Článek předkládá výsledky aplikace teorií D. Winnicotta a K. Horneyové na data získaná analýzou textů českého kolaboranta druhé světové války Emanuela Moravce. Analyzovány byly Moravcovy texty a přednášky vydané knižně v období mezi lety 1918 a 1943 o celkovém rozsahu 4062 stran. Data byla doplněna a dána do vztahu s událostmi Moravcova života, jak byly zaznamenány v jeho biografiích. Aplikací teorie objektních vztahů a neopsychoanalýzy na získaná data článek demonstruje: a) využitelnost hlubinných teorií pro anaýzu dat historické povahy; b) konkrétní poznatky získané využitím uvedených teorií; c) možnosti psychobiografie pro vysvětlení jednání historicky významných osob. and The paper discusses the results of the application of the theories of D. Winnicott and K. Horney on historical data. The data was acquired by analysis of the book texts published in the range of 1918 and 1943 by Emanuel Moravec – a Czech collaborator in World War II. The total number of pages of the analyzed materials counts as 4062. The data was completed by the major life events of Moravec, as they were pictured in his biographies. Using the object-related and neo-psychoanalysis theories the paper outlines: a) possibilities of application of the depth theories on historical data; b) results acquired by application of the mentioned theories; c) possibilities of psychobiography to explain the behaviour of historical popular figures.
Dodržování protiepidemických opatření určuje, jak se společnost vypořádá s pandemií nového koronaviru. K objasnění, proč někteří lidé opatření nedodržují, využíváme teorii osobních konstruktů. Ta předpokládá, že stresující události v pandemii invalidizují do té doby smysluplný obraz světa (konzistentní konstruování). Pokud se jedinec snaží invalidizované konstruování zachovat místo jeho změny, uplatňuje strategii hostility – například devalvuje informace a názory, které jsou s jeho/jejím konstruováním nekompatibilní. Tím dochází k upevňování nedůvěřivých postojů vůči institucím a k nerespektování opatření, která vyhlašují. Tento model konfrontujeme s informacemi z rozhovorů s 20 respondenty. Analýza dospěla k pěti kategoriím, které odráží, jak respondenti pandemické situaci rozumí: zodpovědnost, kritika, odstup, produktivní dialog, neproduktivní dialog. Respondentky z kategorie „kritika“ čelily výrazným stresujícím/invalidizujícím změnám. Své kritické postoje k protiepidemickým opatřením udržovaly prostřednictvím hostilního pohledu na osoby s jiným názorem a prostřednictvím nedůvěry v instituce a média. Většina ostatních respondentů opatření dodržovala. Ve svém pohledu na pandemickou situaci brali v potaz různé perspektivy, neuplatňovali hostilní pohled a vyjadřovali určité porozumění lidem s jinými názory. Hostilita tedy může být základním neadaptivním mechanizmem k udržení smysluplného obrazu světa v nepřehledné pandemické době, která však vede k nedůvěře, společenské polarizaci a nedodržování opatření. and Non-adherence to public health measures determines how society copes with the new coronavirus pandemic. In this study, we apply the personal construct theory to answer why some people comply with anti-epidemic measures. The theory assumes that stressful events in the pandemic situation invalidate an individual’s worldview (individual’s construing). If the individual attempts to maintain this construing instead of its reconstruction, s/he may apply the hostility strategy. For example, s/he dismisses information or opinions that are incompatible with his/her original construing. This leads to an elaboration of distrust and critical attitudes towards institutions and to non-compliance with measures they order. We investigate this model by an interview analysis with 20 respondents. The analysis yielded five categories showing how respondents construe the pandemic situation: responsibility, criticism, distance from the subject, productive dialogue, and unproductive dialogue. Respondents from the category “criticism” were facing substantial stressful/invalidating changes. They maintained their critical attitude towards anti-epidemic measures through a hostile view of those with differing opinions and a strong distrust in institutions and media. The other respondents mostly complied with the measures. In their construing of the pandemic situation, they took different perspectives into the account, did not experience hostility, and expressed some degree of understanding to people with different opinions. Thus, hostility could be a fundamental psychological principle to preserve a meaningful worldview in times of the pandemic. Hostility, however, leads to distrust, opinion polarization, and non-compliance with anti-epidemic measures.
