The International Journal for Experimental Botany was founded in 1959 by Professor Bohumil Němec. The journal covers all branches of experimental botany ranging from molecular biology and biotechnology to whole-plant and stand functioning. and Jan Krekule.
The purpose of this study was to determine if there is flowmediated vasodilation of the femoral artery in response to progressive increases in flow within a physiological range observed in the in vivo experiments. Femoral artery blood flow was determined in conscious rabbits (n=5) using chronically implanted flowprobes. Resting blood flow was 8.3±0.6 ml/min and increased to 39.9±5.4 ml/min during high intensity exercise. Femoral arteries (n=12, 1705±43 μm outer diameter) harvested from a separate group of rabbits were mounted on cannulas and diameter was continuously monitored by video system. Functional integrity of the endothelium was tested with acetylcholine. The arteries were set at a transmural pressure of 100 mm Hg and preconstricted with phenylephrine to 73±3 % of initial diameter. Using a roller pump with pressure held constant, the arteries were perfused intraluminally with warmed, oxygenated Krebs' solution (pH=7.4) over a physiological range of flows up to 35 ml/min. As flow increased from 5 ml/min to 35 ml/min, diameter decreased significantly (p<0.05) from 1285±58 μm to 1100±49 μm. Thus, in vessels with a functional endothelium, increasing intraluminal flow over a physiological range of flows produced constriction, not dilation. Based on these results, it seems unlikely that flow-mediated vasodilation in the rabbit femoral artery contributes to exercise hyperemia., P. S. Clifford ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Tíhové pole Země je složeno z gravitačního pole zemského tělesa a pole odstředivé síly zemské rotace [1]. Předmětem gravimetrických měření jsou tíhové zrychlení a gradienty tíhového zrychlení. Tíhové zrychlení je měřeno relativními a absolutními gravimetry, Relativními gravimetry se měří rozdíly tíhového zrychlení v prostoru a v čase, zatímco pomocí absolutních gravimetrů se měří plná hodnota tíhového zrychlení s přesností až 10-9 g. První přesná absolutní tíhová měření lze datovat od první poloviny 19. století, kdy bylo tíhové zrychlení určováno pomocí kyvadlových přístrojů s přesností okolo 100 μm s-2. Tyto metody, využívající vztahu mezi dobou kyvu kyvadla o známé délce a tíhového zrychlení, byly používány až do 60tých let 20. století s maximální dosaženou přesností 3 μm s-2. Nástup přesného určování tíhového zrychlení z měření délky a času při pohybu tělesa ve vakuu (tzv. balistické metody) lze datovat od 50tých let 20. století. Již pomocí prvních přístrojů tohoto typu bylo dosahováno přesnosti 10 μm s-2. Vývoj přesných absolutních balistických gravimetrů (nejdříve pouze laboratorních a pak i přenosných) probíhal zejména ve Francii, USA, SSSR, Japonsku a Itálii. Nejpřesnějšími absolutními balistickými gravimetry jsou v současnosti gravimetry FG5, které jsou výsledkem téměř 40 let výzkumu započatého prof. Fallerem z University of Colorado [2] a které jsou vyráběny firmou Micro-g Solutions. Přesnost gravimetrů FG5 je 10-20 nm s-2 [3], což znamená, že během padesátiletého vývoje absolutních balistických gravimetrů došlo ke zvýšení přesnosti v určení tíhového zrychlení o tři řády., Jakub Kostelecký, Vojtěch Pálinkáš., and Obsahuje seznam literatury