Haldy (odvaly), které na Ostravsku vznikaly jako průvodní jev dolování černého uhlí v první polovině 20.stol, se již staly typickým krajinným prvkem této oblasti. Později zde byly snahy dolováním pozměněnou krajinu „uzdravit“ finančně nákladnými technickými rekultivacemi. Výstupy z našich studií prokázaly, že spontánní sukcese na nerekultivovaných haldách probíhá rychleji a společenstva bezobratlých jsou zde lépe strukturovaná. Navíc nerekultivované haldy podporují populace ochranářsky cenných druhů bezobratlých. Jednoznačně proto doporučujeme haldy ponechat spontánní sukcesi, před finančně náročnými technicky vedenými rekultivacemi., The spoil heaps in Ostrava were created during mining of black coal in the first half of the 20th century. Later, there were efforts to “heal” the landscape by technical reclamations, which are rather expensive. Our studies showed that spontaneous succession on non-reclaimed spoil heaps is faster then succession on their reclaimed counterparts. The communities of invertebrates on non-reclaimed spoil heaps are also more mature and contain rare species in comparison with the reclaimed ones., and Jiří Hodeček, Tomáš Kuras.
The paper deals with an overview of current methods for standoff detection of explosives. In the first part, there are given basic information on explosives and their properties which are important for the detection, namely the chemical composition, the vapor pressure and spectral characteristics. The main part is devoted to laser methods suitable for standoff detection of explosives - Laser-induced breakdown spectroscopy (LIBS), Raman spectroscopy, coherent anti-Stokes Raman spectroscopy (CARS), photofragmentation followed by laser-induced fluorescence (PF-LIF) and pulsed laser fragmentation mid-IR spectroscopy (MIR-PF). The last part is devoted to a brief comparison of these methods. and Článek se zabývá přehledem současných metod pro vzdálenou detekci výbušnin. V první části jsou poskytnuty základní informace o výbušninách a jejich vlastnostech důležitých pro detekci, tedy zejména o chemickém složení, tenzi par a spektrálních vlastnostech. Hlavní část článku je věnována laserovým metodám vhodným pro vzdálenou detekci výbušnin - spektroskopii laserem buzeného plazmatu (LIBS), Ramanově spektroskopii, koherentní anti-Stokesově-Ramanově spektroskopii (CARS), fotofragmentaci následované laserem indukovanou fluorescencí (PF-LIF) a mid-IR spektroskopii pulzní laserové fragmentace (MIR-PF). Poslední část článku je věnována stručnému srovnání těchto metod.
Článek shrnuje současný stav přípravy odborníků v oblasti termojaderné fúze v České republice. Věnuje se hlavně nově vzniklému studijnímu zaměření Fyzika a technika termojaderné fúze na FJFI ČVUT a následovně rekonstrukci tokamaku CASTOR/GOLEM, který má ambici sloužit jako vzdělávací experiment pro studenty z celé Evropy, mimo jiné v rámci projektu FUSENET., Vojtěch Svoboda, Jan Mlynář, Jan Stöckel, Igor Jex., and Obsahuje bibliografii