INTRODUCTION: The aim of this study was to find out the impact of degradation and regeneration of force over time at NiTi springs on the value and course of the final acting force and to verify the possibility of using these phenomena for a directed transition to the reverse plateau and its maintaining. METHODS: Static and cyclic mechanical loadings were performed. At first unused springs were tested. Afterwards the springs were mechanically stabilized by stress cycling and finally tested again. The difference in shape of the working curves was assessed. For simulation and description of the force degradation the modified Voight model was used. RESULTS: New springs, mainly those with large hysteresis, showed a significant stress-strain curve movement and shape changes during the cycling. The effect of the stress-strain curve course change disappeared fully in the stabilized springs. Multiple loading led to an overall decrease of force value during the measurement. The effect of force degradation and regeneration over time by simple static loading varies in the range of percentage of the nominal force in the plateau area. The transition between stress-strain curve phases caused by the degradation or regeneration of the force wasn't observed in case of mechanically stabilized springs. CONCLUSIONS: Springs should be mechanically stabilized before their application. The degree of force degradation over time is insignificant for mechanically stabilized springs. Degradation or regeneration of force over time, mechanical stabilization or micromovements in the mouth don't cause any transition between individual stress-strain curve phases. and A. Bezrouk, L. Balský, M. Smutný, T. Nosek, J. Záhora, J. Hanus, R. Polma
Úvod: Efekt kyanoakrylátových lepidel byl opakovaně hodnocen u resekcí jater, plic a dalších orgánů, ale minimálně u resekcí ledvin. Cílem bylo zhodnocení užití kyanoakrylátového tkáňového lepidla u otevřené a laparoskopické resekce ledviny. Metoda: Byl hodnocen soubor 32 pacientů, kteří podstoupili resekci ledvin s ošetřením resekované plochy kyanoakrylátovým lepidlem. Dvacet tři pacientů prodělalo laparoskopickou resekci a 9 pacientů otevřenou. Byly hodnoceny operační výsledky, komplikace a onkologické výsledky. Výsledky: Medián doby sledování byl 46 měsíců. Průměrná doba byla u otevřené resekce 104 minut a u laparoskopické 157 minut, krevní ztráty byly 250 a 184 ml. Nebyla zaznamenána žádná závažná operační komplikace. Ve sledovaném souboru nebylo zaznamenáno úmrtí ani recidiva nádoru v tříletém pooperačním sledovaném období. Závěr: Hemostáza kyanoakrylátovým lepidlem Glubran II se jevila jako účinná a bezpečná u resekce ledvin. Na druhou stranu zvyšuje náklady na operaci a není nezbytná. Klíčová slova: parciální nefrektomie − laparoskopická resekce ledvin − kyanoakrylátové tkáňové lepidlo, Introduction: The effect of cyanoacrylate glues was repeatedly evaluated in resections of liver, lungs and others organs, but minimally in kidney resection. The aim of our study was to evaluate the use of cyanoacrylate tissue glue in open and laparoscopic partial nephrectomy. Method: We evaluated a cohort of 32 patients who underwent partial nephrectomy with treatment of the resected area using cyanoacrylate glue. Laparoscopic resection was done in 23 patients, while 9 patients underwent an open procedure. Surgical results, complications and oncologic results were assessed. Results: The median follow-up duration was 46 months. The mean time of open partial nephrectomy was 104 minutes and that of laparoscopic resection was 154 minutes; blood losses reached 250 ml and 184 ml, respectively. No serious complications occurred, and all patients survived the 3-year follow-up without any tumor recurrence. Conclusion: Hemostasis using the cyanoacrylate glue Glubran II was effective and safe. On the other hand, it increased the costs of the surgery and was not necessary. Key worlds: partial nephrectomy − laparoscopic resection of kidney − cyanoacrylate tissue glue, and J. Košina, J. Pacovský, P. Hušek, L. Holub, M. Broďák
Cardiac surgery is inseparably linked to the activation of innate immunity cells recognizing danger signals of both endogenous and exogenous origin via pattern recognition receptors such as TLR receptors. Therefore, we followed by flow cytometry TLR2 and TLR4 expression on blood monocytes and granulocytes of patients who underwent coronary artery bypass grafting using beating heart surgery (off-pump, n = 34), with use of standard cardiopulmonary bypass (CPB), (on-pump, n = 30), and miniinvasive CPB (mini on-pump, n = 25), respectively, before, during surgery, and up to 7th postoperative day. TLR2 and TLR4 expression both on monocytes and granulocytes was significantly diminished already at the end of CPB being highly significantly decreased at the end of surgery in all patients' groups. TLR2 and TLR4 expression reached preoperative value at the 1st postoperative day being significantly higher at the 3rd postoperative day. Using intracellular staining we found the peak of TLR2 and TLR4 expression inside of monocytes and granulocytes at the first postoperative day in a subgroup of on-pump patients. In conclusion, TLR2 and TLR4 expression is significantly modulated in patients undergoing coronary artery bypass grafting as a part of adaptive homeostatic mechanisms induced by major surgery. The very surgical trauma is responsible for TLR2 and TLR4 modulation. Surprisingly, cardiopulmonary bypass itself was little contributing to the modulation of TLR2 and TLR4 expression. and J. Krejsek, M. Kolácková, J. Mand'ák, P. Kunes, Z. Holubcová, D. Holmannová, M. AbuAttieh, C. Andrýs