Cieľom štúdie bolo preskúmať koreláty jazykovej emocionality a verbálneho vyjadrenia emócií u bilingválnych osôb pomocou analýzy prierezu výskumných štúdií. Materinský jazyk (L1) sa vyznačuje väčšou jazykovou emocionalitou v porovnaní s ďalším bilingvistom ovládaným jazykom (L2). Emocionálna sila jazyka koreluje s vekom osoby v čase jeho osvojenia, emocionálnymi skúsenosťami pri jeho osvojení a špecifickým kultúrnym kontextom. Jazyk s väčšou emocionálnou silou sa používa na verbálne vyjadrenie emocionálnych zážitkov najmä v emocionálne nabitých situáciách a v prípade pozitívnej valencie prežívaných emócií. V prípade negatívnej valencie sa preferuje menej emocionálny jazyk, ktorý ponúka odstup od emocionálneho prežívania. Bilingvista v terapeutickom vzťahu môže spontánne či účelne prepínať medzi ovládanými jazykmi s cieľom regulovať intenzitu emocionálneho prežívania. Hoci terapia bilingválneho klienta predstavuje výzvu i pre profesionála, očakáva sa rešpektovanie zmien jazykového prejavu na strane klienta a cielená práca s jazykovým kontextom na strane terapeuta., The aim of this study is to examine the correlates of language emotionality and the verbal expression of emotions in bilingual persons by analysing a selection of research studies. In comparison with another language spoken by a bilingual, the mother tongue is characterised by a greater emotional charge. The emotional power of a language correlates with the age of the person and their emotional experience at the time of its learning as well as the specific cultural context. The language with a greater emotional charge is used to verbally express emotional experiences, specifically in emotionally charged situations and in the case of positive valence of experienced emotions. On the other hand, in the case of negative valence, the less emotional language that offers distance from emotional experience is preferred. In a therapeutic relationship, a bilingual can spontaneously or purposefully switch between languages in order to regulate the intensity of emotional experience. Although therapy with a bilingual client can be challenging for the professional, too, respect for changes in language expression on the part of the client and targeted work with the language context on the part of the therapist are expected., Kinga Izsóf Jurásová, Linda Kissová., and Obsahuje bibliografické odkazy
The aim of this work is to draw attention to some bioethical difficulties associated with the topic of transsexuality and self-acceptance, especially in children and adolescents. More and more young people with sexual dysphoria are seeking medical attention.For adolescents, the subject of transgender is very topical, especially in the context of finding and accepting oneself and one's physicality. Advances in medicine and approved laws make it possible to start a gender reassignment at a very early age.Some data suggests a beneficial effect of hormone therapy on the later life of transgender people who underwent treatment as adolescents, compared to those who started treatment at a later age.At the same time, a possible connection with posts on social networks about the change of gender and the number of juveniles who apply for a change of gender identity after watching them is shown. The identification of basic problems and expert insight into this topic in educational materials or counseling in schools should contribute to raising awareness of this issue in public space and thus mitigate some of the negative effects of social networks on the growing number of adolescents with sexual dysphoria. These steps would help both children and their carers to find their way around the issue with sufficient respect for the possible diversity of the human population, while taking into account all possible causes of sexual dysphoria. There is a need to develop a methodological approach to how to pass on the situation regarding gender identity awareness to target groups and to find a line between accepting oneself and finding solutions to one's other problems. and Cílem této práce je upozornit na některé bioetické obtíže spojené s tématem transsexuality a přijetí sebe sama, a to především u dětí a dospívajících. Stále více mladých lidí s pohlavní dysforií vyhledává lékařskou pomoc. U mladistvých a dospívajících je téma transgenderu velmi aktuální, zejména v kontextu nalézání a přijetí sebe sama a své tělesnosti. Pokroky v medicíně a schválené zákony umožňují začít změnu pohlaví již ve velmi raném věku.Některá data naznačují příznivý vliv hormonální terapie na pozdější život transgender osob, kterou podstoupili léčbu jako mladiství, ve srovnání s těmi, kteří léčbu zahájili v pozdějším věku. Zároveň se ukazuje možná souvislost s příspěvky na sociálních sítích o změně pohlaví a počtu mladistvých, kteří po jejich zhlédnutí o změnu pohlavní identity žádají. Identifikace základních problémů a odborný náhled na toto téma zpracovaný do edukačních materiálů či poradenství ve školách by měly přispět ke zvýšení povědomí o této problematice ve veřejném prostoru a zmírnit tak některé negativní dopady sociálních sítí na vzrůstající počet mladistvých s pohlavní dysforií. Tyto kroky by pomohly zorientovat se v daném tématu jak dětem, tak jejich pečujícím osobám vidět případný problém s dostatečným respektem k možné diverzitě lidské populace, a zároveň zohlednit všechny možné příčiny pohlavní dysforie. Je třeba rozpracovat metodický přístup jak situaci ohledně povědomí o poruchách pohlavní identity předat cílovým skupinám a nalézt hranici mezi přijetím sebe sama a hledáním řešení svých problémů v jinakosti.
A premature birth is still a topical issue around the world. Despite advanced health care, prema-ture infants show a wide range of health com-plications that affect their development with varying degrees of intensity. The problems most associated with cognitive and motor develop-ment include sensory organs and brain dam-ages. However, the psychomotor development of premature infants may be impaired even if such neurosensory impairment is not present and it may go in different directions. The aim of this work is to provide an overview of possible trajectories of cognitive and motor development in premature children and to point out the need for interdisciplinary long-term care for these in-dividuals. and Problematika předčasného porodu je ve světě stále stěžejním tématem, protože i navzdory pokročilé zdravotní péči vykazují předčasně narozené děti široké spektrum zdravotních kom-plikací, které s různou mírou intenzity ovlivňují jejich vývoj. K problémům nejčastěji spjatým s kognitivním a motorickým vývojem se řadí poškození smyslových orgánů a mozku. Psycho-motorický vývoj nedonošených dětí může však být narušen i v případě, že není takovéto neuro-senzorické postižení přítomno a může se ubírat různými směry. Cílem této práce je poskytnout přehled možných trajektorií kognitivního a mo-torického vývoje u předčasně narozených dětí a poukázat tak na nezbytnost interdisciplinární dlouhodobé péče o tyto jedince.