Príspevok pojednáva o realizácii dynamických vysokotlakovžch experimentov s využitím generátorov rázových vĺn s dôrazom na využitie vysoko intenzívnych laserových impulzov. Keďže materiál vystavený extrémnym podmienkam prechádza rôznými štruktúrnými zmenami, v práci je predstavený základný koncept realizácie časovo rozlíšiteĺnej röntgenovoj difrakcie v časových škálach kratších ako nanosekundy za pomoci impulzných laserom indukovaných röntgenových plazmových zdrojov., This article discusses the implementation of high-pressure dynamic experiments using shock-wave generators with emphasis on the use of ultra-intense laser pulses. At extreme conditions materials undergo various fast structural changes, this article presents the basic concept of the realization of time-resolved X-ray diffraction in time scales shorter than nanoseconds using laser driven X-ray plasma sources., Štefan Michalik., and Obsahuje seznam literatury
Modifikáciou chemicko-fyzikálnych vlastností umelých materiálov určených na výrobu cievnych protéz a na podporu regenerácie cievnej steny je možné cielene regulovať adhéziu buniek, ich rast a správnu diferenciáciu. Použitím biodegradovateľných materiálov s antiadhezívnymi vlastnosťami na báze kopolyméru poly(mliečnej kyseliny) s poly(etylén oxidom) sme sa snažili vyhnúť nekontrolovanej adsorpcii proteínov zo séra, alebo z kultivačného média na umelý materiál a neriadenej adhézii buniek. Súčasne to umožňuje predchádzať možným imunitným reakciám, které môžu nastať pri použití cizorodého séra pri kultivácii buniek. Naviazaním vhodných špecifických ligandov pro integrínové receptory- oligopeptidu GRGDSG- na tieto antiadhezívne povrchy sme dosiahli kontrolovanú adhéziu hladkých svalových buniek, sprostredkovanú integrínovými receptormi. Vhodným výberom ligandov-oligoproteínov, ich koncentráciou a konformačným usporiadaním je možné ďalej regulovať adhéziu, rast a proliferáciu určitých typov buniek (hladké svaly, endoteliálne bunky a pod.) potrebných na vytvorenie funkčnej cievnej steny., Elena Filová, Lucie Bačáková, Věra Lisá, Dana Kubies, Luďka Machová, Vladimír Proks, František Rypáček., and Obsahuje seznam literatury
Přesné stanovení mřížkových parametrů polykrystalických látek a monokrystalů je jednou ze základních úloh rtg. difrakce. Měření mřížkových parametrů polykrystalů je založeno na extrapolační metodě a na podílové metodě M. Černohorského, mřížkové parametry dokonalých monokrystalů lze měřit Bondovou metodou relativně k přepokládané vlnové délce rtg. záření, nebo kombinací rtg. a optické interferometrie. Článek shrnuje principy metod měření mřížkového parametru a zabývá se jejich aplikací pro přesné stanovení Avogadrovy konstanty., Václav Holý., and Obsahuje seznam literatury
V předchozím článku z pera doc. Obdržálka [1] jistě neušla vnímavému čtenáři věta "Německým výzkumníkům se totiž podařilo poprvé změřit interferometricky rentgenovým zářením meziatomové vzdálenosti v krystalickém křemíku, aniž potřebovali znát přesně vlnovou délku užitého záření". Jak je to možné? Než si popíšeme metodu, která byla použita k výraznému zpřesnění hodnoty Avogardovy konstanty, dovolím si váženému čtenáři nabídnout krátké historické ohlédnutí. and Stanislav Daniš.