In the Newtonian theory of gravity, exact solutionsof the two-body problem are well known, while in general relativity we expect that periodic solutions cannot describe isolated systems. In the presented paper we give a rigorous proof of the non-existence of asymptotically flat periodic solutions to Einstein's equations. Moreover, we introduce several mathematical methods used in the proof., V newtonovské teorii gravitace jsou dobře známá přesná periodická řešení dvoučásticového systému, zatímco v obecné teorii relativity očekáváme, že periodická řešení Einsteinových rovnic nemohou popisovat izolované systémy. V článku podáváme rigorózní důkaz neexistence asymptoticky plochých periodických řešení Einsteinovych rovnic a vysvětlujeme matematické metody v důkazu použité., Martin Scholtz., and Obsahuje seznam literatury
První část článku obsahuje přehled periodických struktur s prostorovou periodou řádu mikrometrů (mluvíme o mikrostrukturách) či jejich zlomků (pokud mají prostorovou periodu kratší než 100 nm, můžeme již mluvit o nanostrukturách) vznikajících spontánně na površích vystavených působení laserových svazků. Z nespontánních periodických mikrostruktur (struktur připravených "na přání“, kdy je periodicita na povrch přímo vnášena z vnějšku) zmíníme jen ty, vytvořené pomocí interference laserového nebo synchrotronního záření. Nebudeme se zabývat strukturováním povrchů přenosem strukturního motivu z masky nebo jejich řádkováním energetickým mikrosvazkem či hrotem sondy řádkovacího mikroskopu. Tradiční mikrolitografické techniky [1]-[4] i novější a méně běžné postupy [5]-[7] byly již podrobně popsány v řadě monografií [1]-[5], a to i v češtině [4], [5]. Srovnání zmíněných metod nalezne čtenář v Šikolově úvaze, otištěné nedávno v tomto časopise [8]. V navazující, druhé části článku přehled doplníme o mikrostruktury vytvářené iontovými svazky. Třetí, závěrečná část pojednává o strukturách vznikajících spontánně na různých površích následkem chemických reakcí a fázových přeměn provázejících přenos hmoty a tepla v soustavě., Michal Bittner, Libor Juha, Jiří Vacík., and Obsahuje seznam literatury
Toto je osobní historie jednoho z japonských výzkumníků podílejících se na vývoji metody pěstování GaN na safírovém substrátu, který vydláždil cestu k realizaci chytrých televizních a zobrazovacích systémů využívajích modré svítivé diody (LED). Nejvýznamnější práce byly provedeny ve druhé polovině osmdesátých let minulého století. Přednáška popisuje autorovu práci na tomto vývoji a postupu, kterým se etablovala technologie umožňující pěstování GaN a realizaci GaN typu p., The 2014 Nobel Prize for Physics was shared to Isamu Akasaki, Hiroshi Amano and Shuji Nakamura. These three articles contain the text of the address given in conjuction with the award., Hiroshi Amano., and Obsahuje seznam literatury
První roky výzkumu řízené termojaderné fúze probíhaly ve znamení lineárních nebo toroidálních Z-pinčů, stelarátorů a tokamaků. Základním problémem všech projektů byly nestability, které bránily dosažení potřebných teplot, a vzájemná informační opona mezi laboratořemi v USA, UK a SSSR. Článek popisuje situaci ve třech zemích a hledá odpověď na otázku: "Z-pinč, tokamak - blízcí příbuzní? Kde se jejich cesty rozdělily?", The early years of thermonuclear fusion research used both linear and/or toroidal Z-pinches, stellarators and tokamaks. We discuss in this paper the basic problem of instabilities preventing formation of the required temperature and also the information curtain between US, UK and USSR laboratories. We also try to answer the question "Where exactly did the roads of Z-pinch and tokamak divide?"., Milan Řípa., and Obsahuje bibliografii