Elektrická vodivost v zemské kůře závisí jen málo na konkrétním horninovém složení geologických útvarů, často však velmi citlivě indikuje zóny s anomálními geochemickými a termodynamickými podmínkami či zóny mechanického porušení horninového prostředí. Elektromagnetická pole indukovaná přirozenými variacemi zemského magnetického pole extraterestrického původu a měřená na povrchu Země umožňují vymezit tyto anomální zóny v měřítku celé zemské kůry, a rovněž hlouběji v zemském plášti. Magnetotelurický a magnetovariační výzkum, který z těchto poznatků vychází, se tak stává cenným zdrojem geofyzikální informace o vnitrozemském prostředí. Elektrický model zemské kůry na přechodu mezi Českým masivem a Západními Karpatami zřetelně ukazuje, jak povrchová geologická stavba pokračuje v hlubinných změnách v rozložení elektrické vodivosti v rámci jednotlivých regionálních geologických jednotek., Josef Pek., and Obsahuje seznam literatury
Jak nukleové kyseliny, tak bílkoviny jsou elektrochemicky aktivní látky a ke studiu jejich vlastností lze tudíž využívat elektrochemické metody. Ačkoli je tato skutečnost známa již několik desetiletí, současný rozmach molekulární biologie vytvořil příznivé podmínky pro nové aplikace elektrochemie v analýze biomakromolekul. Vzrůstá množství informací o úloze jednotlivých genů a jejich proteinových produktů v buněčných regulačních procesech a v patogenezi závažných onemocnění. Očekává se, ze tyto znalosti bude možné využívat jak pro přesnou a včasnou diagnostiku, tak pro vývoj cílených léčebných postupů. Dosažení těchto cílů by mohlo být příznivě ovlivněno pokrokem v oblasti nových či alternativních bioanalytických technik, které by byly nenákladné, rychlé, účinné, citlivé a přesné. V současné době se zdá, že takovéto techniky mohou být založeny právě na elektrochemické analýze nukleových kyselin a proteinů. Tento článek je věnován možnostem využití elektrochemických přístupů při detekci poškození genetického materiálu, ve spojení s technikami hybridizace DNA, při vyhledávání mutací v nukleotidových sekvencích a při analýze některých důležitých proteinů., Jan Vacek, Michal Masařík, Emil Paleček, Miroslav Fojta., and Obsahuje seznam literatury