Tento článek se zabývá institutem informovaného souhlasu, zásadního právního i etického institutu v oblasti medicíny. Zkoumána je jeho etymologie, jeho ontologický status, jeho normativní síla a konečně i jeho charakteru jako komunikačního aktu. Text má prokázat tezi, že informovaný souhlas je komunikačním aktem - nikoliv pouhým mentálním stavem - který má za určitých podmínek normativní sílu. Tato normativní síla se plně projeví pouze v případě splnění základních podmínek: dostatečného poučení, dostatečného porozumění, svobodné a vážné vůle a kompetence pacienta., This article deals with the institute of informed consent, a fundamental legal and ethical institute in the field of medicine. Its etymology, ontological status, its normative power and, finally, its character as a communication act are studied. The text shows that informed consent is a communicative act - not just an inner mental state and that it has significant normative power. This normative power is manifesting itself only when certain conditions are met: sufficient disclosure, sufficient understanding, voluntariness and competence of the patient., and Adam Doležal.
Článek se zaměřuje na analýzu přístupu vybraných zahraničních právních řádů (Německo, Spojené státy americké), českého právního řádu a projektu DCFR k problematice rozsahu poučení pacienta o rizicích spojených s navrhovanou léčbou. Článek se rovněž snaží zodpovědět otázku, zda je vůbec možné a vhodné rozsah rizik, o nichž je třeba pacienta informovat, konkrétně vymezit, a pokud ano, jakým způsobem., The article is focused on the analysis of the approach of particular foreign legal orders (Germany, USA) as well as the Czech legal order and the DCFR project to the issue of the extent of disclosure of risk information. The article also seeks to answer the question whether or not it is possible and appropriate to define the extent of disclosure of risk information specifically and if so, how., and Ivo Smrž.
V úvodní části přinášíme stručný přehled současného stavu poznání fyzikálních vlastností supravodivých kuprátů ("vysokoteplotních supravodičů"). Dále se soustředíme na optickou odezvu těchto materiálů v infračervené oblasti spektra. Představíme pokročilou elipsometrickou metodu, s jejíž pomocí byla získána diskutovaná data. Pojednáme o hlavních trendech ve spektrech odezvových funkcí pro dvě důležité polarizace elektromagnetického záření. V závěrečné části podáme vysvětlení unikátních efektů ve spektrech supravodiče YBa2Cu3O7: nápadného absorpčního pásu, který se objevuje v supravodivém stavu, a dramatických změn fononových struktur, které vznik pásu doprovázejí. Diskutujeme o tom, co z našich poznatků vyplývá pro pochopení mechanismu supravodivosti., Dominik Munzar, Josef Humlíček., and Obsahuje seznam literatury