Mikrobiální flóra trávicího traktu je v poslední době zkoumána ve vztahu k metabolickým onemocněním. Existují vztahy jak k diabetu 1. typu, tak k diabetu 2. typu. Střevní flóra je ovlivňována dietou, fyzickou aktivitou a výrazně se mění po bariatrických chirurgických výkonech. Porod císařským řezem ovlivňuje vývoj střevní flóry a zvyšuje v dalším životě dítěte riziko diabetu 1. typu. Pacientům s obezitou a diabetem 2. typu mohou chybět mikroby protektivní, které v experimentu zlepšují glykoregulaci, nebo naopak přibývat mikroby patogenní, o kterých bylo prokázáno, že mohou dokonce pronikat do abdominální tukové tkáně a podílet se mimo jiné na poruše funkcí jater a systémovém zánětu. Zvažována je i vakcinace proti těmto mikrobům. Pozitivně může mikrobiom ovlivňovat i léčba metforminem. Přenos střevní flóry tzv. transplantací stolice může zlepšovat glykoregulaci. Je pravděpodobné, že ovlivnění střevní flóry se stane novým mechanizmem léčby diabetu., The microbial flora in the digestive tract has been recently studied in relation to metabolic diseases. There are relations to both type 1 diabetes and type 2 diabetes. The intestinal flora is affected by diet, physical exercise and it significantly changes after bariatric surgeries. Giving birth by caesarean section affects the gut flora development and increases the risk of type 1 diabetes in further life of the child. Obese patients with type 2 diabetes may lack protective microbes which improve glucoregulation in the experiment or on the contrary their patogenous microbes may grow which have been proven to even be able to penetrate into abdominal adipose tissue and play a role, inter alia, in the hepatic impairment and systemic inflammation. Also vaccination against these microbes is under consideration. Microbiome can be also positively affected by metformin treatment. The transfer of intestinal flora by means of fecal transplantation can improve glucoregulation. The influencing of intestinal flora is likely to become a new mechanism of diabetes treatment., and Štěpán Svačina
Legionářská nemoc je akutní bakteriální plicní onemocnění se závažným průběhem a vysokou mortalitou. Z epidemiologického hlediska má původ v komunitním, cestovním, nemocničním nebo pracovním prostředí. Nejvýznamnější rezervoáry legionel pro expozici osob představují chladicí věže a odpařovací kondenzátory, dále centrálně řešené vytápění a chlazení moderních budov. Autoři prezentují výsledky mikrobiologických vyšetření vody na přítomnost legionel v technologiích průmyslu plastikářského, sklářského, z chladicích věží. Ve vazbě na tyto výsledky vyhodnocují možné zdravotní dopady na exponované pracovníky. Ve všech vyšetřovaných provozech byly legionely nalezeny, a to kmeny patogenní i saprofytické. Největší potenciál možného zdravotního rizika má Legionella pneumophila séroskupina 1, podskupina A – Pontiac. Riziko expozice pracovníků je relativně nízké při běžném provozu, významně narůstá při operacích údržby a oprav. Se zjištěnou kolonizací prostředí legionelami korespondují v České republice sporadické případy hlášených profesionálních onemocnění legionelózou. Posuzování profesionality tohoto onemocnění musí vycházet z kritérií epidemiologické surveillance s využitím moderních diagnostických a identifikačních metod., Legionnaire's disease is an acute bacterial disease affecting the lungs, with severe course and high mortality rates. In epidemiological terms, the disease originates in communal, travel, hospital, or occupational environments. The most important potential reservoirs of Legionella causing human exposure are cooling towers and evaporative condensers, as well as central heating and cooling systems in modern buildings. The authors present the results of microbiological tests of water for the presence of Legionella in industrial technologies (plastic injection molding, glass and cooling towers) and their potential health effects on exposed workers. Pathogenic and saprophytic Legionella strains were found in all investigated plants. The highest potential health risks are connected to Legionella pneumophila serogroup 1, subgroup A – Pontiac. During normal operation the risk of occupational exposure is relatively low, but it significantly increases during repairs and maintenance operations. The environmental Legionella colonization found in the Czech Republic corresponds to sporadic cases of reported occupational cases of legionellosis. Assessment of whether the disease is to be defined as occupational or not has to be based on criteria of epidemiological surveillance using modern diagnostic and identification methods., Markéta Petrovová, Vladimír Drašar, Radomír Polcar, and Literatura
MikroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující RNA, které regulují genovou expresi na posttranskripční úrovni. Zúčastňují se řady kritických biologických procesů včetně onkogeneze. V patogenezi karcinomu z renálních buněk (renal cell carcinoma – RCC) mohou působit jako onkogeny i jako tumor supresory. Prostřednictvím cílových proteinů různých signálních drah ovlivňují apoptózu, buněčný růst, migraci, invazi, proliferaci, formaci buněčných kolonií či angiogenezi a jsou přímo zapojeny do procesů hypoxie a epiteliálně-mezenchymální proměny. Odlišně exprimované hladiny miRNA umožňují rozlišení zdravé a nádorové tkáně ledviny a dokonce jednotlivých podtypů RCC. Cirkulující a močové miRNA jsou potenciálními biomarkery pro neinvazivní diagnostiku RCC a sledování relapsu onemocnění. Navíc je prokázána prognostická hodnota některých miRNA, a to jak z hlediska identifikace vysoce rizikových primárních tumorů, tak z hlediska odpovědi na biologickou léčbu u metastatických nádorů. Cílem článku je poskytnout přehlednou a co nejaktuálnější informaci o roli miRNA v patogenezi RCC a miRNA využitelných pro diagnostiku a stanovení prognózy RCC., MicroRNAs (miRNA/miRNAs) are short non-coding RNAs that regulate gene expression at post-transcriptional level. They are involved in a number of critical biological processes including carcinogenesis. In the pathogenesis of renal cell carcinoma (RCC) they can act both as oncogenes and tumor suppressors. They regulate apoptosis, cell growth, migration, invasion, proliferation, colony formation or angiogenesis through target proteins involved in several signaling pathways and they are directly involved in mechanisms of hypoxia and epithelial-to-mesenchymal transition. Differentially expressed miRNAs can differentiate tumor tissue from healthy renal tissue and even different RCC subtypes. Circulating and urinary miRNAs could become biomarkers for non-invasive diagnosis or detection of the relapse of RCC. Moreover, prognostic value of several miRNAs has been shown. They may help identify high-risk primary tumors and estimate treatment response to biological treatment in metastatic tumors. The aim of the article is to provide comprehensive and the most up-to-date information about the role of miRNAs in the pathogenesis of RCC and their diagnostic/prognostic value., and Fedorko M., Pacík D., Varga G., Wasserbauer R., Ghazal M., Nussir M.