The article examines the reception of the Epistola ad Ducissam Brabantiae, a moral-theological report on Jews, usury, and taxation written by Thomas Aquinas at the request of (probably) Adelaide of Burgundy, Duchess of Brabant († 1273) in the Six Books on General Christian Matters (Knížky šestery o obecných věcech křesťanských) by the Bohemian lay theologian and author of Czech religious and didactic treatises Thomas Štítný († before 1409). and Pavel Blažek.
a1_Vydajuščijsja ukrainskij fol'klorist Vladimir Gnatjuk v svojej naučnoj dejatel'nosti živo interesovalsja češskoj narodnoj kul'turoj. Za uspechi v razvitii slavjanskoj etnografii i fol'kloristiki Čechoslovackoje etnografičeskoje obščestvo uže v 1905 g. izbralo jego svoim členom. V. Gnatjuk vel ličnuju perepisku s F. Glavačkom, A. Černym, F. Pastrnkom, J. Patoj, Z. Tobolkoj, R. Gulkoju, F. Tichim, F. Pospišilom, J. Kralem i inym češskimi dejateljami nauki i kul'tury. No samoje vydajuščejesja mesto v jego bogatoj perepiske, kotoraja nachoditsja v L'vovskoj naučnoj biblioteke i L'vovskom Central'nom gosudarstvennom istoričeskom archive, zanimajut pis'ma češskich etnografov i fol'kloristov: I. Polivki, Č. Zibrta, L. Niederle, M. Murka i I. Goraka. Pis'ma etich četyrech korrespondentov v danoj rabote vpervyje opublikovany polnost'ju. K sožaleniju, značitel'naja čast' jego perepiski byla uničtožena vo vremja pervoj mirovoj vojny.
V desjati pis'mach Irži Polivki (1899-1924) privedeno mnogo faktov, sviditel'stvujuščich ne tol'ko o delovych svjazjach mezdu dvumja učenymi, pol'zujuščimsja obščim metodom issledovanija (oni vse vremja obmenivalis' publikacijami, informirovali drug druga o svojej naučnoj rabote i tvorčeskich planach. vzaimno recenzirovali svoi raboty na stranicach fachovoj pressy), no i ich ličnoj družbe. Osobenno interesny te časti pisem I. Polivki, gde on govorit o trudnostjach, kotoryje jemu prichodilos' preodolevat' pri rabote nad kommentarijami k skazkam brat'ev Grimm i inymi naučnymi rabotami. and a2_Čenek Zibrt v svojem pis'me (1898 g.) blagodarit Gnatjuka za prislannuju rabotu "Rus'ki oseli v Bačci".
Lubor Niederle obraščajetsja k Gnatjuku s pros'boj prislat' jemu materialy k etnografičeskoj karte slovjan i predlagajet obmeninivat'sja naučnjami izdanijami.
Matija Murko v svoich pis'mach (1923-24 gg.) prosit Gnatjuka napisat' obzor ukrainskoj etnografičeskoj literatury dlja ž. "Slavija" i priglašajet jego vzjat' učastije v podgotovke Pervogo s''jezda slavjanskich etnografov i geografov.
Irži Gorak v pjati pis'mach blagodarit V. Gnatjuka za prislannyje knigi, kotorym dajet vysokuju ocenku. V odnom iz pisem vyskazyvajet interesnyje mysli o vzaimosvjazjach meždu slavjanskimi narodnymi pesnjami.
V konce perepiski opublikovany pis'ma Čechoslovackogo etnografičeskogo obščestva v Prage i dekanata Brnenskogo filosofskogo fakul'teta prezidii Naučnogo obščestva im. Ševčenka v L'vove po slučaju smerti V. Gnatjuka. V pis'mach dana vysokaja ocenka naučnoj dejatel'nosti V. Gnatjuka.
Stať v základních rysech popisuje a charakterizuje část pozůstalosti uložené v Literárním archivu PNP, která se váže ke korespondenci a ke čtenářům. Poté se zaměřuje na dopisy, které vyjadřují roli Hrubínova díla v neliterárním životě (čas války), vztah čtenářů k Hrubínovu dílu (30. – 40., 60. léta), požadavky recipientů na básníka a básnické slovo (50. léta). V závěru představuje ohlasy, které jsou svázány s veřejným vystoupením básníka na II. sjezdu spisovatelů. and The article describes in outline one part of the Papers of František Hrubin (1910–1971), which are deposited in the Archives of the Museum of Czech Literature – namely, that related to his correspondence and his readers. It then considers letters that express the role of Hrubín’s works in non-literary life (during the war), his readers’ attitudes to his works (in the 1930s, 1940s, and 1960s), and the demands on the poet and his work (1950s). It concludes by presenting responses linked with Hrubín’s speeches at the Second Congress of Czechoslovak Writers.