Postačí čtyři barvy na obarvení každé rovinné mapy obsahující jistý počet států? Tato zdánlivě nevinná otázka napadla Francise Guthrieho při barvení mapy anglických hrabství. Jeho bratr Frederick položil dne 23. 10. 1852 stejnou otázku svému profesoru Augustu de Morganovi. Tak vznikl slavný "problém čtyř barev“. Po nezbytných upřesněních pojmu rovinná mapa atd. se zdařilo daný problém "přeložit“ do rozvíjející se matematické disciplíny - teorie grafů. Následovala dlouhá historie řešení, která trvala přes sto let a byla provázena i mnoha omyly (více viz [1,3]). Nakonec, již v sedmdesátých letech minulého století, bylo zapotřebí prověřit dlouhý seznam "map“, tzv. nevyhnutelnou množinu ireducibilních konfigurací, obsahující 1 936 prvků. K tomu přistoupili Apell, Haken a Koch - využili hned tři počítače firmy IBM. Příprava metod a programu jim zabrala tři a půl roku a další půlrok si vyžádala práce s počítači. Dílo bylo dokončeno 21. června 1976. Závěr zněl: čtyři barvy stačí!, Jaroslav Hora., and Obsahuje seznam literatury
Slunce je zdrojem energie pro celou sluneční soustavu a je také hlavním zdrojem světla, ze kterého těží celá pozemská biosféra. Popis cesty kvanta energie vzniklé v nitru Slunce při termojaderné reakci až do jeho atmosféry je neodmyslitelně spojen s několika průlomovými objevy ve fyzice. Jak se zpřesňoval popis fyzikálních jevů, měnily se i možnosti energetického zdroje pro Slunce. Uspokojivého souladu bylo dosaženo až v polovině 20. století., The Sun is the energy source for the whole Solar system. It is also the main source of light, essentially driving all processes in the Earth‘s biosphere. The path of the quantum of light from its origin in thermonuclear reactions all the way to the solar atmosphere is connected to a few breakthroughts in physics. In the past, new discoveries in physics were continuously changing our interpretation of the energy source for the Sun. A satisfactory agreement was not established until the second half of the 20th century., Michal Švanda., and Obsahuje seznam literatury
Z rozsáhlého Flammarionova popularizačního díla jsme vybrali závěrečnou kapitolu souboru jeho úvah na různá vědecká témata, která pojednává o vzniku života. Pozoruhodné je, že v základních obrysech řešení problému, jak jsou v tomto eseji načrtnuty, probíhá výzkum dodnes. Pregnantně formulované jsou také poslední dva odstavce vyjadřující autorův pohled na poměr vědy a náboženství. and Nicolas Camille Flammarion.
[Vědecké úvahy, přeložil Jiří Guth, Hejda & Tuček, Praha 1917, s. 240-247]
Loňské čtvrté číslo Čs. čas. fyz. se podrobně věnovalo historii tokamaků [1] a základním fyzikálním úlohám souvisejícím s instalací tokamaku COMPASS v pražském Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. [2]. Tokamak COMPASS pak 9. prosince 2008 dosáhl prvního plazmatického výboje, čímž byl splněn takřka šibeniční termín. Slavností zahájení provozu za přítomnosti předsedy Akademie věd ČR prof. V. Pačese, zástupců EURATOM a hlavně mnoha novinářů proběhl 19. února 2009, kdy se doslova "v přímém přenosu" podařilo demonstrovat dva výboje vysokoteplotního plazmatu, z čehož jeden dosáhl 100 kA elektrického proudu v plazmatu při 27 ms délky pulzu. Tím byly překonány parametry dřívějšího menšího tokamaku CASTOR, viz např. [3, 4]. Ještě podstatně lepší výsledky tokamaku COMPASS se očekávají po oživení zpětnovazebního řízení magnetického pole v letošním roce (viz článek J. Beňa a J. Johna v tomto čísle) a po instalaci ohřevu neutrálními svazky v příštím roce [2, 5]., Jan Mlynář., and Obsahuje bibliografii