One of the most important sites in terms of view of archaeobotanical grape pip occurrence is Mikulčice. Grape pips have been found there in large quantities and in different settlement contexts so it can be assumed that grape cultivation was an integral component of the inhabitants’ subsistence strategy. This site is key to answering the question of the occurrence of wild grapevine varieties in the riparian forests in Moravia. The material from Mikulčice has been subjected to a series of statistical analyses intended to ascertain the morphology of the grape pips and the cultural background of the viticultural tradition in Mikulčice.
Archaeological sources provide a wide range of information to help understand the social structure of human society in the past. In this paper, the authors deal with the information potential of grave pit modifi cations and wooden structures in graves at burial sites in the central region of Great Moravia (southeast Moravia, southwest Slovakia). The goal at this point is to defi ne the basic hypotheses and describe the methodological basis along with the research methodology. The authors treat the sources holistically, which means that one of the methodological foundations is the claim that the properties of the whole are not a simple sum of its parts. This means that all recognized elements of the funeral rite and their mutual relations and functions are the center of attention of this research. The primary basis for the research is the assumption that the presence of various wooden structures or wooden burial receptacles in the graves of the Great Moravian period is a common cultural occurrence. It further tests the hypothesis that there was intent behind choosing of these different wooden structures and grave pit modifi cations and their usage, as well as a potential differentiation based on age or gender in the frequency, quality and selection of these modifi cations/arrangements and structures. The main methodological tools are statistical and GIS analysis and the results are compared with published fi ndings from the wider Central European region., Marian Mazuch, Marek Hladík., and Obsahuje seznam literatury
Gravitační síly jsou nejslabší ze čtyř fundamentálních fyzikálních interakcí, a přesto jsou to ony, které určují makrostrukturu galaxií, hvězd i planety Země. Úkolem gravimetrie je měření a systematické studium zemského tíhového pole, které významně ovlivňuje řadu procesů v zemském tělese, na zemském povrchu i v atmosféře. V užité gravimetrii zkoumáme tíhová pole Země za účelem vymezení hustotních nehomogenit v zemské kůře. V geodézii jsou výsledky tíhových měření využívány k určení geoidu, což je plocha konstantního tíhového potenciálu, která splývá s klidnou hladinou světových oceánů [1, 2]., Jan Švancara., and Obsahuje seznam literatury
Květnová schůzka členů Kosmologické sekce České astronomické společnosti se nesla ve slavnostním duchu. Důvodem byl avizovaný křest Gravitačního atlasu Antarktidy, významné vědecké monografie nakladatelství Springer Verlag autorů J. Klokočníka, J. Kosteleckého a A. Bezděka. Modrá posluchárna Matematického ústavu AV se tak stala svědkem znamenité akce, kde dobré šampaňské pocelovalo jednu z vynikajících současných vědeckých publikací. Okuste tedy, milí čtenáři, prostřednictvím Československého časopisu pro fyziku trošku z té slávy a milé nálady, která z fotografií našeho kolegy Františka Lomoze doslova dýchá. and Jana Žďárská.