Number of results to display per page
Search Results
7512. Kdy se dějí Baarovi Osmačtyřicátníci?
- Creator:
- Fiala, Jiří
- Format:
- Type:
- model:internalpart and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
7513. Kdyby zdi promluvily. Ášápúrna Debí
- Creator:
- Preinhaelterová, Hana
- Format:
- Type:
- model:internalpart and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
7514. Kdybych předem věděl, co nastane, šel bych do toho tím spíš: Rozhovor s předsedou AV ČR prof. Jiřím Drahošem
- Creator:
- Hužvárová, Marina
- Format:
- Type:
- article, rozhovory, model:article, and TEXT
- Subject:
- Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, akademie věd, academies of science, 12, and 00
- Language:
- Czech
- Description:
- This comment was made by Professor Jiří Drahoš a renowned physical chemist, interviewed for a feature article in this issue. The Academy of Sciences of the Czech Republic (ASCR) has been observing this year the 20th anniversary of its inception, this one being another in the series. Professor Drahoš has been president of the ASCR since 2009. Since then, Professor Drahoš has been facing the government's decisions to cut the Academy's budget every year. He has worked at the Institute of Chemical Process Fundamentals of the ASCR since 1977, holding various positions, including research scientist, senior research scientist, Department Head, Deputy Director (1992-1995) and Director (1996-2003). His principal research interest is multiphase chemical reactors. He has published more than 60 original papers in impacted international journals and is a co-inventor of four international and holds 10 Czech patents. According to Science Citation Index and other sources, his scientific papers have been cited more than 700 times. In 1977 he was awarded the Medal of the Czechoslovak Academy of Sciences (CSAS). and Marina Hužvárová.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7515. Když dva dělají totéž: dvě encyklopedie života v socialistickém Československu
- Creator:
- Jakub Rákosník
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- 1948-1967, kultura, společnost, životní styl, reálný socialismus, komunistický režim, culture, society, life style, Česko, Czechia, 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- Recenzent srovnává dvě téměř současně vydané encyklopedické publikace klíčových pojmů, jež se vztahují k dějinám každodennosti českých zemí v éře lidové demokracie, respektive socialismu. Průšova Abeceda má populární ráz, sleduje především osvětový účel a chce své čtenáře pobavit, čemuž odpovídá nesystematický výběr a uspořádání hesel (včetně slangových a argotových výrazů), jejich stručné komentáře bez uvedení informačních zdrojů a zařazení četných dobových vtipů. Naproti tomu Francův a Knapíkův Průvodce je reprezentativním slovníkem k dějinám české každodennosti mezi únorem 1948 a pražským jarem 1968, který vychází ze solidního metodologického základu a na němž kromě obou editorů a zároveň hlavních autorů spolupracovaly čtyři desítky dalších odborníků. V sedmi tematických okruzích obsahuje téměř dva a půl tisíce hesel, opatřených důkladným seznamem pramenů a literatury, jejichž zpracování většinou vyžadovalo primární výzkum. Dvoudílný slovník je uveden obsáhlou studií a recenzent jej hodnotí jako jednu z nejdůležitějších historických publikací k českým poválečným dějinám., The reviewer compares two encyclopaedias, published almost simultaneously, of key terms in the history of everyday life in the Bohemian Lands (Bohemia, Moravia, and Silesia) in the period of the ‘people’s democracy’ or Socialism. Průša’s one-volume encyclopaedia, taking a popular approach, aims mainly to educate the reader, while being amusing, which is reflected in the unsystematic selection and arrangement of the entries (including the use of slang), brief commentary without citing sources, and the inclusion of numerous jokes from the period. By contrast, Franc and Knapík’s ‘guide’ is a proper encyclopaedia on the history of everyday Czech life in the period from the Communist take-over of 1948 to the Prague Spring of 1968. Based on solid methodology, it contains contributions from the editors (who are also the main authors) and about forty other experts. It contains almost 2,500 entries, arranged in seven thematic sections, based mostly on primary-source research, with a comprehensive list of primary and secondary sources. The two-volume encyclopaedia is introduced by a long article. The reviewer considers this publication to be one of the most important books on post-war Czech history., and [autor recenze] Jakub Rákosník.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7516. Když se atomy chovají jako vlny: Boseova-Einsteinova kondenzace a atomový laser
- Creator:
- Ketterle, Wolfgang and Gregora, Ivan
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- atomy, atomový laser, kondenzáty, atoms, atom lasers, condensates, 6, and 53
- Language:
- Czech
- Description:
- Wolfgang Ketterle ; přeložil Ivan Gregora. and Obsahuje bibliografické odkazy
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
7517. Když se lidé mění ve lvy: problém překladu
- Creator:
- Tomáš Kobes
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Latour, Bruno, 1947-, teorie vědy, asymetrie, antropologie, theory of science, anthropology, asymmetry, překlad, teorie aktér-síť, ANT, ontologická politika, ontologický obrat, translation, Actor-Network Theory, reductionism, ontological policy, ontological turn, 12, and 00
- Language:
- Czech
- Description:
