Calibrating and verifying 2-D and 3-D vadose zone flow and transport models requires detailed information on water and solute redistribution. Among the different water flow and mass transfer determination methods, staining tracers have the best spatial resolution allowing visualization and quantification of fluid flow including preferential flow paths. Staining techniques have been used successfully for several decades; however, the hydrological community is still searching for an “ideal” vadose zone tracer regarding flow path visualization. To date, most research using staining dyes is carried out with Brilliant Blue FCF. Fluorescent dyes such as Uranine, however, have significant advantages over nonfluorescents which makes them a promising alternative. This paper presents the first analysis of key properties any fluorescent substance must possess to qualify as a staining fluorescent tracer in vadose zone hydrological applications. First, we summarize the main physico-chemical properties of Uranine and evaluate its staining tracer potential with conventional suitability indicators and visibility testing in a soil profile. Based on numerical analysis using the theory of fluorescence, we show that a low molar absorption coefficient is a crucial parameter to quantify concentration accurately. In addition, excitation of a tracer on wavelengths different from the maximum excitation wavelength can extend the linear range of the concentration-fluorescence relationship significantly. Finally, we develop criteria for evaluating the suitability of any potential fluorescent soil staining compound for soil hydrological applications: 1) high quantum yield, 2) low molar absorption coefficient, 3) fluorescence independent of temperature, 4) low photodecomposition rates, and 5) fluorescence stable across a wide range of pH values.
The proposed method to estimate water supply of spring wheat crop is based on the ratio of the water amount extracted by plants under actual conditions of growth (transpiration) to cover needs for maximum (potential) yield (potential transpiration). Estimates of spatial, inter- and intra-annual water supply variability of the spring wheat crop in basic agricultural zones are given. Dependence of the spring wheat yield on water supply is presented. and Navrhnutá metóda určenia zásobovania porastu jarnej pšenice vodou je založená na určení pomeru množstva vody odobratého koreňmi rastlín (transpirácia) k potenciálnej transpirácii, ktorá je podmienkou maximálnej (potenciálnej) úrody. Práca obsahuje údaje o priestorovej, ročnej a medziročnej variabilite transpirácie jarnej pšenice v základných poľnohospodárskych oblastiach, ako aj závislosť úrod jarnej pšenice na zásobovaní porastu vodou (transpirácii).
The paper aims at a unification of the two directions in contemporary philosophy of science: the direction which deals with the relation of data to phenomena with the direction which deals with the knowledge about mechanism and its employment in scientific thinking. It aims also at a reconstruction of the development of scientific knowledge which is characterized in contemporary philosophy of science as a movement from data, via phenomena, to mechanisms. An attempt will be made to show that this in fact amounts to an assignment of philosophical categories like data, phenomena, mechanism, etc. This unification and reconstruction draws also on the reconstruction of the main stages of the development of knowledge leading from A.-J. Ångström’s measurement of the wave-lengths of spectral lines of hydrogen in 1868 to N. Bohr’s theory of the hydrogen atom proposed in 1913., Práce se zaměřuje na sjednocení obou směrů současné filosofie vědy: směr, který se zabývá vztahem dat k jevům se směrem, který se zabývá znalostmi o mechanismu a jeho využití ve vědeckém myšlení. Zaměřuje se také na rekonstrukci rozvoje vědeckých poznatků, které jsou v současné filosofii vědy charakterizovány jako pohyb od dat, přes jevy, k mechanismům. Pokusíme se ukázat, že to ve skutečnosti představuje přiřazení filosofických kategorií, jako jsou data, jevy, mechanismy atd. Toto sjednocení a rekonstrukce čerpá také z rekonstrukce hlavních etap rozvoje znalostí vedoucích z A.- J. Ångströmovo měření vlnových délek spektrálních čar vodíku v roce 1868 až N., and Igor Hanzel
Tichý’s Transparent Intensional Logic (TIL) is an overarching logical framework apt for the analysis of all sorts of discourse, whether colloquial, scientific, mathematical or logical. The theory is a procedural (as opposed to denotational) one, according to which the meaning of an expression is an abstract, extra-linguistic procedure detailing what operations to apply to what procedural constituents to arrive at the product (if any) of the procedure that is the object denoted by the expression. Such procedures are rigorously defined as TIL constructions. Though TIL analytical potential is very large, deduction in TIL has been rather neglected. Tichý defined a sequent calculus for pre-1988 TIL, that is TIL based on the simple theory of types. Since then no other attempt to define a proof calculus for TIL has been presented. The goal of this paper is to propose a generalization and adjustment of Tichý’s calculus to TIL 2010. First I briefly recapitulate the rules of simple-typed