Search

Start Over Subject stres

2. Hypoplasie zubní skloviny jako nespecifický marker stresu u obyvatel ze Znojma-Hradiště. (Srovnání středověké a novověké populace) /

Creator:
Jarošová, Ivana,
Subject:
zuby, antropologie, fyziologie, stres, české země 895/906-1197, české země 1526-1792, and choroby, epidemie
Language:
Czech
Description:
Dental enamel hypoplasia as an indicator of non-specific stress in population from Znojmo-Hradiště (a comparison between medieval and modern time population).
Rights:
unknown

3. Jak souvisí stres, nedůvěra a nedodržování protiepidemických opatření? - Konstruktivistický pohled na negativní jevy pandemické doby

Creator:
Filip, Miroslav, Kovář, Dominik, Jalůvková, Michaela, Jakalová, Laura, Kebrlová, Nikola, Kocyan, Jakub, Látalová, Kamila, Poulová, Angelika, Sochová, Ivana, Uvírová, Kamila, and Brtinský, Patrik
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
covid-19, stres, nedůvěra, společenská polarizace, nedodržování opatření, socialita, teorie osobních konstruktů, COVID-19, stress, distrust, societal polarization, non-compliance, sociality, and personal construct theory
Language:
Czech
Description:
Dodržování protiepidemických opatření určuje, jak se společnost vypořádá s pandemií nového koronaviru. K objasnění, proč někteří lidé opatření nedodržují, využíváme teorii osobních konstruktů. Ta předpokládá, že stresující události v pandemii invalidizují do té doby smysluplný obraz světa (konzistentní konstruování). Pokud se jedinec snaží invalidizované konstruování zachovat místo jeho změny, uplatňuje strategii hostility – například devalvuje informace a názory, které jsou s jeho/jejím konstruováním nekompatibilní. Tím dochází k upevňování nedůvěřivých postojů vůči institucím a k nerespektování opatření, která vyhlašují. Tento model konfrontujeme s informacemi z rozhovorů s 20 respondenty. Analýza dospěla k pěti kategoriím, které odráží, jak respondenti pandemické situaci rozumí: zodpovědnost, kritika, odstup, produktivní dialog, neproduktivní dialog. Respondentky z kategorie „kritika“ čelily výrazným stresujícím/invalidizujícím změnám. Své kritické postoje k protiepidemickým opatřením udržovaly prostřednictvím hostilního pohledu na osoby s jiným názorem a prostřednictvím nedůvěry v instituce a média. Většina ostatních respondentů opatření dodržovala. Ve svém pohledu na pandemickou situaci brali v potaz různé perspektivy, neuplatňovali hostilní pohled a vyjadřovali určité porozumění lidem s jinými názory. Hostilita tedy může být základním neadaptivním mechanizmem k udržení smysluplného obrazu světa v nepřehledné pandemické době, která však vede k nedůvěře, společenské polarizaci a nedodržování opatření. and Non-adherence to public health measures determines how society copes with the new coronavirus pandemic. In this study, we apply the personal construct theory to answer why some people comply with anti-epidemic measures. The theory assumes that stressful events in the pandemic situation invalidate an individual’s worldview (individual’s construing). If the individual attempts to maintain this construing instead of its reconstruction, s/he may apply the hostility strategy. For example, s/he dismisses information or opinions that are incompatible with his/her original construing. This leads to an elaboration of distrust and critical attitudes towards institutions and to non-compliance with measures they order. We investigate this model by an interview analysis with 20 respondents. The analysis yielded five categories showing how respondents construe the pandemic situation: responsibility, criticism, distance from the subject, productive dialogue, and unproductive dialogue. Respondents from the category “criticism” were facing substantial stressful/invalidating changes. They maintained their critical attitude towards anti-epidemic measures through a hostile view of those with differing opinions and a strong distrust in institutions and media. The other respondents mostly complied with the measures. In their construing of the pandemic situation, they took different perspectives into the account, did not experience hostility, and expressed some degree of understanding to people with different opinions. Thus, hostility could be a fundamental psychological principle to preserve a meaningful worldview in times of the pandemic. Hostility, however, leads to distrust, opinion polarization, and non-compliance with anti-epidemic measures.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