- Text se zabývá Latourovým pojetím překladu. Poukazuje na některé epistemologické problémy, které vyplývají ze zohledňování překladu jako předmětu zájmu. Tyto problémy lze redukovat na otázku, zda se na výsledné podobě překladu podílí jen poznávající subjekt, nebo také studovaná skutečnost. Podle způsobu řešení této otázky lze rozlišit mezi lingvistickým a nelingvistickým přístupem. Latourovu snahu o systematičtější vymezení překladu lze chápat jako odklon od lingvistické tradice ve prospěch nelingvistických forem podílejících se na vymezení programu epistemologického obratu. V textu jsou v tomto směru diskutovány především problémy redukcionismu, asymetrie, zobecněné symetrie, aktérství a role badatele ve výzkumném procesu. V Latourově perspektivě tento proces není záležitostí fakticity, nýbrž ontologické politiky, v níž dochází k vyjednávání o tom, co činí svět reálným., The article deals with translational concept of Bruno Latour, focusing on some epistemological issues that arise from the consideration of translation as object of interest. These issues can be reduced to the question whether the final form of translation involves only the knowing subject, or the studied reality as well. Based on the solution to this question, we can distinguish between linguistic and nonlinguistic approaches. Latour's attempt at systematic conceptualization of translation can be seen as a deflection from the linguistic tradition in favor of non-linguistic forms involved in the program of the ontological turn. In this sense, the text describes primarily the issues of reductionism, asymmetry, generalized symmetry, agency and the role of researcher in the research process. In Latour's view, this process is not the matter of facts, but matter of concerns, in which ontological politics consists of the process of negotiation over what makes up the real world., and Tomáš Kobes.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7518. Když se potká chemie s biologií
- Creator:
- Hužvárová, Marina
- Format:
- Type:
- article, rozhovory, model:article, and TEXT
- Subject:
- Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Holý, Antonín, 1936-2012, chemici, přírodovědci, chemists, naturalists, 12, and 00
- Language:
- Czech
- Description:
- Marina Hužvárová.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7519. Když věda a umění jednou jsou... aneb fotoreportáž z výstavy Věda a umění / Umění a věda
- Creator:
- Žďárská, Jana
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- věda a umění, výstavy, science and art, exhibitions, 6, and 53
- Language:
- Czech
- Description:
- Věda a umění. Až příliš rozdílné obory na to, aby měly cokoli společného. A ony přesto mají! Cosi nám sdělují, něčím nás fascinují, jejich prostřednictvím můžeme nazírat na svět dočista jinýma očima, jen tak být a vnímat jeho vůni, hladit jej očima a tiše naslouchat. A tak je nám občas dovoleno zahlédnout nevšednost v běžném a všedním či neobyčejnost v tom docela obyčejném... Drama zachycené štětcem na plátně či detektorem elektronového mikroskopu, emoce vryté do soch či do matematických rovnic. Kouzlo kvarků i vznešenost galaxií. Svět kolem nás... and Jana Žďárská.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
7520. Ke 125. výročí vzniku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. V. Dva třesky v ČSAV 1953-65
- Creator:
- Martin Franc
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Biologické vědy, Botanický ústav (Československá akademie věd), Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Československá akademie věd, Biologický ústav (Československá akademie věd), Ústav experimentální botaniky (Československá akademie věd), 2. polovina 20. století, vědci, botanický výzkum, vědecké instituce a organizace, dějiny vědy, dějiny institucí a organizací, scientists, botanical research, scientific institutions and organizations, history of science, vědy o živé přírodě, osobnosti vědy, 2, and 57/59
- Language:
- Czech
- Description:
- Po zahájení činnosti v roce 1953 v Československé akademii věd v rámci její IV. biologicko-lékařské sekce fungovalo pouze pět samostatných pracovišť. Vedle mohutného Biologického ústavu šlo o Laboratoř pro výzkum vyšší nervové činnosti, Laboratoř pro elektronovou mikroskopii v biologii, Sbírka autotrofních rostlin a na Slovensku sídlící Virologický ústav. Článek sleduje postupný rozrod pracovišť, zejména ve dvou etapách - první zvýšení počtu akademických institucí zabývajících se živou přírodou přišlo již na počátku roku 1954, i když se jednalo spíše o laboratoře představující pouhé zárodky pozdějších ústavů. Důležitou roli v celém procesu sehrávala i Geobotanická laboratoř navazující na Geobotanickou komisi fungující již od roku 1952. K dalšímu "velkému třesku" a zvýšení počtu pracovišť ČSAV bádajících v oblasti živé přírody došlo v roce 1962. Jeho základem se stalo rozčlenění Biologického ústavu na několik samostatných institucí. Z dosavadních oddělení a dalších útvarů v rámci Biologického ústavu vznikly např. Parazitologický ústav, Entomologický ústav nebo Ústav experimentální botaniky. V roce 1962 se také definitivně zformoval samostatný Botanický ústav navazující na Geobotanickou laboratoř. Do 60. let tak již Československá akademie věd vstoupila s široce vybudovanou badatelskou strukturou pro vědy o živé přírodě, v níž působila celá řada špičkových vědců pracujících na nejvyšší mezinárodní úrovni. Přispěl k tomu jistě i rozvoj zahraničních kontaktů spojených i s velkými mezinárodními programy, jako byl např. IBP (Mezinárodní biologický program)., A key role was played in the Czechoslovak Academy by the system of research institutes. This part of the series deals primarily with the structure of these institutes and the changes they underwent, while focusing on the issues surrounding the integration of botanical research. After the launch of activities in 1953 at the Czechoslovak Academy of Sciences, only five independent departments operated at the Fourth Biological and Medical Section. This article follows the gradual development of these departments. The first increase in the number of academic institutions dealing with life sciences came in 1954. The next "big bang" and increase in the number of CSAS departments researching life sciences took place in 1962. Hence the Czechoslovak Academy of Sciences entered the 1960s with a broadly based research structure for life sciences, in which numerous top scientists operating at the highest international standard were working. This was also surely facilitated by the development of foreign contacts associated with large international projects, such as IBP (International Biological Programme)., and Martin Franc.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public