Search

Start Over Format print Date Unknown

8875. Menšiny a revize výkladu českých poválečných dějiny

Creator:
Šimková, Pavla
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
od 1945, národnostní menšiny, marginální skupiny, menšinová politika, Československo, national minorities, marginal groups, minority politics, Czechoslovakia, 8, and 94(437)
Language:
Czech
Description:
Mladý historik Matěj Spurný v monografii Nejsou jako my: Česká společnost a menšiny v pohraničí (1945–1960) (Praha, Antikomplex 2011) podle autorky odvedl výtečnou práci při výzkumu postavení tří vybraných menšin – neodsunutých Němců, Romů a volyňských Čechů – v českém pohraničí v patnácti letech od skončení druhé světové války. Zaměřil se přitom hlavně na vývoj postojů většinové společnosti vůči těmto menšinám a na jejich roli v rámci politiky československého státu, respektive Komunistické strany Československa. Jeho analýze různých úrovní tématu, práci se zdroji i přesnému a promyšlenému užívání pojmů nelze nic vytknout. Jádro knihy ale podle autorky spočívá ve zpochybnění stávajícího paradigmatu při výkladu poválečných československých dějin. Týká se to převládajícího dichotomického zobrazování vládnoucího režimu a ovládané společnosti jako dvou oddělených entit a periodizace poválečných dějin Československa s klíčovým mezníkem v únoru 1948. Spurný svůj „revizionistický pohled“ dokládá rozborem legitimizačních strategií komunistické strany ve vztahu k menšinám a vyzvednutím dlouhodobějších vývojových kontinuit., In his book, Nejsou jako my: Česká společnost a menšiny v pohraničí (1945–1960) (They Are Not Like Us: Czech Society and Minorities in the Borderlands, 1945–90; Prague: Antikomplex, 2011), the young historian Matěj Spurný has, according to the author, done excellent work in researching three selected minorities in the Czech borderlands in the first fifteen years since the end of the Second World – the ethnic Germans who were not expelled, the Roma, and the Volhynian Czechs. He focuses mainly on the development of the attitudes of majority society towards these minorities and on their role in the politics of the Czechoslovak state and the Czechoslovak Communist Party. His analysis of the various levels of the subject, his work with the primary sources, and his precise, well-considered use of terms are faultless. But, according to the author, the core of the publication is based on questioning the existing paradigm in the interpretation of post-war Czechoslovak history. This mainly concerns the predominant dichotomous depiction of the régime and society as two separate entities and the periodization of post-war Czechoslovak history with the milestone as February 1948. Spurný supports his ‘revisionist view’ with an analysis of the legitimating strategies of the Communist Party in relation to the minorities, and emphasizes the long-term continuities., Pavla Šimková., and Tři hlasy k jedné knize
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8876. Menšiny za komunismu: dvě úvahy nad knihou Matěje Spurného

Creator:
Kateřina Čapková
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
od 1945, národnostní menšiny, komunismus, menšinová politika, Československo, national minorities, communism, minority politics, 8, and 94(437)
Language:
Czech
Description:
Kniha Matěje Spurného Nejsou jako my: Česká společnost a menšiny v pohraničí (1945–1960) (Praha, Antikomplex 2011) podle autorky obohacuje českou historiografii o analýzu státní politiky vůči menšinám v poválečném českém pohraničí, nevypovídá však přitom ani tak o těchto menšinách a periferii jako spíš o většinové společnosti a centru. Spurný skvěle analyzuje jazyk propagandy a nacionalistické ideologie, vnáší do české historiografie nová stěžejní témata a významně přispívá do diskuse o charakteru komunistického režimu. Autorka se ovšem ve svých úvahách soustředí na teoretický rámec knihy. Problematizuje Spurného vymezení menšiny, v němž se dle jejího soudu nereflektovaně mísí sociálněkonstruktivistický přístup s objektivistickým pojetím založeným na přesvědčení o existenci konkrétních kritérií etnicity. Menšiny, které jsou předmětem jeho studia, ve skutečnosti nebyly vyčleněny na základě objektivních národních znaků, ale na základě hledisek, jimiž je poměřovala většinová společnost a její reprezentace. Ve druhé úvaze pak autorka vede diskusi o postavení národnostních menšin za komunismu, zejména o menšinové politice v Sovětském svazu. Ta je podle ní ve své až extrémní rozpornosti těžko uchopitelná, za její nejvýraznější rys však považuje umělou konstrukci etnických menšin. Tato skutečnost mimo jiné problematizuje zásluhy komunistického režimu o emancipaci menšin, jak o nich píše Spurný v souvislosti s československými Romy., According to the author of this article, Matěj Spurný’s Nejsou jako my: Česká společnost a menšiny v pohraničí (1945–1960) (They Are Not Like Us: Czech Society and Minorities in the Borderlands, 1945–60; Prague: Antikomplex, 2011) enriches Czech historiography with its analysis of state policy on minorities in the Czech borderlands after the Second World War. But the work says less about these minorities and the periphery than it does about majority society and the centre. Spurný provides a superb analysis of the language of propaganda and nationalist ideology, introduces key new topics into Czech writing about history, and contributes importantly to the discussion about the nature of the Czechoslovak Communist régime. By contrast, she concentrates on the theoretical framework of Spurný’s book, and takes issue with his definition of ‘minority’, in which, according to her, he unthinkingly combines a social-constructivist approach with an objectivist conception based on his belief in the existence of real criteria of ethnicity. The minorities that are the topic of Spurný’s book were not, she argues, actually excluded on the basis of objective national (or ethnic) features, but on the basis of perspectives by which majority society and its representatives gauged them. The author then discusses the status of national minorities under Communist régimes, particularly minority policy in the Soviet Union. That, according to her, in its extremely contradictory nature, is hard to comprehend, but she considers its most striking feature to be the artificial construct of ethnic minorities. This fact makes problematic, among other things, any credit that the Communist régime is allegedly due for having emancipated minorities, as Spurný writes they had done in connection with the Roma of Czechoslovakia., Kateřina Čapková., and Tři hlasy k jedné knize
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8877. Mentální stavy: Funkce jejich pojetí v identifikaci paradigmat současné kognitivní psychologie