Kontinuální tvorba výpotků jakékoliv etiologie zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života nemocných. Akumulace tekutiny v pleurální dutině postupně komprimuje plicní parenchym. Prvním příznakem bývá progrese námahové dušnosti, později se přidává i klidová dušnost. S nárůstem výpotku dochází ke kompresi plicního parenchymu s rozvojem plicní atelektázy. Nemocný je ohrožen vznikem zánětového onemocnění plic v nevzdušném plicním parenchymu. U diagnózy maligního onemocnění je riziko zánětových komplikací výrazně vyšší vzhledem k předchozí chemoterapii či radioterapii, která zásadním způsobem snižuje imunitu. Opakovaná tvorba výpotku se výrazně podílí na rozvoji terminálního stavu nádorové kachexie. Efektivní metodou léčby je chemická pleurodéza, která se užívá u vybraného spektra nemocných. Principem je navození aseptické pleuritidy. Nejefektivnější cestou aplikace léčiva je videotorakoskopie. V souboru bylo 47 nemocných, 29 (61,7 %) mužů a 18 (38,3 %) žen, s cytologicky prokázaným recidivujícím maligním pleurálním výpotkem. Věkové rozmezí 42–80 let, Ø věk 65 let. Cílem práce bylo objektivizovat průběh celkových a lokálních zánětových změn po talkáži. Efekt léčby nebyl ovlivněn základním typem nádorového onemocnění. U obou skupin nebyly významně odlišné pooperační komplikace, což dokládá bezpečnost zvolené metody a podporuje správně zvolený algoritmus léčby., Continuous pleural effusion production of any aetiology can significantly affect the quality of patients life. Chronic effusion accumulation in the pleural cavity can lead to lung parenchyma compression. The first symptom of this entity is a progressive exertional dyspnea, which can later turn in dyspnea at rest. With the increase of the pleural effusion volume, pulmonary atelectasis can develop due to chronic parenchycha compression. The patient is at risk of inflamatory complications from the territory of non-ventilated parenchyma. Patients with a diagnosis of malignant disease have this risk considerably higher due to their previous chemotherapy or radiation, which substantially affect the immunity system. Repeated pleural effusion formation can significantly take part in the development of the terminal status of cancer cachexia. An effective method of palliative treatment is a chemical pleurodesis, which is used in selected patients. The principle is inducing aseptic inflammation. The most effective way of application is via videothoracoscopy. In a group of 47 patients, there were 29 (61.7 %) men and 18 (38.3 %) women with cytologically diagnosed recurrent malignant pleural. The age ranged between 42 and 80 with average age of 65 years. The aim was to assess the course of local and systemic inflammatory changes after talc application. The effect of treatment was not influenced by the type of malignancy . In both groups there was no significant difference in postoperative complications. This proves the safety of the selected procedure and also supports the correctness of the chosen algorithm of treatment., Petr Habal, Nedal Omran, Karolina Jankovičová, Kateřina Kondělková, Jan Krejsek, Jiří Manďák, and Literatura
The aim of this study is to evaluate the results of total hip arthroplasty in patients with Parkinson's disease during a period of five years, focusing on the assessment of the risks and benefits of surgery. During this period we performed total hip arthroplasty in 14 patients (15 hips) with Parkinson's disease. Patients were evaluated by subjective symptoms and objective findings, with a focus on the use of support while walking and walking distance, severity of Parkinson's disease before surgery and at the time of the last follow-up. During the postoperative period, the following parameters were assessed: length of ICU stay, mobilization, complications, the total duration of hospitalization and follow-up care after discharge. Of the 11 patients (12 hips) followed-up 1-5 years with an average of 3 years after operation 8 cases showed progression of neurological disability. 5 patients (6 hips) showed an increased dependence on the use of support when walking and reduced distance that the patient was able to walk. Subjectively, 10 hip joints were completely painless and 2 patients complained of only occasional mild pain in the operated hip. Complications that were encountered were urinary tract infection (5 patients), cognitive impairment (3 patients) and pressure ulcer (2 patients). We did not observe any infection or dislocation of the prosthesis. Three patients fell and fractured the femur and 3 patients in our cohort died during follow up. Implantation of total replacement is possible with judicious indication after careful evaluation of neurological finding in patients with minimal or mild functional impairment of the locomotor system. Prerequisite for a good result is precise surgical technique and optimal implant position with balanced tension of the muscles and other soft tissues around the hip. and PG. Mathew, P. Sponer, T. Kucera, M. Grinac, J. Knízek
