Když byly před padesáti lety zahájeny přednášky na Fakultě technické a jaderné fyziky, měla radioaktivita v českých zemích už řádný kus své historie za sebou: v druhé polovině roku 1898 objevili manželé Curieovi v jáchymovské uranové rudě polonium a radium, za osm let nato vznikly v Jáchymově první radioaktivní lázně, v roce 1919 Státní radiologický ústav a po 2. světové válce Laboratoř nukleární fyziky. Pak už na výchovu jaderných fyziků, chemiků a techniků tradiční instituce nestačily, bylo třeba založit samostatnou fakultu. Naštěstí jsme k tomu měli několik povolaných, kteří "se vyučili" u největších evropských fyziků a chemiků: František Běhounek poslouchal v Paříži přednášky Marie Curieové, Václav Petržílka pracoval u Hertze v Berlíně a v cambridgeské Cavendishově laboratoři, Vladimír Majer u G. V. Hevesyho, laureáta Nobelovy ceny za chemii v roce 1943, Čestmír Šimáně u Frédericka Joliota-Curieho. Půlstoleté výročí je příležitostí k bilancování. A připomenutí toho, co se nedá najít na internetu., Ivo Kraus., and Článek obsahuje 11 medailonků osobností fyziky
Národní úřad pro letectví a vesmír (National Aeronautics and Space Administration - NASA) vznikl před 50 roky, 1. října 1958, na základě zákona č. 85-568 přeměnou předchozího Národního poradního výboru pro letectví (National Advisory Committee for Aeronautics - NACA). Bezprostředním spouštěcím mechanismem vzniku této nejstarší kosmické agentury bylo vypuštění první umělé družice Země - Sputniku 1 - dne 4. října 1957 v Sovětském svazu. Tento počin v době studené války znamenal pro celý svět a zejména pro Ameriku šok. Američané byli do té doby přesvědčeni o své technické nadřazenosti a nechápali, jak je možné, že SSSR, líčený jako zaostalá země, může předběhnout USA. Americké sdělovací prostředky totiž před 4. říjnem 1957 pravidelně informovaly o plánech na vypuštění umělé družice v rámci tehdy probíhajícího Mezinárodního geofyzikálního roku (MGR). Je však třeba podtrhnout, že v té době neměly Spojené státy ucelený kosmický program, přestože idea průzkumu blízkého okolí Země se plánovala už od první poloviny padesátých let 20. století. and Antonín Vítek.
Význam fyziky pro fyziologii a lékřství velmi dobře rozopznal a trvale zdůrazňoval jeden z našich nejvýznamnějších přírodovědců - fyziolog Jan Evangelista Purkyně. Přinášíme zde přehed fyzikálních objevů učiněných samotným Purkyněm, sestavený v roce 1938 Bohuslavem Hostinským. and Bohuslav Hostinský.
Popisujeme zde unikátní zdroj termického plazmatu s kombinovanou stabilizací obloukového výboje vodním vírem a proudem plynu. Vlastnosti vytvořeného proudu plazmatu, především teplota, obsah energie a průtok plazmatu, jsou podstatně odlišné od vlastností bežně používaných systémů se stabilizací oblouku plynem. Plazmatron byl použti v reaktoru pro plazmovou pyrolýzu a zplynování látek. Proces je využitelný pro produkci syntetického plynu vysoké kvality z odpadní biomasy a organických látek., Milan Hrabovský., and Obsahuje bibliografii
V letošním roce si připomeneme padesáté výročí úmrtí Quido Vettera, českého historika přírodních věd, především však historika a didaktika matematiky, středoškolského a vysokoškolského učitele, autora řady odborných i popularizačních studií. Přestože pravděpodobně patří k našim nejvýznamnějším historikům matematiky, neexistuje dosud ani bibliografie jeho prací, ani podrobnější monografie věnující se jeho životu a dílu., Martina Bečvářová., and Obsahuje bibliografii