V tomto referativním článku jsou shrnuty některé výsledky studia vlastností monokrystalů Sb2Te3 s příměsemi přechodných kovů, které byly získány v rámci spolupráce kolektivů pracovníků Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a katedry fyziky Michiganské univerzity. Měřením teplotních závislostí transportních koeficientů (Hallova konstanta, elektrický odpor; tepelná vodivost) a magnetické susceptibility byly charakterizovány monokrystaly Sb2-xMxTe3 (M = Mn, V a Cr). Bylo zjištěno, že monokrystaly Sb2-xVxTe3 a Sb2-xCrxTe3 vykazují v oblasti nízkých teplot feromagnetické chování - byly tak připraveny nové typy materiálů, v literatuře označnované jako "zředěné magnetické polovodiče"., Čestmír Drašar, Petr Lošťák, Ctirad Uher., and Obsahuje seznam literatury
Pro všechny, kteří jsme se v šedesátých letech minulého století zabývali studiem pevných látek v monokrystalické podobě, bylo těžko představitelné, že by tyto materiály mohly být jednou používány pro extrémně mechanicky namáhané konstrukce. Monokrystaly tehdy představovaly zajímavý objekt pro experimentální a teoretická akademická studia s jediným možným výhledem pro praktickou aplikaci, a to v oblasti polovodičů. V současné době však monokrystaly superslitin, které reprezentují jeden z hi-tech materiálů, jsou používány i na mimořádně mechanicky a tepelně namáhané části plynových turbín. Monokrystaly pro tyto účely, dokonce pěstované do požadovaného tvaru, dosahují délek až kolem 40 cm a rozměru řádu centimetrů v dalších dvou směrech. and Petr Lukáš, Ludvík Kunz, Milan Svoboda.
Přesné stanovení mřížkových parametrů polykrystalických látek a monokrystalů je jednou ze základních úloh rtg. difrakce. Měření mřížkových parametrů polykrystalů je založeno na extrapolační metodě a na podílové metodě M. Černohorského, mřížkové parametry dokonalých monokrystalů lze měřit Bondovou metodou relativně k přepokládané vlnové délce rtg. záření, nebo kombinací rtg. a optické interferometrie. Článek shrnuje principy metod měření mřížkového parametru a zabývá se jejich aplikací pro přesné stanovení Avogadrovy konstanty., Václav Holý., and Obsahuje seznam literatury
1a_Tento příspěvek stručně popisuje dlouhodobou a plodnou spolupráci Fyzikálního ústavu AV ČR a Fyzikální laboratoře Bristolské univerzity. Spolupráce začala v roce 1962 krátkou návštěvou Mileny Polcarové v Bristolu. Původním úmyslem, úspěšně uskutečněným, bylo mapování dislokací v monokrystalech slitiny Fe-Si vypěstovaných z taveniny. Novým výsledkem bylo pozorování vnitřních struktur magnetických domén v destičkách rovnoběžných s rovinami (110) a (112). Ve studované slitině 3hmot% Si jsou směry snadné magnetizace (100) a hranice mezi doménami jsou 180° nebo 90° Blochovy stěny. Na 90° stěnách může vzniknout silný difrakční kontrast, ale žádný kontrast nebyl očekáván od 180° stěn. V destičkách (110) zviditelnila rentgenová topografie složité vnitřní doménové struktury obsahující 90° stěny, z nichž některé nebyly očekávány na základě optického pozorování Bitterových obrazců. Některé podrobnosti těchto struktur nebyly dosud vysvětleny. V destičkách (112) žádný směr snadné magnetizace neleží v rovině povrchu. Vzorek je zaplněn soustavou domén, které se zmenšují směrem k povrchu tak, aby se minimalizovala magnetostatická energie spojená s volnými magnetickými póly. Ve vzorcích tenčích než 20 μm. je doménová struktura dostatečně jednoduchá, takže mohla být interpretována. To se podařilo F. C. Frankovi v šedesátých letech, avšak bylo publikováno až r. 1993. Během návštěvy M. Polcarové v Bristolu v r. 1968 bylo zjištěno, že za vhodných difrakčních podmínek je na topogramech pozorovatelný kontrast na 180° stěnách. Toto pozorování bylo publikováno teprve v r. 1991., 2a_V nedávných pracích na vzorcích z Prahy byla použita rentgenová retikulografie využívající synchrotronové záření z Daresbury. Ukázalo se, že tato technika může dát informace o slabě deformovaných bikrystalech Fe-Si. Zcela jiným projektem byla bristolská metoda vytvoření destiček přes sebe, úspěšně použitá v r. 1967. Tohoto projektu se významně zúčastnil J. Brádler z Fyzikálního ústavu ČSAV v Praze., A. R. Lang ; přeložila Milena Polcarová., and Obsahuje seznam literatury
V tomto článku jsou uvedeny výsledky analýzy náhodné drsnosti spodních rozhraní oxidových vrstev vytvořených termickou oxidací povrchů monokrystalů GaAs, které byly získány pomocí mikroskopie atomové síly. Z výsledků této analýzy provedené na drsných površích GaAs vzniklých po rozpuštění oxidových vrstev je zřejmé, že tato spodní rozhraní jsou značně drsná a že jejich zdrsňování probíhá hlavně v počátečních stadiích oxidace, tj. v intervalu oxidačních časů od 0 do 4 hodin. Dále je ukázáno, že zdrsňování spodních rozhraní je silně závislé i na teplotě oxidace a že k nejvýraznějšímu zdrsňování dochází při teplotách oxidace okolo 500° C. Navíc je ukázáno, že drsná spodní rozhraní mají normální (gaussovský) charakter. and Ivan Ohlídal, Petr Klapetek, Daniel Franta.