Úvod: Popis a hodnocení úrovně a struktury individuální schopnosti vědomě monitorovat své vnitřní stavy a verbálně/kognitivně strukturovat svou emoční zkušenost představují jednu z klíčových oblastí neuropsychiatrické a neuropsychologické diagnostiky ať už v běžné klinické praxi nebo i v oblasti neurovědeckého výzkumu. Škála úrovně emočního uvědomění (Levels of Emotional Awareness Scale; LEAS) představuje jedinečný diagnostický a výzkumný nástroj, který svou formou přesahuje možnosti běžně používaných dotazníkových metod v této oblasti. Cíl: Cílem článku je referovat o prvních zkušenostech s překladem této škály v našich podmínkách, popsat psychologickou teorii, která stojí v pozadí tohoto nástroje, a prezentovat výsledky psychometrických vlastností tohoto diagnostického a výzkumného nástroje. Soubor a metodika: Škála byla přeložena metodou „forward‑backward translation“. Výběrový soubor sestával z 207 žen, které aktuálně studují na vysoké škole anebo v nedávné době toto studium dokončily (průměrný věk 22,4 ? 2,4). Výsledky: Analýza doložila velmi dobrou intratestovou homogenitu škály LEAS (Celková α = 0,87; Vlastní α = 0,76; Druzí α = 0,78) a její reliabilitu (reliabilita paralelních forem LEAS A a B: Celková 0,82; Vlastní 0,77; Druzí 0,78).Průměrné výsledné hodnoty jednotlivých subškál LEAS: Celková 61,4 ? 8,5; Vlastní 51,7 ? 9,2; Druzí 44,4 ? 10,6. Závěr: Česká verze škály měřící úroveň a strukturu emočního uvědomění LEAS představuje jedinečnou a originální metodu s velmi dobrými psychometrickými vlastnostmi, srovnatelnými s výsledky jiných autorů v této oblasti. Metoda je tedy připravená pro použití v běžné klinické praxi a stejně tak pro výzkum v oblasti afektivních neurověd., Introduction: Measurement of emotional awareness structure and its developmental level represents one of the key areas of neuropsychiatry and neuropsychology diagnostics in routine clinical practice or in affective neuroscience research. Level of Emotional Awareness Scale (LEAS) is a unique psychodiagnostic and research tool that is beyond the capabilities of commonly used questionnaires in this area. Aim: The aim of the present paper is to report the first experience with the Czech translation of the scale, to describe the psychological theory behind this tool and to present psychometric properties of the Czech LEAS adaptation. Methods: The LEAS was translated into Czech using the forward-backward translation method. Complete data were obtained from 207 Masaryk university women students (age: 22.4 ? 2.4). Results: Internal consistency analyses of the LEAS showed high intra-test homogeneity (Total α = 0.87; Self α = 0.76; Others α = 0.78). Reliability analysis of the LEAS parallel forms A and B has also shown good stability of the measure across time (Total 0.80; Self 0.77; Others 0.78). The mean values for the LEAS subscales were: Total 61.4 ? 8.5; Self 51.7 ? 9.2; Others 44.4 ? 10.6. Conclusions: The Czech adaptation of the Levels of Emotional Awareness Scale shows very good psychometric properties that support its use in clinical and scientific practice. Implications for clinical and research contexts are discussed. Key words: emotional awareness – Levels of Emotional Awareness Scale – emotion dysregulation psychosomatic disorders – functional disorders The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Světlák, T. Bernátová, E. Pavlíková, L. Winklerová
Úvod: Léčba inzulinovou pumpou (IP) je jedním ze způsobů intenzivní terapie inzulinem, určeným preferenčně pro pacienty s diabetem 1. typu. Cena léčby je vyšší než léčba klasickým bazálbolusovým a inzulinovým režimem pomocí opakované aplikace inzulinu dávkovačem. Cíl: Zhodnocení kvality monitorování terapie IP u pacientů s DM v reprezentativním vzorku populace pacientů s DM v ČR vedených v databázi Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP), u níž bylo v roce 2014 pojištěno 63 % populace ČR. Metodika: V databázi VZP jsme identifikovali všechny osoby, které měly v letech 2009–2013 záznam o diagnóze DM (E10–E16 podle MKN 10), nebo měly předepsanou