Článek podává nástin institucionální a vědecké historie Ústavu Fritze Habera Společnosti Maxe Plancka od jeho založení po současnost. V devíti chronologicky řazených částech článek popisuje vznik Společnosti císaře Viléma v roce 1911, na kterou Společnost Maxe Plancka v roce 1948 navázala, Haberův ústav v období první světové války, dobu rozkvětu ústavu za Výmarské republiky, osudy ústavu za nacismu, období nedostatku a nejistoty bezprostředně po druhé světové válce, pokusy najít nosné zaměření ústavu v rozděleném Německu a Berlíně, reformu ústavu v roce 1969 a nový začátek v roce 1981, kdy se ústav stal mezinárodním centrem vědy o površích a heterogenní katalýzy, jakož i současnou éru. Jedna část článku je vyhrazena pro stručnou kroniku osudu významných vědců z Haberova ústavu, kteří později působili v Čechách., Břetislav Friedrich, Dieter Hoffmann., and Obsahuje seznam literatury
Koncem července by se dožil světoznámý vědec, laureát Nobelovy a mnoha dalších cen akademik P. A. Čerenkov sta let. Začátek jeho vědecké kariéry a i další její pokračování může být dobrým příkladem a poučením pro všechny vědecké pracovníky a zejména pak pro začínající doktorandy. and Jan Hladký.
Cesta k objevu a následnému zkoumání vlastností kosmického zářeni byla a je stejně klikatá jako dráhy nabitých částic tohoto záření v propastech vesmíru. Ohlédnutí za prehistorií i historií výzkumu kosmických paprsků by mohlo být podnětem k vyřešení záhad, které se ani po stoletém úsilí mnoha badatelů nepodařilo rozluštit., The path to the discovery and subsequent study of the properties of the rather mysterious cosmic rays was, and still is as tortuous as the trajectories of charged particles in the depths of the universe. Looking back to the prehistory and history of cosmic-ray research might therefore serve as a stimulus for deciphering the puzzles that resist to be solved in spite of a hundred-year effort by many brilliant scientists., Jiří Grygar., and Obsahuje seznam literatury
In 2017, 100 years elapsed since the introduction of the cosmological constant into the equations of general theory of relativity. In this paper we show which role the cosmological constant played in the beginning, what its status is today, and when it became a commonly accepted part of the physical description of reality as a suitable representative of the vacuum energy or, more generally, the so-called dark energy responsible for the current accelerated expansion of our universe. Finally, we discuss possible astrophysical manifestations of the cosmological constant., V roce 2017 uplynulo 100 let od zavedení kosmologické konstanty do rovnic obecné teorie relativity. V referátu ukazujeme, jakou roli hrála kosmologická konstanta na počátku a jaký je její status dnes, kdy se stala běžně přijímanou součástí fyzikálního popisu reality jako vhodný představitel energie vakua či obecně tzv. temné energie zodpovědné za současnou urychlovanou expanzi našeho vesmíru. Na závěr diskutujeme možné astrofyzikální projevy kosmologické konstanty., Petr Slaný, Zdeněk Stuchlík., and Obsahuje bibliografii
20. dubna 2005 tomu bude deset let, co byly vyzdviženy ostatky Marie a Pierra Curieových z hrobu v Sceaux u Paříže a slavnostně uloženy pod Panthéonem. Marie Curie se tak stala první ženou, která byla takto poctěna. O pohnutém životě této neobyčejně nadané vědkyně bylo napsáno mnohé a její příběh se dočkal i hojného uměleckého ztvárnění. Mezi jedno z nejúspěšnějších děl patří bezesporu divadelní hra Jeana-Noela Fenwicka "Pierre et Marie", kterou u nás uvádí Divadlo Radka Brzobohatého v překladu Alexandra Jerie pod názvem "...nebylo by libo Nobela?" and Andrea Cejnarová.