4. Paliativní péče a riziko syndromu vyhoření

Creator:
Kupka, Martin
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
syndrom vyhoření, paliativní péče, stres, prosociální aktivita, pomáhající profese, burnout syndrome, palliative care, stress, prosocial activity, and helping career
Language:
Czech
Description:
Negativní vliv tíživé prosociální aktivity, byl předmětem řady psychologických výzkumů. Péče o staré lidi, nevyléčitelně nemocné, umírající se za určitých okolností může stát značně zatěžující činností, jejíž důsledky se mohou projevit v oblasti zdraví poskytovatele této péče. Péče o umírajícího člověka nebo člověka starého, imobilního, často s postupující demencí, je pro pečujícího velmi náročná. Péče o chronicky nemocné, nevyléčitelně nemocné, se může stát dlouhodobě zatěžující aktivitou. Péče o umírajícího pacienta, práce s rodinnými příslušníky, kterým umírá jejich bližní, je situací extrémní zátěže. Vypjaté emoční reakce, zvláště hněv, různé formy agrese, jsou situace, které se zvládají velmi obtížně. Obecně lidé, kteří se angažují v pomáhajících profesích, jsou díky tomuto faktu ohroženi ve všech oblastech zdraví – fyzické, psychické i sociální. Poskytování péče nevyléčitelně nemocným je situací značné dlouhodobé zátěže – říkáme jí chronický stres. Působení chronického stresu jakékoli kvality může mít na člověka poměrně negativní vliv. Výzkumy naznačují, že v pozadí mnoha nemocí je přítomen faktor chronické, dlouhodobé zátěže – kardiovaskulární onemocnění, narušená funkce imunitního systému, nespecifické bolesti zad, onemocnění trávícího traktu. Samostatnou speciální problematikou je syndrom vyhoření. and The negative impact of the onerous prosocial activity has been examined in a great bulk of psychological research studies. Under certain conditions, taking care of the elderly, terminally ill, and the death ward might be quite a demanding activity. Its consequences may be reflected in the health condition of the care provider. Caring for a dying or an immobile elderly person, often with a progressive dementia, is very challenging for the provider. Servicing a chronically ill or terminally ill people might become a long-term burden. Servicing a dying person and working with his or her family relatives is an extremely burdening situation. The extreme emotional reactions, primarily anger and various kinds of rage, are unusually thorny to manage. Consequently, people that are engaged in helping these people are generally endangered in all spheres of their health, i.e. physical, mental and social. Providing care to terminally ill is burdensome in the long run. It is known as chronic stress. Any kind of chronic stress has a potentially negative impact on human beings. Previous research indicates that long-term chronic burden might cause cardiovascular diseases, disorders of immunity, non-specific backaches, and digestive disorders. The special issue is a burnout syndrome.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