jakoukoliv antidiabetickou terapii (ATC skupina A10). Za celé období 2009–2014 bylo v datech VZP identifikováno celkem 4 002 unikátních pacientů s diabetem, kteří byli v hodnoceném období léčeni IP. Incidence pro rok 2014 (nově léčení inzulinovou pumpou): všichni pacienti, kteří měli v roce 2014 vykázanou IP a zároveň v předešlém období 2009–2013 není záznam o vykázání IP. Prevalence pro rok 2014 (všichni léčení inzulinovou pumpou): všichni pacienti, kteří v období 2010–2014 mají alespoň jednou vykázanou inzulinovou pumpu a zároveň nezemřeli před rokem 2014. Parametry kontroly kvality (vyšetření HbA1c a spotřeba diagnostických proužků pro testování hladiny glukózy) u pacientů léčených IP byly podrobně hodnoceny pouze pro rok 2014, a to u všech pacientů léčených inzulinovou pumpou v roce 2014 po celý rok (tj. od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014), tedy celkem u 3 189 pacientů. Výsledky: V roce 2014 bylo celkem 247 incidentních pacientů a celkem 3 794 prevalentních pacientů. Nově byla IP nasazena téměř v 50 % u pacientů ve věkovém rozmezí 20–39 let. V roce 2014 byla průměrná frekvence vyšetření HbA1c 3,38/pacienta a nejméně jednou byl vyšetřen u 98,5 % pacientů. Průměrná spotřeba diagnostických proužků pro testování hladiny glukózy na jednoho pacienta byla 879 kusů. Závěr: Pilotní projekt hodnocení parametrů kvality monitorování terapie IP ukazuje, že pacienti léčení IP mají poměrně často kontrolovaný glykovaný hemoglobin (3,38 vyšetření u jednoho pacienta v roce 2014) a průměrně si měří glykemii 2–3 krát denně. Klíčová slova: CSII – diabetes mellitus – monitorování kompenzace diabetu – inzulinová pumpa, Introduction: Insulin pump treatment (IP) is one of the ways of intensive insulin therapy, designed preferentially for patients with type 1 diabetes. The price of the treatment is higher than that of the conventional basalbolus and insulin regimens using repeated insulin application with a dose selector. Goal: Quality assessment of IP therapy monitoring in patients with DM in a representative sample of the patient population with DM kept in the database of the General Health Insurance Company of the Czech Republic (VZP) which provided health care coverage for 63% of Czech population in 2014. Methodology: We identified all individuals in the VZP database who had a record of DM diagnosis (E10 – E16 based on ICD 10) or who had any antidiabetic therapy prescribed (ATC group A10) in the period of 2009–2013. Over the whole period of 2009–2014 there were overall n = 4 002 unique patients with DM identified in the VZP data, who were treated with IP within the assessment period. Incidence for the year 2014 (the newly treated with an insulin pump): all patients who had IP recorded in 2014 while in the preceding period of 2009–2013 they had no record of IP use. Prevalence for the year 2014 (all treated with an insulin pump): all the patients who for the period of 2010–2014 had at least once insulin pump use recorded and who did not die before 2014. Quality control parameters (HbA1c examination and consumption of glucose level test strips) for patients treated with IP were only assessed in detail for the year 2014, namely for all patients undergoing insulin pump treatment in 2014 throughout the year (i.e. from 1 January 2014 to 31 December 2014), i.e. in n = 3 189 patients in all. Results: In 2014 there were 247 incident patients and 3 794 prevalent patients. IP was newly introduced for almost 50% of the patients aged 20–39 years. In 2014 an average frequency of HbA1c examination equaled 3.38 per patient and 98.5% patients were examined for HbA1c at least once. An average consumption of glucose level testing strips per patient was 879 pieces. Conclusion: The pilot project of assessment of quality parameters for IP therapy monitoring shows that the patients treated with IP have glycated hemoglobin checked quite frequently (3.38 checkups per patient in 2014) and they measure their blood glucose 2–3 times a day on average. Key words: diabetes mellitus – monitoring of diabetes compensation – insulin pump – CSII, and Zdeněk Rušavý, Petr Honěk, Ladislav Dušek, Tomáš Pavlík, Denisa Janíčková Žďarská, Milan Kvapil
Regionální úkol "Nutriční hodnota školního stravování – výsledky regionálního úkolu Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze" byl realizován v roce 2013 v návaznosti na pilotní etapu úkolu "Laboratorní stanovení výživové a energetické hodnoty pokrmů školního stravování" z roku 2011. V rámci regionálního úkolu byl proveden odběr pokrmů v zařízeních školního stravování ve Středočeském kraji v 5 po sobě následujících dnech. Celkem byl odběr proveden ve 12 stravovacích zařízeních – 4x ve školní jídelně základní školy, 4x ve školní jídelně mateřské školy a 4x ve stravovacím zařízení poskytujícím celodenní stravu. U vzorků byl stanovován obsah sacharidů, bílkovin, tuků, soli, vlákniny a vitaminu C, dále byla stanovována energetická hodnota a trojpoměr bílkovin, tuků a sacharidů. Z výsledků provedených analýz vyplynulo, že průměrné energetické hodnoty pokrmů ve sledovaném období po započítání nejistoty měření ve většině případů odpovídaly daným referenčním hodnotám pro danou skupinu strávníků. Většina stanovovaných ukazatelů však neodpovídala referenčním hodnotám pro dané živiny. U analyzovaných pokrmů převládalo především nadměrné zastoupení bílkovin a soli a nízký obsah vitaminu C. Dle výsledků analýz tedy děti a žáci přijímají dostatečné a přiměřené množství energie, ovšem zastoupení živin, které tuto energii vytvářejí, není zajištěno ve správných poměrech dle současných výživových doporučení., The Regional task "Nutritional value of school meals" was performed following the pilot phase of the task called "Laboratory determination of nutritional and energy value of school meals" performed in 2011. The Regional task comprises sampling of meals served within school catering in the Central Bohemian Region in 5 consecutive days. Sampling was performed at 12 catering establishments – 4 school canteens in elementary schools, 4 school canteens in kindergartens and 4 school canteens in establishments providing daily diet. Carbohydrates, proteins, lipids, salt, fiber and vitamin C content were determined in the analysis of the samples as well as the energy value and ratio of proteins, lipids and carbohydrates. The results of the analyses revealed that the average energy value of meals within the observed period in most cases corresponded to the reference values for the group of diners. Most of the indicators, however, did not correspond to the reference values determined for individual nutrients. Most of the samples reported a high content of proteins and salt and a low content of vitamin C. According to the analysis results, children and students receive an adequate and reasonable amount of energy, but the ratio of the nutrients that make this energy is not provided in the right proportions according to current dietary recommendations., Iveta Devátá, Lilian Rumlová, Jana Tomicová, and Literatura
Dostatečná motivace, správná znalost a vhodné podmínky jsou z pohledu jednotlivce klíčové pro zdravý životní styl respektující primární prevenci obezity. Cílem této práce bylo zjistit současný stav percepce problematiky obezity v dospělé populaci mužů a žen. Náhodně vybranému souboru byl administrován dotazník detekující subjektivní vnímání obezity jako choroby, míru potřebných znalostí a individuální chování v oblasti fyzické aktivity a výživy. Součástí dotazníku byly i údaje respondenta o vlastní tělesné výšce a hmotnosti. Zpracováno bylo 276 dotazníků od (87 % oslovených), jednalo se o 141 respondentů a 135 respondentek. Studie potvrdila rozdílný přístup v percepci obezity jako choroby u mužů a žen (p < 0,001). Ženy, přestože a také právě proto, že jsou ve větší míře vystaveny diskriminaci kvůli své tělesné váze (p < 0,001), vykazují nižší zastoupení nadváhy a obezity a rovněž vyšší míru znalostí i kontrolovaného chování v oblasti výživy, více respektují jako zdroje informací o problematice obezity odbornou veřejnost. Téměř polovina vyšetřovaných mužů a čtvrtina žen ve vyšetřovaném