Úvod: Frekvencia pankreatických metastáz sa pohybuje od 2 % do 5 % všetkých malígnych tumorov pankreasu. Pankreas je elektívnym miestom metastáz renálneho karcinómu a všeobecne sa vyskytujú v siedmej dekáde a sú obyčajne asymptomatické. Kazuistika: V kazuistike prezentujeme prípad 58 ročnej ženy s multifokálnym a izolovaným postihnutím pankreasu metastázami renálneho karcinómu, ktorý sme riešili totálnou duodenopankreatektómiou. Záver: V selektovaných prípadoch považujeme resekčný výkon na pankrease pri metastázach renálneho karcinómu za indikovaný a zlepšujúci celkové prežívanie pacientov. Kľúčové slová: renálny karcinóm – izolované pankreatické metastázy – totálna duodenopankreatektómia, Introduction: The frequency of pancreatic metastases ranges from 2% to 5%. Pancreas is an elective site for metastases from renal carcinoma. Pancreatic metastases from renal cell carcinoma are frequently the only metastatic site and they typically occur in the seventh decade of life. Case report: We report 1 female patient (aged 58 years) with multifocal and isolated pancreatic metastases of renal cell carcinoma. Total duodenopancreatectomy was performed. Conclusion: In selected cases, pancreatic resection due to renal cell cancer metastases is deemed indicated, improving overall patient survival. Key words: renal cell carcinoma (RCC) − isolated pancreatic metastases − total duodenopancreatectomy, and R. Donát, M. Sabol, Š. Durdík
Autoři referují o vzácném případu traumatické totální avulze očního bulbu s optickým nervem v úrovni chiazmatu. Kazuistické sdělení retrospektivně popisuje průběh ročního sledování mladé ženy, která byla zraněna při hasičských závodech. Avulze bulbu a optiku, kombinovaná s poraněním chiazmatu, rezultovala v hemianopický defekt druhostranného zorného pole. Při traumatu vzniklo subarachnoidální krvácení do oblasti cisteren chiazmatu, jež spontánně ustoupilo. Nedošlo k rozvoji vaskulárních spazmů mozku. Celková kortikoterapie a neuroprotekce neměla vliv na průběh onemocnění. Během sledovací doby objektivně došlo k descendentní atrofii korespondujících axonů a retinálních gangliových buněk. V současné době neexistuje efektivní terapie poranění v oblasti chiazmatu., The authors report a rare case of complete traumatic avulsion of the eyeball with the optic nerve at the level of chiasm. The case report retrospectively describes a year-long monitoring of a young woman who was injured in fire-fighter races. Avulsion of the globe and optic nerve combined with injured chiasm resulted in contralateral hemianopic visual field defect. The trauma led to subarachnoid hemorrhage in cisterns of chiasm, which spontaneously resolved. There was no development of vascular spasms in the brain. Systemic corticosteroid therapy and neuroprotection did not affect the course of the disease. During the observation period, descending atrophy of the corresponding axons and retinal ganglion cells developed. There is currently no effective therapy of chiasm injuries., and L. Hejsek, V. Kaňa, P. Rozsíval, J. Dusová, A. Stepanov, P. Trávníček, L. Tuček
Docetaxel je cytostatikum užívané v adjuvantní, neoadjuvatní i paliativní léčbě karcinomu prsu. Je podáván jako monoterapie či jako součást kombinovaných režimů. Taxany obecně spolu s antracykliny patří mezi nejefektivnější chemoterapeutika využívané v léčbě karcinomu prsu. Zařazení docetaxelu do léčebného schématu karcinomu prsu přineslo zlepšení celkového přežití a prodloužení období bez nemoci u pacientek léčených adjuvantně a větší procento léčebných odpovědí, prodloužení doby do progrese a celkového přežití při léčbě paliativní (1, 2, 3, 4, 5). Při využívání docetaxelu v léčbě je potřeba mít na paměti, že se jedná o chemoterapeutikum s nezanedbatelnými nežádoucími účinky. Cílem naší retrospektivní studie bylo vyhodnocení akutní toxicity při léčbě režimy s docetaxelem a zvážení možností léčby akutní toxicity., Docetaxel is a cytostatic drug used in adjuvant, neoadjuvant as well as palliative treatment of breast cancer. It is administered as monotherapy or as part of combination regimens. Taxanes along with anthracyclines are among the most efficacious chemotherapeutic drugs used in the treatment of breast cancer. Inclusion of docetaxel in the therapeutic regimen for breast cancer has resulted in improved overall survival and extended disease-free interval in patients treated with adjuvant therapy and in a greater proportion of therapeutic responses as well as extended time-to-progression and overall survival with palliative therapy (1, 2, 3, 4, 5). It must be kept in mind that, when used for treatment, docetaxel is a chemotherapeutic drug with non-negligible adverse effects. The aim of our retrospective study was to evaluate acute toxicity of therapeutic regimens with docetaxel and to consider the options for the treatment of acute toxicity., Kateřina Krošláková, Milan Kohoutek, Markéta Pospíšková, and Literatura