5. Predictors of traumatic stress in nurses during the COVID-19 pandemic

Creator:
Rajčáni, Jakub, Vytykačová, Simona, Botíková, Viktória, and Šuhajdová, Barbora
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
COVID-19, stress, trauma, coping, nurses, pandémia covid-19, stres, and zdravotné sestry
Language:
Czech
Description:
Objectives. The global pandemic of COVID-19 represents a major stressor in the lives of health-care professionals. The present study investigat-ed experienced stress and self-reported trauma symptoms among Slovak nurses during the fall of 2020, aiming to describe the extent of expe-rienced stress and trauma, and explain the vari-ation in trauma symptoms using psychosocial predictors. Sample and settings. An online form measuring traumatic stress symptoms, social support, cop-ing strategies, sleep quality and overall experi-enced stress was distributed among nurses and other healthcare professionals. 565 participants responded between November 12th and Decem-ber 20th 2020. Statistical analyses. Several multiple linear re-gressions with demographic and psychosocial predictors were performed to explain variation in traumatic symptoms.Results. The present data shows that 83% of medical nurses perceived increased stress and more than 62% experienced trauma symptoms. Traumatic symptoms could be partly explained based on the participants’ age, perceived social support, and used coping strategies. Higher so-cial support and strategies of acceptance and positive reframing were related to fewer trauma symptoms, while avoidance strategies, such as self-distraction, self-blame, venting, and behav-ioral disengagement to more trauma symptoms. In line with the present findings, professional psychosocial support is important to alleviate stress and prevent traumatization in healthcare workers after the COVID-19 crisis.Limitations. Data were collected via an online form, with a sample consisting of mostly nurses and women lacking data on other medical pro-fessions and men. Finally, traumatic symptoms develop slowly, therefore it is not possible to measure their recovery at this point. and Globálna pandémia ochorenia covid-19 pred-stavuje závažný stresor v životoch zdravot-níckych pracovníkov. Táto štúdia skúmala prežívaný stres a traumatické symptómy u slo-venských zdravotných sestier počas jesene 2020, s cieľom popísať ich rozsah a vysvetliť variáciu v symptómoch traumy na základe psy-chosociálnych prediktorov. Zber dát prebiehal prostredníctvom online formulára distribuova-ného zdravotným sestrám. Súčasťou formulára boli škály na meranie symptómov traumatické-ho stresu (TSQ-10), prežívanej sociálnej opory (MSPSS), copingových stratégií (Brief COPE), kvality spánku (PSQI) a celkového prežívaného stresu (PSS-10). Počas zhoršujúcej sa druhej vlny pandémie, medzi 12. novembrom a 20. decembrom 2020 na formulár odpovedalo 565 zdravotných sestier. Na vysvetlenie variácie traumatických symptómov bolo vytvorených niekoľko lineárnych regresných modelov ob-sahujúcich demografické a psychosociálne prediktory. Získané dáta ukázali, že 83 % zdra-votných sestier vnímalo v danom období, že sú pod zvýšenou mierou stresu, a viac ako 62 % sa prejavovalo traumatickými symptómami. Traumatické symptómy možno čiastočne vy-svetliť na základe veku participantov, vnímanej sociálnej opory a použitých stratégií zvládania. Vyššia sociálna podpora a stratégie prijatia a pozitívneho prerámcovania súviseli s men-ším počtom traumatických symptómov, zatiaľ čo vyhýbavé stratégie, ako sú sebarozptýlenie, sebaobviňovanie, ventilovanie a odangažované správanie, súviseli s väčším množstvom trau-matických symptómov. Limitmi výskumu sú zber prostredníctvom online formulára, vzorka zložená prevažne zo sestier ženského pohlavia, bez údajov o iných zdravotníckych profesiách a o mužoch. Napokon, traumatické symptómy sa vyvíjajú pomaly, preto v tomto bode nie je možné zmerať ich zotavenie. V súlade so súčas-nými zisteniami je dôležitá odborná psychoso-ciálna podpora na zmiernenie stresu a preven-ciu traumatizácie zdravotníckych pracovníkov po kríze covid-19.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

6. Psychologické souvislosti výživy a zvládání stresu

Creator:
Čablová, Lenka
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
psychologie výživy, stres, makrobiotika, odolnost, smysl pro integritu, psychology of nutrition, stress, macrobiotics, hardiness, and sense of coherence
Language:
Czech
Description:
Experimentální a kazuistické studie prokázaly bezprostřední i dlouhodobé důsledky výživy na psychické zdraví a chování člověka. Tato srovnávací studie se zaměřila na zkoumání souvislostí mezi stravovacími zvyklostmi a zvládáním stresu. Výzkumné otázky zjišťovaly statistickou významnost rozdílů mezi lidmi stravujícími se makrobioticky a osobami stravujícími se způsobem většinové populace ve výsledcích dotazníku SOC (Antonovsky, 1993) a dotazníku PVS (Kobasa, 1985). Výzkumný soubor byl vybrán metodou kvót a činil 64 probandů. Kontrolní skupina byla sestavena metodou párování podle věku, pohlaví, vzdělání a stylu stravování. T – test pro dva nezávislé výběry ukázal statisticky signifikantní rozdíly ve výsledných celkových skórech dotazníku SOC (p<0,05) i dotazníku PVS (p<0,01). and Experimental and case studies proved immediate and long term effects of nutrition on human behavior and mental health. This comparative study focused on the connection between eating habits and coping with stress. Research questions identified statistically significant differences between people eating macrobiotics and those with majority eating habits in results of the Sense of Coherence Scale (Antonovsky, 1993) and Personal Views Survey (Kobasa, 1985). The research was done using the quota sample of university students of humanities (N = 64, 32 males, 32 females, age 20 - 30). The control group was composed with the method of pairing according to age, sex, education and dietary behavior. T-test for independent samples showed statistically significant differences in total scores of the Sense of Coherence Scale (p<0,05) and Personal Views Survey (p<0,01).
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

