Czech Head is aimed at supporting and promoting Czech science and technology. The project annually awards the best scientists and engineers. Prof. Antonín Holý (Institute of Organic Chemistry and Biochemistry) has been awarded by National Prize of the Czech Government., [Gabriela Štefániková]., and Autor užívá šifru srd
Významní badatelé převzali 17. února 2014 v sídle AV ČR na Národní třídě v Praze čestné oborové medaile. Medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách obdržel prof. Jaroslav Pánek z Historického ústavu AV ČR. Medaili Františka Křižíka za zásluhy v oblasti technických věd a za realizaci výsledků vědeckého výzkumu převzal prof. František Maršík z Ústavu termomechaniky AV ČR. Medailí Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách byl oceněn prof. Gunther Friedrich Eggeler z univerzity v Bochumi. and Gabriela Adámková.
The presented paper tries to interpret the campaign before the Czech presidential election in 2013 from the perspective of Je rey Alexander’s performative theory. It argues that the process of preference formation cannot be completely explained on the basis of rational interests of the voters, media or socioeconomic strata. On the contrary, the paper based in durkheimian paradigm argues for the importance of collective emotions. The campaign is understood here as a sequence of performative acts in which the candidates, understood as collective representations, try to associate themselves with emotions of the voters. The performance in Alexander’s perspective takes place in the civil sphere formed by the cultural code with binary structure of the democratic and antidemocratic side. In this perspective the case of Czech presidential campaign will be shown with the focus on the unexpected advancement of Karel Schwarzenberg to the second round of the election., Vít Horák., and Obsahuje seznam literatury
Text se zabývá Latourovým pojetím překladu. Poukazuje na některé epistemologické problémy, které vyplývají ze zohledňování překladu jako předmětu zájmu. Tyto problémy lze redukovat na otázku, zda se na výsledné podobě překladu podílí jen poznávající subjekt, nebo také studovaná skutečnost. Podle způsobu řešení této otázky lze rozlišit mezi lingvistickým a nelingvistickým přístupem. Latourovu snahu o systematičtější vymezení překladu lze chápat jako odklon od lingvistické tradice ve prospěch nelingvistických forem podílejících se na vymezení programu epistemologického obratu. V textu jsou v tomto směru diskutovány především problémy redukcionismu, asymetrie, zobecněné symetrie, aktérství a role badatele ve výzkumném procesu. V Latourově perspektivě tento proces není záležitostí fakticity, nýbrž ontologické politiky, v níž dochází k vyjednávání o tom, co činí svět reálným., The article deals with translational concept of Bruno Latour, focusing on some epistemological issues that arise from the consideration of translation as object of interest. These issues can be reduced to the question whether the final form of translation involves only the knowing subject, or the studied reality as well. Based on the solution to this question, we can distinguish between linguistic and nonlinguistic approaches. Latour's attempt at systematic conceptualization of translation can be seen as a deflection from the linguistic tradition in favor of non-linguistic forms involved in the program of the ontological turn. In this sense, the text describes primarily the issues of reductionism, asymmetry, generalized symmetry, agency and the role of researcher in the research process. In Latour's view, this process is not the matter of facts, but matter of concerns, in which ontological politics consists of the process of negotiation over what makes up the real world., and Tomáš Kobes.
Představte si holé pláně, z nichž vystupuje ve své době naprosto jedinečná železobetonová stavba opláštěná zelenavými skleněnými tabulemi. Končí šedesátá léta a právě impozantní dojem Wichterlova a Pragerova architektonického novokřtěnce inspirovaného v zámoří spolu se zájmem o chemii vábí jako mocné magnety studenta Přírodovědecké fakulty UK Františka Rypáčka, aby z petřínských kolejí spěchal přes Tomanovu louku až na Petřiny do Ústavu makromolekulární chemie ČSAV, který tehdy řídil Otto Wichterle. To ještě zdaleka netušil, že se o mnoho let později stane ředitelem tohoto pracoviště Akademie věd ČR on sám a že se také mj. zasadí o vznik „wichterlovských“ center, která mají úspěšný akademický ústav ještě více propojit s praxí. and Marina Hužvárová.