Fyzikové se na výzkum v oblasti fyzikálního vzdělávání dosud často dívají s podezřením. Je to vůbec seriózní výzkum? Čím se zabývá? Jaké má výsledky? A nepatří spíš do pedagogiky? Příčinou těchto otázek může být i malá informovanost. Smyslem našeho příspěvku samozřejmě není přesvědčit polovinu fyziků, aby se vzdali svých specializací a vrhli se na didaktiku fyziky. Cílem je přinést stručný pohled na dnešní stav této oblasti (či alespoň určitých jejích aspektů), přispět k překonání některých zastaralých představ a ukázat, že výzkum v oboru fyzikálního vzdělávání lze brát jako přirozenou součást fyziky - oblast sice hraničí, ale je zajímavou a důležitou, která je pro fyziku jako celek přínosem., Physicists still often look at the area of physics educational research with some scepticism. ls it actually a serious research? What are its topics? What are the results? Does it not belong rather to pedagogy? Such questions can originate also from the lack of information. Of course, the purpose of this article is not to persuade half of physicists to drop their special fields and jump into the area of physics educational research. Rather, its aim is to present a brief view of a current state of this area (or at least some of its aspects), to help to overcome some outdated opinions and to show that physics educational research can be regarded as a natural part of physics – the part at its frontiers, but interesting, important and, in general, the area from which physics as a whole can benefit., Leoš Dvořák, Martina Kekule, Vojtěch Žák., and Obsahuje seznam literatury
Vo vedeckej a výskumnej činnoti zohrávajů dôležitú úlohu špičkoví vedeckí pracovníci. Nielenže prispevajú podstatne k tvorbe vedeckých výsledkov, ale vedú aj skupiny, v ktorých vyrástajú mladí vedeckí pracovníci. V článku podávame na základe dotazníkov vyplnených špičkovými vedcami na Slovensku prehľad o tom, čo prispelo k ich rastu. Respondenti oceňovali najmä svoju účasť na žiackych súťažiach na strednej školy, osobný styk s niektorými učiteľmi na vysokej škole, dlhšie zahraničné stáže a PhD. štúdium so zahraničným alebo domácím školiteľom., Ján Pišút., and Obsahuje seznam literatury
Remote lasing from long distance towards Earth provides an efficient tool for remote sensing of the upper layers of the atmosphere. The basic element of such a system is a laser producing ultra-short pulses which are first negatively chirped before firing into the Earth‘s atmosphere. The atmospheric air imposes a positive chirp so at distances of several kilometres the laser pulse gets very short and has a very high intensity. At this point the air is ionized and the plasma filament forms a lasing medium., Hana Turčičová., and Obsahuje bibliografii
Ve středu 15. 7. 2015 ve většině našich hlavních médíí proběhla zpráva, že v CERNu byla objevena nová částice, nazývana pentakvark. Titulky zněly od střízlivého CERN hlásí objev nové částice přes Průlomový objev: Fyzici CERNu izolovali nové částice atomu až po bombastické Pentakvark. Vědecká bomba! CERN objevil částici, kterou hledal půl století. Jak skutečně významný je objev pentakvarku? Dříve než se pokusím na tuto otázku odpovědět, je třeba připomenout základní fakta o našich dnešních znalostech struktury hmoty a vysvětlit, co to jsou pentakvarky., On June 7th, news appeared in the mass media that a new particle called pentaquark, was discovered in CERN. Some headlines announced this finding as a breakthrough. Is the discovery of pentaquarks really so important? In this contribution, we tray to answer this question., Jiří Chýla., and Obsahuje seznam literatury
Čtyriadvacátého února 2016 jsme se smutkem a pocitem ztráty vzpomněli prvních nedožitých narozenin našeho kolegy a kamaráda profesora Michala Lence. Bylo by mu 70 let. and Richard von Unge.
Dne 6. července 2017 nás po dlouhé nemoci opustil náš kolega a přítel a také bývalý vedoucí oddělení a ředitel Ústavu fyziky plazmatu doc. Ing. Pavel Šunka, CSc. and Václav Babický, Karel Jungwirth.