Creator:
Sedláková, Miluše
Format:
print
Type:
article, studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Vývoj výzkumů kognitivních procesů iniciovaný v šedesátých letech XX. století informačním paradigmatem v Americe vedl posléze k rozlišení čtyř základních proudů, a to (1) tzv. klasické kognitivní psychologie, (2) vývojově orientované kognitivní psychologie, (3) kognitivní vědy a (4) konekcionismu. V důsledku této diferenciace mezi proudy kognitivního hnutí se posléze ustavil rozpor uvnitř informačního paradigmatu. Jeho těžištěm je pojetí mentální (též interní, kognitivní) reprezentace a od něj odvozená nebo s ním spjatá stanoviska, zaujímaná k dílčím problémům, jež jsou charakteristická pro jednotlivé výše zmíněné proudy kognitivního hnutí. Spor o reprezentaci, její povahu a modelování je natolik zásadní, že tvoří základní aporii informačního paradigmatu a někteří autoři dokonce hovoří o rozpadu informačního paradigmatu ve dvě rozdílná paradigmata, a to v paradigma reprezentace a paradigma prezentace (B. Shanon, 1993). Ta se uvnitř informačního paradigmatu ustavují. Každé z těchto paradigmat navazuje na specifická filosofická východiska., Miluše Sedláková., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8880. Meranie kvality života: analýza nástrojov z aspektu ich teoretických východísk

Creator:
Nikoleta Izdenczyová
Format:
print
Type:
article, předběžná sdělení, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, quality of life, theories of quality of life, domains of quality of life, instruments for quality of life measurement, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
S nárastom počtu nástrojov na meranie kvality života sa pre výskumníkov aj klinikov stáva problémom vybrať ten najvhodnejší. Prehľadové štúdie nástrojov na zisťovanie kvality života (ďalej QoL nástrojov) kladú dôraz na informácie o základných vlastnostiach nástrojov – informácie o ich doménach a psychometrických vlastnostiach – veľmi často bez uvedenia definície meraného znaku, resp. jeho teórie. Táto štúdia sa snaží ohodnotiť teoretické východiská QoL nástrojov. Realizovaný bol systematický prehľad QoL nástrojov a porovnané teórie a definície kvality života, z ktorých vychádzajú. Pozornosť bola venovaná aj doménam kvality života, ktoré daný nástroj obsahuje. Do prehľadu bolo zahrnutých 57 QoL nástrojov, z toho 21 generických a 36 špecifických. Len päť zo skúmaných nástrojov bolo skonštruovaných na základe teórie, z toho dva nástroje na základe jednej a tej istej teórie. Najdôležitejším zistením je rozmanitosť v chápaní kvality života, čo poukazuje na nedostatočnú ujasnenosť teoretických východísk diagnostických nástrojov., The increase of number of instruments for measuring the quality of life brings the problem for both the researchers and the clinicians to choose the most proper one. The overview studies of instruments for assessing the quality of life (QoL instruments) are stressing the information concerning their basic characteristics - information about its domains and psychometric characteristics, quite often without mentioning the definition of the measured trait, and its theory respectively. This study tries to evaluate the theoretical starting points of QoL instruments by presenting the systematical overview of QoL instruments and comparing the theories and definitions of quality of life from which these instruments come out. The attention was also paid to the domains of quality of life covered by the given instrument. The overview contents 57 QoL instruments, 21 of which are generic and 36 are specific. Only few of studied instruments were constructed on the basis of a theory, two of them on the basis of the same theory. The most important finding is the variety in understanding the quality of life what points to insufficient clarification of staring points of the diagnostic instruments., Nikoleta Izdencyová., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »