Článek popisuje vývoj vodíkové bomby a historické pozadí, na kterém se odehrál. Pozornost je věnována zejména vzniku a vývoji fyzikálních idejí, které vedly k objevu základního principu konstrukce vodíkové bomby v USA a SSSR. Rovněž je zmíněna úloha jednotlivých význačných věců, kteří se na tomto vývoji podstatnou měrou podíleli. Autor považuje historii vývoje vodíkové bomby za zajímavou nejen z čistě fyzikálně-technického hlediska, ale i pro komplikovaný vztah mezi zaujetím vědeckým problémem a morálními principy., Vladimír Hnatowicz., Obsahuje 11 medailonků vědeckých osobností, and Obsahuje seznam literatury
Zakládací listinu pražské univerzity podepsal 7. dubna 1348 Karel IV., o vznik vysokého učení v Olomouci se zasloužili roku 1573 jezuité, inženýrské umění poručil u nás dne 18. ledna 1707 "instruovati a vyučovati" římskoněmecký císař, český a uherský král Josef I., Ivo Kraus., and Obsahuje bibliografii
Podle současné představy o struktuře hmoty a silách působících v mikrosvětě jsou základními stavebními kameny hmoty tři generace kvarků a leptonů. Přitom z kvarků jsou složeny mimo jiné protony a neutrony, které představují více než 99,9 % hmotnosti atomů. Zatímco nejznámější lepton - elektron - je znám již od konce 19. století a je stále považován za elementární částici, myšlenka, že protony a neutrony jsou složeny z ještě fundamentálnějších částic, se zrodila počátkem roku 1964 ve snaze pochopit vlastnosti rodiny nově objevených hadronů, částic příbuzných protonu a neutronu. V článku jsou popsány okolnosti, které vedly Murraye Gell-Manna a George Zweiga současně k formulaci kvarkového modelu hadronů. Podrobně jsou rozebrány nejenzásadní rozdíl mezi fyzikálím obsahem pojmu "elementární konstituent" hadronů, tak jak ho chápali Gell-Mann a Zweig, ale i obtíže, na které přijetí tohoto modelu zpočátku narazilo v důsledku velmi neobvyklých vlastností, které kvarky měly. Jsou připomenuty další kllíčové okamžiky vývoje kvarkového modelu a nové experimentální poznatky, které přivedly koncem 60. let Richarda Feynmana k formulaci partonového modelu hadronů a přirozené splynutí kvarkového a partonového modelu v rámci kvantové chromodynamiky, jež byla formulována v roce 1973. Článek končí "listopadovou revolucí" v roce 1974, kdy byla objevena rodina částic, které svědčily o existenci čtvrtého, půvabného kvarku, a jejichž vlastnosti jednoznačně prokázaly správnost koncepce "konkrétních" kvarků George Zweiga. V první části článku je popsán teoretický a experimentální vývoj zhruba od poloviny 50. let 20. století až do publikace článků Gell-Manna a Zweiga počátkem roku 1964, v druhé pak následující desetiletí až do všeobecného přijetí kvarků jako fundamentelních částic standardního modelu., Jiří Chýla., and Obsahuje seznam literatury
Ing. Otakar Fojt, Ph.D., působí na britském velvyslanectví v Praze jako vědecký diplomat Science and Innovation Network, jež je součástí Ministerstva zahraničních věcí a věcí Commonwealthu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Od roku 20;17 je také regionálním ředitelem sítě vědeckých diplomatů britské Science and Innovation Network pro střední a východní Evropu. Co tato pozice obnáší, co jej v práci nejvíce těší a jak to ve skutečnosti vlastně bylo s pečením chleba, se dozvíte v následujícím rozhovoru. and Jana Žďárská, Otakar Fojt.