran.
Osobní přesvědčení, hodnoty a profesní etika jsou nedílnou součástí práce psychologů/ psychoterapeutů. Při řešení etických dilemat si nevystačíme s pouhou aplikací etických principů a zásad, ale je nutné vzít v úvahu psychologické pozadí etických postojů psychologa/psychoterapeuta. V textu se autor snaţí zdůraznit, ţe etické uvaţování, principy a rozhodování jsou ovlivňovány jak osobnostními faktory, tak dynamikou vědomých i nevědomých procesů. Jako nezbytnost vidí vlastní výcvikovou zkušenost psychologů/psychoterapeutů. and Personal conviction, values and professional ethics are an inseparable part of psychologists´/psychotherapists´ work. At solving ethical dilemmas, a mere application of ethical principles and standards is not sufficient and the psychological background of ethical stances of the psychologist/psychotherapist must be taken into consideration. In the text, the author tries to accentuate, that ethical consideration, principles and decision-making are influenced by personality factors as well as by the dynamics of conscious and unconscious processes. In his view, the psychologists´/psychotherapists´ own training experience is necessary.
For any positive integer k ≥ 3, it is easy to prove that the k-polygonal numbers are an(k) = (2n+n(n−1)(k−2))/2. The main purpose of this paper is, using the properties of Gauss sums and Dedekind sums, the mean square value theorem of Dirichlet L-functions and the analytic methods, to study the computational problem of one kind mean value of Dedekind sums S(an(k)ām(k), p) for k-polygonal numbers with 1 ≤ m, n ≤ p − 1, and give an interesting computational formula for it., Jing Guo, Xiaoxue Li., and Obsahuje seznam literatury
Podstatná první část článku se zabývá totalitou v jejích aspektech filozofických, sociologických a psychologických. Ve druhé části článku je demonstrován cíl a průběh tzv. normalizace na příkladu pražské filozofické fakulty UK.V článku se věnuje zvýšená pozornost fenoménu strachu jako základnímu předpokladu fungování totalitních systémů. Dále se upozorňuje na skutečnost, že prvky totalitarismu mají v sobě také režimy demokratické. Toho si všiml už před 90 lety Alexis de Tocqueville, francouzský historik a politik, když v polovině 19. století pobýval ve Spojených státech a studoval tamní právě se rodící demokratické zřízení. K jeho zásluhám patří mj. první pokusy o vymezení povahy demokratického despotismu. Ten je blíže vymezen jako destrukce lidské psychiky, rezignace člověka na výkon jeho svobodné vůle a další povahové vlastnosti, jako je sklon ke kvietizmu. Následující poměrně rozsáhlá část textu se týká problematiky hodnot. Výklad je přednostně založen na publikaci od brněnského právníka Vladimíra Čermáka. Logicky se věnuje prvořadá pozornost hodnotám svoboda, rovnost a spravedlnost. Filosofické hledisko je v článku zastoupeno pohledem filozofa Ladislava Tondla. Poslední část prvního dílu článku obsahuje přehled metod, užívaných psychology a sociology k empirickému zkoumání hodnotových orientací.Celá druhá část článku se opírá o důkladnou sociálněkulturní analýzu období tzv. "norma-lizace" (1969-89). Analýzu uskutečnili mladí historici FF UK v knize Náměstí Krasnoarmějců 2. Z této knihy o 400 stranách v tomto Souhrnu pokládá autor za velmi žádoucí přiblížit čtenářům následující text, který byl nazván (pouze pro účel tohoto článku) jako Poučení: Nežádoucím výsledkem normalizace je oslabení "zcela základní dovednosti intelektuálů, a to schopnosti formulovat obecnější stanoviska, která by mohla působit jako protipól přirozeně technokratického diskurzu větší části politických elit... Normalizace tak skutečně uspěla v jednom ze svých hlavních cílů, totiž nejen diskreditovat, ale zároveň zevnitř poddolovat stav kritického veřejného intelektuála. Politická proměna, kterou přinesl rok 1989, na tomto úspěchu normalizace nic nezměnila. I díky tomu vykazují dominantní myšlenkové vzorce v české společnosti dvacet let po sametové revoluci tak významnou kontinuitu s obdobím, které jí před-cházelo." (s. 375-376)., Totalitarianism and its philosophical, sociological and psychological aspects are a subject matter of a substantial first part of the article. The second part of the article is more specific, as it demonstrates the goals and the course of the so-called "normalization" on the example of the Faculty of Arts of the Charles University, Prague. A great deal of attention is devoted to the phenomenon of fear, which is a fundamental prerequisite of totalitarian systems. Further, it is pointed out that even democratic regimes possess some totalitarian elements, which has been pointed out already by Alexis de Tocqueville, the French historian who personally studied the nascent democratic regime in the 19th century United States. Among de Tocqueville’s merits are the first attempts to define the nature of democratic despotism. Democratic despotism is defined in terms of destruction of the human psyche, resignation to the exercise of one’s free will and such additional character traits, as the tendency to quietism (calm acceptance of things as they come). The following, relatively extensive part, is devoted to values. The explanation of values is based primarily on a publication by the Brno lawyer Vladimír Čermák. Logically, the values of freedom, equality, and justice receive the main attention. The philosophical perspective of the article is represented by views of the philosopher Ladislav Tondl. The first part of the article is concluded by an overview of methods which psychologists and sociologists use to empirically assess value orientations. The second part of the article deals with a thorough socio-cultural analysis of the so-called "normalization" period (1969-1989). Its analy-sis has been recently carried out by young historians of the Faculty of Arts of the Charles University and it resulted in a book listed in the References. In this Summary, the author considers it important to share the main message resulting from the analysis: Normalization resulted in the debilitation of "the fundamental ability of the intellectuals, i.e., of the ability to form generalized views, which could act as a counterpoint to the naturally (technocratic) discourse of the majority of political elites." Thus, normalization succeeded in one of its main goals, i.e., not only to discredit, but also to undermine the public intellectuals. The political change, brought about by the revolutionary year of 1989, did not take away fromnormalization accomplishment. That is one of the reasons why even two decades after the democratic Velvet Revolution, the dominant thought patterns in the Czech society still manifest a significant continuity with the preceding totalitarian period.”, Jan Srnec., and Obsahuje bibliografické odkazy