souboru nevěděla, kde získat dostatečné informace k správnému hubnutí. Ostatní za hlavní zdroj informací identifikovali internet. Až 77 % procent obézních nebo respondentů s nadváhou pravidelně necvičilo a pouze 37 % z nich alespoň částečně souhlasilo s tvrzením, že obezita je u lidí způsobena nedostatkem pohybu. Zjištěné rozdíly v oblasti percepce tělesné hmotnosti, informačních zdrojů, motivací i preferovaných mechanismů kontroly tělesné hmotnosti mezi muži a ženami je třeba zohlednit v návrhu strategií cílených na podporu zdraví a protektivního chování jednotlivce zaměřeného na prevenci obezity a s ní spojených komorbidit., Sufficient motivation, right knowledge, and appropriate circumstances are the key players for healthy behaviour prone to prevent obesity and its' comorbidities from an individual's perspective. The aim of this cross-sectional pilot study was to detect the temporary state of obesity problems' perception in adult women and men. The Questionnaire – concerning perception of obesity, discrimination because of obesity, knowledge of obesity prevention and individual behaviour together with self-monitored data about body weight and body height – was developed and administered to a randomly selected sample of 276 adult women and men. The respondent rate was 87% (141 men and 135 women). The study confirms the different approach in the perception of obesity as a disease in men and women (p < 0.001) with a disadvantage for men. The women, against the fact, and probably as well, because of the fact, that they feel discrimination because of obesity in higher proportion, show a lower representation of obesity and overweight in comparison to men. The women as well show a higher level of knowledge about obesity and controlled behaviour in the area of nutrition, and show a higher reflection of advice by health care professionals. Almost one-half of addressed men and one-third of these women did not know where they should achieve the right information about obesity treatment. The rest of the sample identified the internet as their main source of information. Almost 77% of the overweight and obese did not do physical activity regularly and only 37% of them at least, in part, agreed with the affirmation that obesity is caused by lack of physical activity. In conclusion: There were detected gender based differences in perception of body weight, sources of information, and preferredmechanisms of body weight control, which should be taken into account in the proposal of obesity prevention strategies., Renata Švecová, Jana Langmajerová, Dana Müllerová, and Literatura
Úvod: Současné medicínské poznatky nám nabízejí široké spektrum možností, jak pečovat o chronickou ránu. Zejména v posledních desetiletích došlo k významnému pokroku na poli jejich léčby. Autoři prezentují svoje poznatky o postupech při péči o pacienta s chronickou ránou a vymezují roli chirurga v procesu její léčby. Metody: Do pilotní randomizované prospektivní studie byli zařazeni 4 pacienti s chronickou ránou v oblasti bérce po předchozí neúspěšné konzervativní terapii, kteří byli indikováni k autotransplantaci kůže. Po předchozí aplikaci podtlakové terapie (VAC – vacuum asisted closer) byli pacienti podstupující kožní transplantaci pro chronickou ránu v oblasti bérce prospektivně randomizováni do dvou skupin. U jedné skupiny byla použita k podpoře hojení autologní plazma bohatá na trombocyty (PRP) a ve druhé – kontrolní – skupině byla provedena autotransplantace kůže standardně bez její aplikace. Výsledky: Ve skupině s použitím PRP bylo 15. pooperační den zhojeno v průměru 99 % ranné plochy. Ve skupině bez užití PRP bylo 15. pooperační den zhojeno v průměru 90 % ranné plochy. Ve skupině s použitím PRP došlo u pacientů k úplnému zhojení defektu za 15, resp. 20 dnů po výkonu. Ve skupině bez aplikace PRP došlo u jednoho pacienta k úplnému zhojení za 28 dnů a jednoho k úplnému zhojení nedošlo ani za 3 měsíce po operaci a přetrvávala zbytková nezhojená plocha 10 %. Závěr: V případě využití metod chirurgické léčby se hojí chronické rány