Recenzent nejprve představuje ústřední postavu knihy. Karel Köcher (narozen 1934) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Karlovy univerzity, v mládí smýšlel protikomunisticky, ale v šedesátých letech se stal agentem Státní bezpečnosti a spolu s manželkou byl vyslán do Spojených států. Zde po čase získal zaměstnání analytika Ústřední zpravodajské služby (CIA), v roce 1982 byl odhalen a vrácen do Československa, kde nakonec zakotvil v Prognostickém ústavu. Publicista Vladimír Ševela tento strhující příběh zpracoval střízlivým způsobem, drží se faktů a nerozvíjí nepodložené hypotézy. Využil k tomu velmi širokou škálu archivních pramenů a vyzpovídal řadu pamětníků v Česku i Spojených státech včetně Köchera. Faktograficky neobyčejně obsažná kniha podle recenzenta vybízí k řadě otázek, například po motivaci, psychologii a volbách hlavního aktéra, mentálním generačním kontextu, po obětech jeho činnosti nebo úrovni bezpečnostních opatření v CIA za studené války., The reviewer first present the central figure of the book under review, Karel Köcher (b. 1934). A graduate of the Faculty of Mathematics and Physics at Charles University, Köcher had previously been anti-Communists in his thinking, but by the 1960s became an agent of the Czechoslovak secret police (Státní bezpečnost - StB) and, together with his wife, was sent to the United States. He found employment there at the Central Intelligence Agency (CIA), but, in 1982 was exposed and sent back to Czechoslovakia, where he eventually found work in the Forecasting Institute at the Czechoslovak Academy of Sciences. The author of the book, Vladimír Ševela, is a journalist who has dealt with this fascinating story in a sober way, sticking to the facts and avoiding any unfounded hypothesis. The book is based on a wide range of archival records and the author has also interviewed a number of eyewitnesses in the Czech Republic and the United States, including Köcher. According to the reviewer, the publication which contains an unusually large number of facts, raises many questions, for example, about Köcher´s motivation, psychology, and choices, the mentality of his generation, the victims of his work for the StB, and the level of security measures at the CIA during the Cold War., [autor recenze] Prokop Tomek., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Cílem článku je ukázat, že německá raná romantika, která položila
filosofické základy romantického hnutí, nebere příklon k subjektivitě prožívání jako odklon od poznání, nýbrž jako jiný způsob poznání. Romantická niternost nachází svůj protějšek ve zkušenosti světa, jemuž umění dokáže propůjčit hlubší význam než racionální filosofie a věda. Tento nový pohled na poznání je romantiky použit jak na výklad přírody, tak duchovní lidské skutečnosti. Článek upozorňuje na to, že vedle dědictví spinozismu měla romantická epistemologie důležitý zdroj v některých úvahách Kantovy Kritiky soudnosti. Tato vazba je sledována zvláště na příkladu filosofie umění F. W. J. Schellinga. Argumentace článku je rozvinuta v kritické konfrontaci se subjektivistickou interpretací romantiky H.-G. Gadamera, čímž se ozřejmuje její širší epistemologický dosah i aktuálnost. Návaznost německých romantiků na Kantovu Kritiku soudnosti se spíše než tendencí k subjektivizaci estetiky projevovala ve snaze o estetizaci poznání., The aim of the article is to show how German romanticism, which laid the philosophical foundations for the Romantic Movement, understood the shift toward lived subjectivity not as a deviation from knowledge, but as another form of knowledge. Romantic inwardness finds its counterpart in the experience of the world, which is granted deeper meaning by art than it is by rational philosophy or science. This new view of knowledge is applied to both nature and human spiritual reality. The article notes that, besides the legacy of Spinozism, another importance source of romantic epistemology was the thoughts Kant put forth in his Critique of Judgement. This link is traced in particular in the philosophy of art of F. W. J. Schelling. At the same time, the article pursues a line of argument that critically confronts the subjectivistic interpretation of romanticism espoused by H.-G. Gadamer, what unveils the epistemological reach and current relevance of the topic. Th e German romantics’ embrace of Kant’s Critique of Judgement is manifested not so much in a tendency to subjectivize aesthetics as in their attempt to aestheticize the knowledge., and Martin Ďurďovič.