Hydrogenizovaný mikrokrystalický křemík představuje širokou škálu materiálů s rozmanitou strukturou a vlastnostmi závislými na depozičních parametrech. V současnosti se věnuje pozornost vrstvám připraveným za velmi nízkých teplot (~ 80 °C), což je podmínkou výroby levných slunečních článků na plastových substrátech. I při takto nízké teplotě lze připravit kvalitní protokrystalické vrstvy (na hranici mezi amorfním a mikrokrystalickým růstem) pro sluneční články s vysokou účinností. V této práci se zabýváme vlivem tloušťky vrstvy, koncentrace silanu a teploty substrátu na strukturu a elektrické vlastnosti tenkých vrstev protokrystalického křemíku. Pro popis růstu mikrokrystalických zrn předkládáme jednoduchý geometrický model, jehož výsledky srovnáváme s naměřenými topografiemi reálných vzorků. Dále ukážeme vliv zrn na transportní vlastnosti tenkých křemíkových vrstev a naznačíme možné chování těchto vrstev při dalším snižování depoziční teploty., Tomáš Mates, Antonín Fejfar, Ivo Drbohlav, Bohumil Rezek, Petr Fojtík, Kateřina Luterová, Ivan Pelant, Jan Kočka., and Obsahuje seznam literatury
One of the main ideas of the education reform in the Slovak Republic, which started in 2008, was transition from memorizing to active and creative studying. This transformation has begun also in physics education. Now we are more than four years after the reform and we can analyse what has been done in active access in physics education. This article presents the consequences of the reform on physics education with focus zhe one experimental methods of the objects and subjects of the education process. The actual data was taken from the electronic questionnaire focusing on the current situation in this area which was given physics teachers., Prechod od memorovania k aktívnemu a tvorivému získavaniu fyzikálnych poznatkov, vlastností a súvislostí bol jednou z hlavných myšlienok transformácie fyzikálneho vzdelávania na našich školách, ktorú spustila školská reforma v roku 2008. Po takmer štvorročnom období možno pristúpiť k sledovaniu a hodnoteniu vzniknutého stavu. Článok pojednáva o dôsledkoch reformy na podmienky fyzikálneho vzdelávania so zameraním na experimentálnu činnosť účastnikov edukačneho procesu. Analyzuje súčasný stav experimentovania na školách zameraných na experimentálnu činnosť učitel'ov a ich študentov. Údaje o aktuálnej situácii v tejto oblasti boli Í zisťované prieskumom prostredníctvom elektronického dotazníka medzi učiteľmi fyziky., Marek Balážovič., and Obsahuje seznam literatury
Tokamak - pinč - tokamak. Jak vysvětlit překvapivou odbočku z tokamakové dálnice na pinčovou okresku výzkumu řízené termojaderné fúze v moskevském ústavu LIPAN v letech 1952-1953? Konfrontací dvou události se podařilo do "záhady" vnést alespoň trochu světla. Těmi událostmi bylo setkání fyziků v roce 1947 v Harwellu a návštěva Olega Alexandroviče Lavrentěva ve fúzní skupině oddělení výzkumu plazmatu ústavu LIPAN v roce 1991. O. A. Lavrentěv v laboratoři spatřil Wirbelrohr!, Max Seenbeck named his modification of the circular accelerator betatron as the Wirbelrohr in the year 1943. The Wirbelrohr co-initiated research on controlled thermonuclear fusion in the UKA in the late forties. It is likely that the Wirbelrohr device slightly delayed research on the predecessor to the magnetic thermonuclear reactor, tokamak, in the Soviet Union., Milan Řípa., and Obsahuje seznam literatury
Článok má prierezový charakter. Je opísaná motivácia pre skúmanie možnosti vytvorenia nových, umelo vytvorených chemických prvkov a ich izotopov. Sú opísané experimenty vedúce k transuránovým a ďalekým transuránovým jadrám, až po 106-ty prvok - seaborgium. Sú analyzované fyzikálne poznatky, ktoré boli získané z experimentálnych údajov v tejto etape jádrových reakcií úplnej syntézy, do začiatku 80-tych rokov minulého storočia. Je diskutovaný vplyv vrstvovej štruktúry jadier na ich stabilitu, efekt extra-pushu a izospinu. V ďalšej časti sú opísané experimenty vedúce k syntéze jadier so Z = 107 - 112 metódou tzv. studenej fúzie. Ďalej sú opísané jádrové reakcie tzv. horúcej fúzie, v ktorých boli syntetizované jadrá superťažkých prvkov so Z = 114, 116, ale ktoré ešte len čaká definitívne potvrdenie. V záverečnej části práce sú analyzované v súčasnosti vykonávané experimenty, teoretické modely možných spôsobov syntézy superťažkých jadier a problém identifikácie oblasti najstabilnejších superťažkých jadier. Je uvedený význam a odhad ďalšieho možného vývoja fyziky superťažkých jadier., Š. Šáro, P. Cagarda., and Obsahuje seznam literatury