během relativně krátké doby. Na základě prvních zkušeností lze předpokládat, že tuto dobu můžeme ještě zkrátit použitím PRP. Z užití chirurgické léčby a podpory hojení chronických ran pomocí PRP by mohli profitovat pacienti, u kterých selhaly jiné dostupné metody celkové i lokální terapie., Introduction: Current medical knowledge has provided us with a wide range of possibilities of treating chronic wounds. Over the recent decades, in particular, significant progress has been made in this field. The authors present an overview of current knowledge of chronic wound healing, pointing out the surgeon’s role in the process of chronic wound management. Using surgical therapy, we are able to heal a chronic wound in a shorter period of time, particularly if the treatment is accelerated by the application of platelet-rich plasma (PRP) as a source of growth factors. Methods: The pilot randomized prospective study included four patients with chronic wounds of the lower leg after previous failure of conservative therapy who were indicated for skin transplantation. Following previous vacuum-assisted closure therapy, the patients undergoing skin transplantation were prospectively randomized into two groups. Autologous PRP was used in one of the groups and standard skin transplantation without PRP was performed in the other one. Results: In the PRP group, 99% of the wound areas were healed on the 15th day after the operation. In the other group, 90% of the areas were healed on the 15th day following the operation. In the PRP group, complete healing of the defect occurred in both patients at 15 and 20 days post-surgery. In the second group, one patient completely healed within 28 days; the other one was not fully healed even at 3 months post-surgery. Conclusions: Most patient groups at great risk may benefit from the method using PRP, as well as patients with chronic wounds who have failed conventional methods available for both general and local therapy. This fact has been confirmed by the authors’ initial experience presented., and I. Slaninka, L. Klein, R. Čáp, F. Hošek, I. Guňka, O. Šedivý, S. Jiška, M. Kaška
Úvod: Melanóm je jedným z najmalígnejších nádorov kože a je najčastejšou príčinou úmrtia u kožných ochorení. V ostatných desaťročiach sa jeho výskyt výrazne zvýšil. Cieľom našej práce bolo porovnať hladinu onkomarkera ľudský epididymálny proteín 4 (HE4) v korelácii s nálezom kostných metastáz zistených pri celotelovej scintigrafii skeletu u pacientov s malígnym melanómom a posúdiť jeho význam v diagnostike malígneho melanómu. Materiál a metódy: U 14 pacientov (4 muži, 10 žien) s malígnym melanómom sme stanovili hladinu HE4 v sére z krvnej vzorky odobratej pred aplikáciou rádiofarmaka v rámci vyšetrenia celotelovej scintigrafie skeletu za použitia hybridnej gamakamery SPECT/CT (single photon emission computed tomography/computed tomography, jednofotónová emisná počítačová tomografia/počítačová tomografia). Výsledky sme porovnali s hodnotami 10 ľudí bez prítomného nádorového ochorenia, ktorí tvorili kontrolnú skupinu. Výsledky: Kostné metastázy zistené pri celotelovej scintigrafii skeletu boli prítomné v 5 prípadoch (35,71 %), pravdepodobné v 3 prípadoch (21,43 %) a 6 pacienti (42,86 %) boli bez nálezu kostných metastáz. Koncentrácia HE4 bola u pacientov signifikantne vyššia ako u kontrolnej skupiny. Nad rozsah referenčných hodnôt bola koncentrácia HE4 zvýšená len u jedného pacienta s melanómom. Koncentrácie HE4 sa u pacientov nelíšili v závislosti od kostných metastáz. Záver: V našej pilotnej štúdii sme u pacientov s malígnym melanómom pozorovali vyššie koncentrácie HE4 v porovnaní s kontrolnou skupinou. Sérové hladiny HE4 nekorelovali s nálezom pri celotelovej scintigrafii skeletu., x, Jaroslav Weissensteiner, Eva Babušíková, and Literatura