calculus as presented by Tichý. Then I propose the adjustments of the calculus so that it be applicable to hyperintensions within the ramified hierarchy of types. TIL operates with a single procedural semantics for all kinds of logical-semantic context, be it extensional, intensional or hyperintensional. I show that operating in a hyperintensional context is far from being technically trivial. Yet it is feasible. To this end we introduce a substitution method that operates on hyperintensions. It makes use of a four-place substitution function (called Sub) defined over hyperintensions., Tichý Transparentní Intenzionální Logika (TIL) je zastřešující logický rámec vhodný pro analýzu všech druhů diskurzů, ať už hovorových, vědeckých, matematických nebo logických. Tato teorie je procedurální (na rozdíl od denotační) jedna, podle které je význam výrazu abstraktním, extra-lingvistickým postupem, který podrobně popisuje, jaké operace mají být aplikovány na to, jaké procedurální složky se mají dostat k produktu (je-li nějaký) řízení. to je objekt označený výrazem. Tyto postupy jsou přísně definovány jako konstrukce TIL. Ačkoli analytický potenciál TIL je velmi velký, odpočet v TIL byl spíše zanedbán. Tichý definoval postupný počet pro před-1988 TIL, to je TIL na základě jednoduché teorie typů. Od té doby nebyl předložen žádný další pokus definovat důkazní kalkul pro TIL. Cílem příspěvku je navrhnout zobecnění a úpravu Tichého kalkulu na TIL 2010. Nejprve stručně rekapituluji pravidla jednoduchého typu kalkulu Tichého. Pak navrhnu úpravy kalkulu tak, aby byl použitelný pro hyperintenze v rámci rozvětvené hierarchie typů. TIL pracuje s jednou procedurální sémantikou pro všechny druhy logicko-sémantického kontextu, ať už jde o extenzivní, intenzionální nebo hyperintenzionální. Ukazuji, že provoz v hyperintenzionálním kontextu není zdaleka technicky triviální. Přesto je to proveditelné. Za tímto účelem zavádíme substituční metodu, která funguje na hyperintenzích. Využívá čtyřmístnou substituční funkci (tzv. Sub) definovanou nad hyperintenziemi. Nejprve stručně rekapituluji pravidla jednoduchého typu kalkulu Tichého. Pak navrhnu úpravy kalkulu tak, aby byl použitelný pro hyperintenze v rámci rozvětvené hierarchie typů. TIL pracuje s jednou procedurální sémantikou pro všechny druhy logicko-sémantického kontextu, ať už jde o extenzivní, intenzionální nebo hyperintenzionální. Ukazuji, že provoz v hyperintenzionálním kontextu není zdaleka technicky triviální. Přesto je to proveditelné. Za tímto účelem zavádíme substituční metodu, která funguje na hyperintenzích. Využívá čtyřmístnou substituční funkci (tzv. Sub) definovanou nad hyperintenziemi. Nejprve stručně rekapituluji pravidla jednoduchého typu kalkulu Tichého. Pak navrhnu úpravy kalkulu tak, aby byl použitelný pro hyperintenze v rámci rozvětvené hierarchie typů. TIL pracuje s jednou procedurální sémantikou pro všechny druhy logicko-sémantického kontextu, ať už jde o extenzivní, intenzionální nebo hyperintenzionální. Ukazuji, že provoz v hyperintenzionálním kontextu není zdaleka technicky triviální. Přesto je to proveditelné. Za tímto účelem zavádíme substituční metodu, která funguje na hyperintenzích. Využívá čtyřmístnou substituční funkci (tzv. Sub) definovanou nad hyperintenziemi. TIL pracuje s jednou procedurální sémantikou pro všechny druhy logicko-sémantického kontextu, ať už jde o extenzivní, intenzionální nebo hyperintenzionální. Ukazuji, že provoz v hyperintenzionálním kontextu není zdaleka technicky triviální. Přesto je to proveditelné. Za tímto účelem zavádíme substituční metodu, která funguje na hyperintenzích. Využívá čtyřmístnou substituční funkci (tzv. Sub) definovanou nad hyperintenziemi. TIL pracuje s jednou procedurální sémantikou pro všechny druhy logicko-sémantického kontextu, ať už jde o extenzivní, intenzionální nebo hyperintenzionální. Ukazuji, že provoz v hyperintenzionálním kontextu není zdaleka technicky triviální. Přesto je to proveditelné. Za tímto účelem zavádíme substituční metodu, která funguje na hyperintenzích. Využívá čtyřmístnou substituční funkci (tzv. Sub) definovanou nad hyperintenziemi., and Marie Duží
I argue that the conception of reflective equilibrium that is generally accepted in contemporary philosophy is defective and should be replaced with a conception of fruitful reflective disequilibrium which prohibits ad hoc manoeuvres, encourages new approaches, and eschews all justification in favour of continuous improvement. I suggest how the conception of fruitful disequilibrium can be applied more effectively to moral enquiry, to encourage genuine progress in moral knowledge, if we make moral theory empirically testable by adopting a meta-ethical postulate which is independently plausible., Tvrdím, že pojetí reflexní rovnováhy, které je v současné filosofii obecně akceptováno, je vadné a mělo by být nahrazeno pojetím plodné reflexní nerovnováhy, která zakazuje ad hoc manévry, podporuje nové přístupy a vyhýbá se veškerému ospravedlnění ve prospěch neustálého zlepšování. Navrhuji, jak lze koncepci plodné nerovnováhy efektivněji aplikovat na morální zkoumání, povzbudit skutečný pokrok v morálních znalostech, pokud učiníme morální teorii empiricky testovatelnou přijetím meta-etického postulátu, který je nezávisle věrohodn, and Danny Frederick