One hundred years ago Heike Kamerlingh Onnes arrived to one of the most important breakthroughs of 20th century physics - he discovered superconductivity. His finding as in many other cases in the history of science had been a result of use of a very new experimental technique. He used the cryogenic equipment in his Leiden's laboratory with the liquid helium cryocooler and measured electrical properties of metals near the absolute zero temperature. When cooled down to extremely low temperatures, near 4 Kelvin, very pure mercury suddenly lost its electrical resistance completely. Many major physicists of 20th century, experimentalists as well as theorists, devoted their life efforts to exploration of the mysterious properties of superconductors. Superconductivity has been shown to be one of the rare cases where quantum physics is observed on a macroscopic scale. Many chemical elements and thousands of compounds have been found to be superconducting. Fifty years after the discovery important practical applications such as strong magnets for laboratories and magnetic-resonance-imaging in hospitals came to the market. But more than seventy five years the superconducting materials had been functioning only at extreme cold, below 23 K (-250°C). In 1986 the "hightemperature superconductor's" era started with materials superconducting at -100°C. This paper surveys the history and the latest research into one of today's most fascinating physics and promising technologies., Peter Samuely., and Obsahuje bibliografii
K sedmdesátým narozeninám prof. Ivana Pelanta, jehož činnost se točí především kolem luminiscenční a nelineární optické spektroskopie., Jan Valenta, Petr Malý, Jan Hála., and Obsahuje seznam literatury
The Nobel Prize for Chemistry in 2014 was awarded for the development of super resolved fluorescence microscopic methods. This contribution introduces the two approaches, which overcome the diffraction limit of optical resolution, namely single molecule localization microscopy and spatially selective inhibition of fluorescence. The development of single molecule localization is followed from a historical perspective from its origins as low temperature single molecule spectroscopy to room temperature spectroscopy and imaging, which eventually led to methods of photoactivated fluorescence microscopy (PALM), stochastic reconstruction microscopy (STORM) and other high resolution techniques. The approach of spatial inhibition of fluorescence is demonstrated mainly by stimulated emission depletion (STED) techniques., Martin Vácha., and Obsahuje seznam literatury
Světelné znečistění odjakživa představuje palčivý problém zejména pro astronomy, kterým snižuje viditelnost noční oblohy. V posledních letech je však tomuto fenoménu věnováno mnohem více pozornosti i v jiných vědních oborech vzhledem k jeho negativním důsledkům, například v oblasti ochrany přírody, lidského zdraví, bezpečnosti či financí. V článku jsou tyto dopady stručně nastíněny a podrobněji jsou rozebrány fyzikální aspekty světelného znečištění, možnosti jeho měření a modelování a prognóza do budoucnosti., Light pollution (LP) poses a serious threat in particular, astronomers struggle with limited visibility of natural night sky objects. Due to the negative effects of bad lighting practices in various fields (e.g. environmental protection, human health, safety and security or economy) light pollution problematics have been extensively explored over the past years. This article presents a brief summary of these effects and a closer look into the physical aspects of light pollution, its measurement and quantification as well as future prospects., Milada Moudrá., and Obsahuje seznam literatury