Jedná se o prospektivní pilotní studii zaměřenou na vyšetřování vývoje tvaru a statiky páteře u dětí pomocí neinvazivní somatografické metody systémem DTP při vyšetřování kvality posturální funkce. Sledovaný soubor tvořilo 47 dětí v mladším školním věku a byly vyšetřeny dvakrát (v 1. a v 5. třídě ZŠ). Během sledování došlo ke statisticky významnému prohloubení krční lordózy v celém souboru, tj. u dívek i chlapců, k prohloubení bederní lordózy došlo pouze u chlapců. Celkově ke zlepšení držení těla došlo u 15 %, k celkovému zhoršení držení těla u 53 % a beze změny postury zůstala 4 % dětí vyšetřovaného souboru. Z našich šetření vyplývá 1) nestabilita posturální funkce v tomto sledovaném období, která naznačuje možnost efektivity preventivních opatření v podobě optimální zátěže; 2) možnost upřesnění stávajícího somatoskopického vyšetřování použitím neinvazivního přístroje., The aim of the prospective pilot study was the investigation of the development of postural function (spinal shape and statical properties of the spine) in children by the non-invasive DTP system. The sample consisted of 47 children of primary school age who were examined twice – in the 1st and 5th grade of elementary school. Exacerbation of cervical lordosis was statistically documented during follow-ups in both genders, while worsening of lumbar lordosis was proven only in boys. Overall, posture was improved in 15%, deteriorated in 53% and remained unchanged in 4% of examined children. Our study reveals: i) postural instability in this reporting period, which suggests the possible effectiveness of preventive measures in the form of optimal load; ii) the possibility of clarifying somatoscopic investigation using non-invasive apparatus., Jana Langmajerová, Marta Bursová, Jana Dvořáková, Dana Müllerová, and Literatura 13
Úvod: Kardiochirurgické výkony jsou zatíženy signifikantním rizikem vzniku ischemické cévní mozkové příhody (CMP), které se dle jednotlivých studií pohybuje mezi 1,3 a 3,6 %. Asymptomatické ischemické infarkty lze detekovat po kardiochirurgické operaci dokonce až u 32 % pacientů. Cílem studie je prokázat efekt sonolýzy (kontinuálního transkraniálního dopplerovského (TCD) monitoringu a. cerebri media (ACM)) u pacientů podstupujících kardiochirurgický výkon na snížení rizika vzniku nových ischemických lézí detekovaných pomocí magnetické rezonance (MR). Soubor a metodika: Do studie jsou zařazováni pacienti indikovaní k izolovanému aortokoronárnímu bypassu nebo k izolovanému výkonu na jedné srdeční chlopni. Pacienti jsou randomizováni do skupiny se sonolýzou (monitorování pomocí TCD) a kontrolní skupiny bez sonolýzy. U všech pacientů byla provedena MR mozku před výkonem a 24 hod po něm a byla hodnocena četnost výskytu, lokalizace a velikost nových ischemických změn po výkonu. Výsledky: Během 16 měsíců bylo zařazeno 78 pacientů (48 mužů, průměrný věk 63,7 ? 15,8 let), 35 pacientů bylo randomizováno do skupiny se sonolýzou, 43 pacientů do kontrolní skupiny. Ve skupině sonolýzy byly detekovány nové ischemické změny u osmi pacientů (23 %) – u pěti (14 %) v povodí pravé (stimulované) ACM, ale jen u dvou (6 %) větší než 0,5 cm3. V kontrolní skupině byly detekovány nové ischemické změny u 10 pacientů (23 %) – u osmi (19 %) v povodí pravé ACM, u pěti (12 %) větší než 0,5 cm3 (p > 0,05 ve všech případech). Závěr: Pilotní data studie prokázala trend k redukci počtu i objemu ischemických lézí mozku u pacientů se sonolýzou v průběhu kardiochirurgické operace., Background: Heart surgery is burdened with a significant risk of ischemic stroke. Asymptomatic cerebral infarctions can be detected in as many as 32% of patients after heart surgery. The aim of this study is to prove the efficacy of sonolysis (continual transcranial Doppler (TCD) monitoring) during open-heart surgery to decrease the risk of new brain infarctions detected by magnetic resonance imaging (MRI). Material and methods: Patients indicated to isolated coronary artery bypass or isolated one heart valve surgery were included in the study. Patients were randomized to a sonolysis group (TCD monitoring), and to a control group without sonolysis. All patients underwent brain MRI before and 24 hours after the surgery and the presence of new ischemic lesions was evaluated. Results: During 16 months, 78 patients (48 males, mean age 63.7 ? 