7. Psychometrické ověření české verze Škály vnímaného stresu

Creator:
Buršíková Brabcová, Dana and Kohout, Jiří
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
stres, Škála vnímaného stresu, psychometrie, reliabilita, validita, stress, Perceived Stress Scale, psychometrics, reliability, and validity
Language:
Czech
Description:
Problematice stresu je věnována značná pozornost. Proto je třeba mít k dispozici jednoduchý a přitom spolehlivý nástroj umožňující stanovit aktuální hladinu stresu. Cílem tohoto příspěvku je představit prvotní psychometrické ověření české verze Škály vnímaného stresu vyvinuté původně Cohenem v roce 1983, která je v tomto směru jednou z nejčastěji užívaných metod. Ověření dotazníku obsahujícího 10 položek bylo realizováno na vzorku zahrnujícím 358 respondentů z řad studentů vysokých škol. Statistické zpracování zahrnovalo mimo jiné i stanovení vnitřní konzistence dotazníku a konfirmační faktorovou analýzu. Česká verze dotazníku vykazovala vysokou míru vnitřní konzistence, když Cronbachovo alfa bylo 0,871. Konfirmační faktorová analýza potvrdila v literatuře preferovanou dvoufaktorovou strukturu dotazníku a ukázala, že uvedený model dosahuje vyhovujících výsledků v absolutních i relativních indexech shody modelu s daty stejně jako v indexech vystihujících úspornost modelu. Česká verze Škály vnímaného stresu je tak reliabilním a validním nástrojem umožňujícím měření aktuální hladiny vnímaného stresu. and Recently, a great attention has been devoted to stress. Thus, it is worth to have a simple and reliable tool measuring the current level of perceived stress. The aim of this paper is to present a validation of the Czech version of the Perceived Stress Scale which was developed by Cohen in 1983 and is a widely used instrument in this field. Verification of the questionnaire containing 10 items was carried out on a group of 358 university students. The statistical analysis included besides other things determination of the internal consistency and confirmatory factor analysis. The Czech version exhibited a high level of internal consistency with Cronbach´s alpha of 0.871. Confirmatory factor analysis revealed a two-factor structure preferred also in the literature and showed adequate values of both absolute and relative fit indices as well as indices of parsimony. The Czech version of the Perceived Stress Scale is valid and reliable instrument enabling measurement of perceived stress.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Výzkum strategií zvládání stresu a jejich vztah k dalším charakteristikám u řidičů záchranné služby

Creator:
Horáková, Miroslava
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
stres, copingové strategie, aspirační úroveň, typy temperamentu, stress, coping strategies, level of aspiration, and types of temperament
Language:
Czech
Description:
Cílem této práce je popsat, které strategie zvládání stresu používají řidiči sanitek a jaký je vztah těchto strategií k jiným proměnným (typ temperamentu, množství nehod a přestupků, aspirační úroveň apod.). Výsledky ukazují např. na souvislost negativních strategií zvládání stresu a vysoké míry neuroticismu, dále pak nízké aspirační úrovně a negativních strategií zvládání stresu apod. Skupina řidičů sanitek se ukazuje jako psychicky odolnější oproti běžné populaci – např. více používá pozitivní strategie zvládání stresu, má nižší míru neuroticismu apod. and The goal of this research is to describe types of coping strategies by drivers of salvage and rescue service and their reference to other variables (types of temperament, amount of accidents and offences etc.). The results show connections between negative types of coping and high level of neuroticism, further low aspiration level and negative strategies of stress coping etc. These drivers use more often positive stress-coping strategies, have lower level of neuroticism etc.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public