Studie Elišky Baťové se zabývá dosud nepříliš hodnocenou koncepcí liturgického roku v duchovních písních od biskupa Jednoty bratrské a teologa Jana Augusty., The goal of the present study is to bring together the questions of hymnological research with the history of the liturgy and homiletics. In the integrated liturgical conception of Jan Augusta as it is known to us thanks to two Viennese manuscripts and a newly processed, unique printed document from the Unity of the Brethren church, these areas cannot be separated, since they mutually support each other to create a whole. The author has therefore dedicated herself to the broader context of the creating of a new arrangement of Biblical readings and songs in the Unity of the Brethren church, regarding which there were disputes from its inception in 1545 until the deaths of Jan Blahoslav and of Jan Augusta in 1572., Eliška Baťová., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 43, anglický abstrakt 33.
The paper begins with the question of the participation of human subjects in biomedical research, pointing a way from the first principle of the Belmont Report towards the concept of autonomy as expressed by informed consent. From the use of informed consent in experimental medicine, the paper then moves to the application of informed consent in clinical practice. Further, the paper outlines the cultural and philosophical context of the transformation of medicine into biomedicine from the perspective of human subject research, discussing the concept which has played the key role in the ethical framework of both experimental and clinical medicine in the Czech Republic. Finally the paper provides some critical notes on the concept of informed consent and its practice in Czech healthcare., Josef Kuře., and Obsahuje poznámky a bibliografii
The article deals with the conceptualisation of the issue of European integration from the perspective of cleavages. First, the author presents 'post-Rokkanian' politics as a metaphor for the current composition of European societies and subsequently more fluid ties between parties and voters in the political space. The effects that lead to the re-conceptualising of the cleavage concept are discussed within this context. In agreement with Bartolini and Mair, cleavages are seen as the combination of a societal division, a value element and an element of political organisation, but more emphasis is put on the active structuration of social and political conflicts by political parties. Second, the author analyses European integration observed in terms of its cleavage-producing potential. The main argument is based on a specific feature of 'European' cleavages, which combine both functional and territorial dimensions that reflect social and political structures. Only in cases where different aspects of these dimensions are reinforced do 'European' cleavages emerge.
Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina se 16. června 2015 konal koncert Komorního orchestru Akademie Praha (KOA). Členové orchestru, z nichž někteří jsou či byli pracovníky Akademie věd ČR, jej věnovali 125. výročí vzniku Akademie věd, na jejíž půdě se toto těleso před čtvrt stoletím zrodilo a s jejíž podporou soustavně rozvíjí zájmovou uměleckou činnost. Na programu večera byla dvě vrcholná díla světové hudební tvorby: Beethovenův Klavírní koncert č. 5, Es dur „Císařský“, op. 73, a Dvořákova Symfonie č. 8, G dur „Anglická“, op. 88, k jejichž provedení byl při této slavnostní příležitosti orchestr rozšířen do rozměrů symfonických. and Jan Hrdlička.
Jedním z velkých, dokonce lze říci světodějných jubileí, které si letos připomínáme, je bezpochyby 70. výročí konce druhé světové války v Evropě v květnu 1945. Příchod jara do českých zemí byl toho roku přímo nabitý událostmi. Konec války na spadnutí, sovětská vojska osvobozovala Moravu, americké jednotky se blížily k západní hranici. Na území Protektorátu Čechy a Morava se však soustředila stále ještě velká vojenská síla, téměř milionová skupina armád „Střed“ pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera, který neváhal ještě pár dní před definitivní německou porážkou střílet své vojáky při sebemenším podezření z dezerce či zbabělosti. and Jaroslav Šebek.