15.8 years) were enrolled to the study. Thirty five patients were randomized to the sonolysis group and 43 to the control group. In the sonolysis group, new brain infarctions were found in eight (23%) patients – in the right (TCD-monitored) MCA territory in five patients (14%) but > 0.5 cm3 in two (6%) patients only. In the control group, new infarctions were found in 10 patients (23%) – in the right (TCD-monitored) MCA in eight (19%) patients and > 0.5 cm3 in five (12 %) (p > 0.05 in all cases). Conclusion: Pilot study results showed a trend towards reduction in a number and volume of new brain ischemic lesions in patients treated with sonolysis during heart surgery. Key words: ultrasound – sonolysis – brain ischemia – coronary artery bypass graft – heart valve – magnetic resonance imaging – brain The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and E. Hurtíková, M. Roubec, M. Kuliha, A. Goldírová, J. Havelka, R. Brát, M. Bortlíček, R. Herzig, D. Školoudík
Cíl: Výkony intervenční radiologie patří ve spektru radiologických metod k dávkově nejnáročnějším. Pro snížení radiační zátěže jsou na trhu k dispozici i speciální pomůcky pro další snížení dávek, zejména na ruce. Jsou to jednorázové sterilní roušky, které se přikládají na pacienta a slouží jako ochrana před rozptýleným zářením z pacienta nebo sterilní ochranné rukavice určené přímo pro intervenujícího radiologa. Publikované klinické studie slibují významnou dávkovou úsporu (90%). Cílem pilotní studie bylo ověřit skutečnou účinnost těchto typů ochranných pomůcek v podmínkách klinické praxe. Metodika: Do prvotní studie byly zařazeny tři prováděné druhy intervenčních výkonů. Při probíhajícím vyšetření byla měřena kumulativní dávka na ruce (fyzikální veličina Hp (0,07)) za celý výkon a následně normalizována celkovým skiaskopickým časem daného výkonu. K měření byl použit přímo odečítající dozimetr Unfors EDD 30. Do studie bylo pro každý typ vyšetření zařazeno 20 pacientů a následně rozděleno do podskupin podle typu použité ochranné pomůcky. Výsledky: Z naměřených dat je patrné, že nejúčinnější ochrannou pomůckou pro sledované typy výkonů je jednoznačně rouška (snížení až o 85-89 %). Rukavice dávku radiologa snižují o 44-68 %. Závěr: Oba typy ochranných pomůcek mají velký potenciál pro snižování radiační zátěže rukou intervenčních radiologů. K tomuto účelu je ale nutné jejich správné použití a úzká spolupráce radiologa a radiologického asistenta., Aim: Interventional radiology is in the spectra of radiological procedures the most challenging from the radiation protection view. Among standard protective equipment, there are tools available for reducing dose impact on radiologists hands - sterile disposable pads to be placed on the patient to shield the scattered radiation comming from the patient or protective gloves for the interventionalist. Published clinical trials promise significant dose savings (90%). The aim of our pilot study was to verify the true effectiveness of these types of protective equipment under clinical practice. Methods: The initial study was carried out for three types of interventional procedures. Cumulative dose (physical quantity Hp (0.07)) for the whole procedure was subsequently normalized by total fluoroscopy time of the procedure. For dose measurements direct dosimeter Unfors EDD 30 was used. Our study was included 20 patients for each type of procedure. Obtained data were divided into subgroups according to the type of protective equipment used. Results: The results are provided for better clarity in graphs. Data show that the most effective protective equipment for the monitored types of procedures is pad (reduction of up to 85-89%). Gloves have reduced the dose to radiologists hands by 44-68%. Conclusion: Both types of protective devices have great potential for reducing radiation dose on fingers, but only when properly used. For this purpose, close cooperation among interventional radiologists and radiographers is essential., Kateřina Daníčková, Radek Pádr, Dáša Chmelová, Miloslav Roček, and Literatura